Stavba třetí největší vodní elektrárny na světě v Brazílii se odkládá
Zastavte práce, přestaňte budovat hráz. To nařídil brazilský federální soud stavitelům třetího největšího vodního díla na světě, hydroelektrárny Belo Monte v Amazonii. Domorodí obyvatelé údolí v pralese uspěli s protestem, že stavbu, kvůli které by museli opustit své domovy, s nimi nikdo podrobně nekonzultoval.
Tak jako Portugalci a Španělé plenili území obývaná domorodci v Amazonii před staletími, jak to ukázal film Misie, tak teď bagry a míchačky na beton útočí na údolí řeky Xingu. Tam má stát vodní elektrárna Belo Monte s výkonem 11 tisíc megawattů. Po čínských Třech soutěskách a paraguaysko brazilské Itaipu třetí největší přehrada na světě.
Projekt schválil brazilský kongres v hlavním městě vzdáleném od vedra Amazonie v roce 2005. Tisíce domorodců žijících v oblasti si ale uvědomili, že voda je připraví o jejich místo k životu.
„Vláda by nám měla vysvětlit, co s námi chce dělat. Jedná s námi, jako bychom byli vzduch, prostě nic,“ stěžovala si jedna z žen ze 16 kmenů, které žijí na území, které má zmizet pod vodou.
Příspěvek Pavla Nováka o zastavení stavby vodní elektrárny v Brazílii v Odpoledním Radiožurnálu
„Budeme bojovat až do konce. Půjdeme až tam, kam nám budou naše síly stačit,“ řekl v dokumentu organizace Amazon Watch další z obyvatel údolí Xingu.
Nakonec se to domorodcům s pomocí právníků a nevládních organizací podařilo. Federální soud nařídil okamžité zastavení veškerých stavebních prací na elektrárně Belo Monte. Když to investor nedodrží, hrozí mu pokuta čtvrt milionu dolarů denně.
Z údolí řeky Xingu by totiž mělo odejít asi 13 tisíc domorodců a stavebník s nimi jejich budoucí situaci dostatečně nekonzultoval.
Tito lidé, kteří sice žijí v pralese, ale prohlédli nástrahy velkoměsta, tedy uspěli. Alespoň na chvíli. Vláda s nimi musí projednat jejich přesun a dopad stavby na životní prostředí kolem nich. Brazilské úřady říkají, že na jejich přestěhování a pomoc sžít se s novými podmínkami vynaloží více než miliardu dolarů.
