Podle Quentina Koppa, předsedy Orwellovy společnosti, spočívá spisovatelova nadčasovost třeba v tom, že dokázal vyjádřit složité myšlenky srozumitelným způsobem.
„Korespondence státních úřadů, jsou slohově nedostatečné, kombinují pasivní agresivitu a málo empatie. A vlastně by stačilo, aby se člověk poradil s umělou inteligencí,“ navrhuje Josef Šlerka.
„Myslím, že je nejlepší o sobě uvažovat jako o prázdné osobě. Svět mě zaplňuje svými příběhy a já je pak můžu vyprávět,“ říká finský spisovatel Kari Hotakainen, autor knihy Příběh.
Kari Hotakainen patří v současnosti k nejčtenějším a také nejvšestrannějším finským autorům. V dystopickém Příběhu rozdělují byty Nýmandi. Ti, na které se nedostane, končí v provizorních příbytcích.
„Teď sice jednu uprchlickou vlnu zažíváme, ale to je odvar toho, co by se mohlo stát, kdyby se stalo něco v Africe. A ono se to asi stane kvůli klimatickým změnám. To jsou výzvy, které nás čekají.“
Světu Franka Herberta, spolu s jeho mocenskými hrami, zubatými písečnými červy a dlouhou historií pochybností, že by se kdy dal úspěšně zfilmovat, se už podruhé dostává života na širokém plátně.
Diváci se opět ocitnou v dystopickém Gileádu, ve kterém mají jednotlivci jasně vyhrazenou barvu oblečení, ženy jsou podřízené mužům a právě ženy také nesmí číst, pracovat nebo vlastnit majetek.
Čtenáři už možná ani nedoufali, že by se kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová mohla vrátit ke svému dnes už klasickému dystopickému románu Příběh služebnice a navázala na jeho otevřený konec.
V následku globální katastrofy se počet lidí na planetě ustálil na třech miliardách. Pak se ale narodí Zero, tří miliardtý první člověk na planetě, který se nikdy narodit neměl.
Řada knihkupectví lákala na půlnoční prodej, další na cedulích a sociálních sítích sdělila, že otvírají v sedm či osm hodin ráno a svým prvním zájemcům o Testaments (Závěti) dají šálek kávy zdarma.
Když jedna z postav, inspektor Janów, křičí: „Máš svou naivní, zidealizovanou představu práva a spravedlnosti. A co když ti řeknu, že je to iluze?!“, narážka na současnou polskou vládu je evidentní.
Adaptace první části dystopické série Temné síly dává dohromady solidní mladé obsazení. Atraktivitu fiktivního světa ale kazí mizerné vyprávění a naprostá neschopnost odlišit se od dalších žánrovek.