Říjen byl patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.
Program Copernicus uvádí, že letošní únor byl celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření. „Z druhů, které běžně pěstujeme, již kvete ten nejranější, což jsou meruňky,“ říká Martin Ludvík.
V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v předindustriálním období z let 1850 až 1900.
„Poslední půlrok byl opravdu šokující. Vědcům již docházejí přídavná jména, kterými by to popsali,“ uvedla zástupkyně šéfa služby pro klimatickou změnu Samantha Burgessová.
„V říjnu 2023 došlo k výjimečným teplotním anomáliím, které následovaly po čtyřech měsících, kdy byly překonány globální teplotní rekordy,“ konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus.
Nadprůměrné teploty byly naměřeny v Africe, Rusku, Severní Americe, Argentině, ve velké části Austrálie a na pobřeží Antarktidy. Velká zima potkala západní a střední části Severní Ameriky.
„Vlny veder představují vážné riziko pro lidské zdraví a mohou zvýšit intenzitu mnoha dalších katastrofálních klimatických jevů, včetně lesních požárů a sucha,“ uvedla vědkyně Freja Vamborgová.
Družice Sentinel pracují ve dvojici a obíhají po různých drahách. Výpadek jedné z nich znamená ztrátu poloviny dat, snímkování celého povrchu tak trvá 12 dní namísto dosavadních šesti.
Rekordy v produkci skleníkových plynů padaly v některých oblastech Sibiře, hlavně Jakutska. V jeho okolí zaznamenali letos nejvíce emisí od počátku měření, tedy od roku 2003.
Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.