„Myslela jsem si, že budu mít ateliér na Montmartru. Odjela jsem bez znalosti jazyka, bez jistot. Přes den jsem neměla co jíst, ale večer jsem si užila“ popisuje výtvarnice Martina Skala.
Za první tři měsíce letošního roku se podle Mezinárodní organizace pro migraci v centrálním Středomoří ve snaze dostat se z Afriky do Evropy utopilo více než 440 lidí.
Mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Safa Msehliová podle agentury AP uvedla, že mezi přeživšími jsou tři muži z Pákistánu, jeden Egypťan a dítě ze Sýrie.
Americké úřady opakovaně varují své občany pobývající v Rusku, aby co nejdříve odjeli. Ti, kteří v Rusku zůstali, jsou ovšem s jistou mírou nebezpečí smířeni.
Vladimir Volochonskij byl městským zastupitelem v Petrohradu a z Ruska uprchl poté, co jej zatkli kvůli pořádání protestu proti válce na Ukrajině. Na organizaci demonstrací se podílí i v Bělehradě.
Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, podnikatel Michail Chodorkovskij a šachista Garri Kasparov, jsou známi i mimo Rusko.
Monika Zgustová prožila dvojí exil: první, když v 16 letech odjela s rodiči přes Indii do Spojených států, a druhý, když se po několika letech studií sama rozhodla odjet z Ameriky do Španělska.
„Dnes sem míří především Ukrajinci, jsou to lidé různých přesvědčení a původem z různých oblastí,“ popisuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová po návratu z Pobaltí.
„Milanovy knihy byly přeložené do více než 50 jazyků, včetně čínštiny. To jen dokazuje, že Milan Kundera je nejen Francouzem, ale také světovým občanem,“ říká Lang.
„Dosud bojovali Čečenci a najatí vojáci, ale teď to budou naši kamarádi, děti našich kamarádů. Budou to lidé z Moskvy, Petrohradu, z velkých měst, obyčejní lidé,“ shrnuje aktivista a emigrant Litvin.
Diana Isakovová kritizovala také svého otce, který jako zákonodárce souhlasil s invazí ruských vojsk na Ukrajinu, a předpověděla, že režim v Rusku padne. Ze země odjela.
Západní sankce drasticky zhoršily stav ruské ekonomiky. Více jak 20 milionů lidí se v současnosti nachází pod hranicí chudoby a mnozí vzdělaní Rusové zemi buď opustili nebo to plánují.
Z odborného hlediska jde u utíkajících intelektuálních Rusů spíše o privilegium než o klasické uprchlictví. Nad velkou migrační vlnou se v komentáři zamýšlí Libor Dvořák.
Příběh útěku Miloše Navrátila do Kanady patří k nejpozoruhodnějším českým emigrantským historiím s dobrým koncem. Bylo mu patnáct let, do letadla pronikl bez letenky a bez povolení.
Většina ruských emigrantů se ale bude spíše snažit najít solidní zaměstnání a zúročit své znalosti. Jejich profese zároveň budou chybět Rusku, zvláště pokud bude trvat ekonomická blokáda.
Ta evropštější část ruské území opustila. To, co zbylo, vraždí dnes ukrajinské ženy a děti, ničí jejich domovy buď přímo, nebo zprostředkovaně nadšeným souhlasem s válkou svého führera.
Značná část podpory Putina vychází z kolektivní nenávisti, kterou Srbové chovají vůči Severoatlantické alianci, která v 90. letech bombardovala Jugoslávii.
Desítky tisíc lidí emigrují z Ruska, píší New York Times. Nesouhlasí s Putinovou válkou a bojí se represí. Míří do Turecka nebo zemí bývalého Sovětského svazu.
Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.
Šenderovič byl mimořádně tvrdým kritikem režimu, přitom zůstával v Rusku. Proslavil se na přelomu staletí jako tvůrce kultovního satirického pořadu Kukly, kde se vysmíval všem politikům včetně Putina.
Lidé, kteří se ocitnou na této černé listině, mají omezené možnosti provádět finanční operace. Banky blokují jejich účty a znemožňují jim tak například platit kartou.
Dopustit se tohoto činu měl tím, že v srpnu 2019 povolil vylodění více než stovky migrantů z lodě španělské nevládní organizace Open Arms až po téměř třech týdnech.
Jeho otec Jiří Pallas ze švédské Uppsaly vedl hudební vydavatelství Šafrán 78 zaměřené na umělce, kteří byli komunisty zakazovaní, například Vlastimila Třešňáka, Jaroslava Hutku či Karla Kryla.
Politika „nulové tolerance“ znamenala, že každý dospělý člověk chycený při ilegálním přechodu hranice měl být trestně stíhaný. Děti nemohou být vězněny s příbuznými, a tak byly rodiny rozdělovány.
Josef Šupa prokázal ve svém životě mnoho odvahy. Když přeškrtal během svých prvních voleb na kandidátce všechny komunisty, když utíkal přes hranice, nebo se stal knězem v americké armádě.