V posledních týdnech lidé z kmene častěji vycházejí z deštného pralesa a hledají potravu. Zřejmě se chystají kvůli přítomnosti dřevorubců odstěhovat pryč.
Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. Otevření města plánuje indonéská vláda na srpen příštího roku.
„Bolsonaro sliboval, že nebude ctít žádnou domorodou půdu a že nebude hledět na její ochránce – a to splnil. Jeho vláda pro nás byla velmi temná,“ říká lídr brazilských domorodců z kmene Pankararu.
Vysílat a vydávat Vinnetoua, nebo radši nechat tyto fiktivní knihy a filmy historii? Tahle debata se teď v Německu, potažmo i u nás znovu rozhořela. Co si o tom myslí domorodí Američané?
Domorodý muž žil 26 let v amazonském pralese v naprosté izolaci. Jeho tělo bylo nalezeno v hamace před slaměnou chatrčí. Muž smrt zřejmě očekával, než ulehl, pokryl své tělo peřím papoušků Ara.
Bičování, fackování, dětská práce i sexuální zneužívání a nejméně pět set potvrzených mrtvých dětí. Takové jsou závěry první části vyšetřování, jak fungovaly internátní školy pro domorodé Američany.
Několik desítek Yaganů stále žije, poslední generace ale jazykem mluvit neumí. „S příchodem nových generací se komunita přestala jazyk učit. Byl totiž považovaný za izolovaný.
Tento týden si v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz můžete zahrát o nelehké čtení, které polské reportérce Joanně Gierak-Onoszko vyneslo čtenářskou cenu Nike a nominaci na Cenu Ryszarda Kapuścińského.
Zdravotníci vezli na lodích 800 dávek čínské vakcíny Sinopharm a chladili je suchým ledem. V listopadu budou muset plavbu absolvovat znovu kvůli druhé dávce.
Členové těchto komunit mají podle zdravotnických expertů slabou imunitu proti nemocem, které jsou ve většinové populaci běžné. Jejich imunita je často oslabená podvýživou a dalšími chorobami.
Australský soud rozhodl, že nemůže deportovat domorodé Austrálce, a to ani když se narodili v zahraničí, nemají australské občanství a spadají pod předpisy o vyhošťování cizinců páchajících zločiny.
Thunbergová v sobotu napsala, že domorodci z kmene Guajajara jsou vražděni kvůli tomu, že chrání amazonský prales. Reagoval na ni brazilský prezident Bolsonaro, který ji označil za spratka.
Záminky k likvidaci byly podle právníků střediska ryze formální - ministerstvo argumentovalo tím, že zastaraly stanovy střediska a neodpovídala adresa.
Morenova vláda úsporný balíček zavedla, aby aby splnila podmínky půjčky ve výši 4,2 miliardy dolarů, 98,3 miliardy korun, od Mezinárodního měnového fondu.
Komunita původních obyvatel amazonského pralesa ze severovýchodu Brazílie tvrdí, že se před týdnem stala terčem útoku ozbrojených horníků, kteří v oblasti bez povolení hledají drahé kovy.
V Brazílii žije asi 300 různě početných kmenů, které čítají od desítek příslušníků až po několik tisíc. K nejpočetnějším patří amazonští Tikunové, kterých je asi 36 000.
Úřady letecky dopravují do bezpečí zejména domorodé obyvatele východního pobřeží odlehlých a méně osídlených částí Severního teritoria – přepraveni mají být do Darwinu, hlavního města tohoto území.
Japonci se bránili příchodu bílých ďáblů až do roku 1868. Ano, i Japonci mají své osudové osmičky. Uchovali si svoji kulturu, pak rychle přijali jinou a skončilo to atomovým bombardováním.
Onen padesátník je poslední známý žijící příslušník izolovaného amazonského kmene. Vládní agentura pro zájmy indiánů a jejich kulturu o existenci muže ví už léta.
Úřady v Peru vyšetřují nezvyklou vraždu. Izolovaný indiánský kmen Mashco-Piro zabil neznámého muže v amazonském deštném pralese. Domorodci ho zastřelili šípy.
Město Calais na severozápadě Francie je poslední zastávkou běženců na cestě do Velké Británie. A velmi často zastávkou konečnou. Zítra se ministři zahraničí členských zemí Evropské unie sejdou k důležitým rozhovorům o společné politice vůči přistěhovalcům. V Calais mají obavy, že běženců uvidí místní obyvatelé ještě více než dosud. A velké sympatie k nim rozhodně nechovají.
Zastavte práce, přestaňte budovat hráz. To nařídil brazilský federální soud stavitelům třetího největšího vodního díla na světě, hydroelektrárny Belo Monte v Amazonii. Domorodí obyvatelé údolí v pralese uspěli s protestem, že stavbu, kvůli které by museli opustit své domovy, s nimi nikdo podrobně nekonzultoval.
V Peru žije 15 indiánských kmenů, které dosud nepřišly do styku s civilizací. Jedním z nich je Mashco-Piro, jehož příslušníci se ale v poslední době začali objevovat na březích jedné z amazonských řek. Jejich snímky zveřejnila organizace Survival International, která se snaží chránit práva i způsob života domorodců. Členové kmene Mashco-Piro prý několikrát zaútočili na návštěvníky domorodých území. Peruánské úřady se teď snaží udržet kmen v izolaci.
V asi 70 zemích světa dnes žije odhadem 300 milionů takzvaných původních nebo domorodých obyvatel, což je asi 6 procent lidstva. Už od roku 1995 je 9. srpen jejich mezinárodním dnem. Organizace spojených národů ho vyhlásila, aby zvýšila povědomí o těchto zranitelných menšinových populacích a posílila jejich naději na dlouhodobé přežití.
