‚Vedro v Arktidě.‘ Rok 2020 byl dosud nejteplejší v Evropě i ve světě, vysoké teploty naměřilo i Česko

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. V pátek o tom informovala v Londýně unijní služba Copernicus, která využívá mimo jiné data sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí. V Česku byl rok 2020 spolu s lety 2000 a 2007 pátý nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty počítat.

Londýn, Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ledovec poblíž Tasiilaqu na Grónsku

Ledovec poblíž Tasiilaqu na Grónsku | Foto: Lucas Jackson | Zdroj: Reuters

V Evropě byl loňský rok v průměru o 1,6 stupně teplejší oproti třicetiletému průměru z let 1981 až 2010 a o 0,4 stupně teplejší než dosud rekordní rok 2019.

‚Tohle je mé životní svědectví.‘ David Attenborough varuje v novém filmu před devastací planety

Číst článek

Celosvětově byl minulý rok teplotně na stejné úrovni jako rok 2016. Teploty tedy dosahovaly v průměru o 0,6 stupně výše než v referenčním období 1981-2010. Podle zprávy služby Copernicus rovněž znovu vzrostla koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře.

Ze srovnání s teplotami z předindustriálního období vychází rok 2020 jako teplejší o 1,25 stupně. V některých případech využívá meteorologická služba i datové řady sahající až k roku 1850, poznamenala DPA.

„Rok 2020 vyčnívá kvůli mimořádnému vedru v Arktidě a velkému počtu tropických bouří v severním Atlantiku,“ komentoval výsledky ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

„Nepřekvapuje, že poslední desetiletí bylo nejteplejší, jaké kdy bylo zaznamenáno a kromě toho je to další varovný signál, že ambiciózní opatření na snižování skleníkových plynů musíme uskutečňovat ještě naléhavěji, abychom zabránili dalším negativním následkům klimatické změny,“ řekl Buontempo.

Klimatická služba EU Copernicus (Copernicus Climate Change Service) zveřejňuje každý měsíc také zprávy o teplotě vzduchu, stavu mořských ledovců a koloběhu vody.

Podle předběžných analýz Světové meteorologické organizace (WMO) z prosince by mohl rok 2020 patřit mezi tři nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Přesnější data má WMO zveřejnit později.

Česko: pátý nejteplejší rok

Vysoké teploty se týkají i Česka. Loňský prosinec se zařadil mezi deset nejteplejších prosinců od roku 1961, od kdy čeští meteorologové začali měsíční průměry počítat. Průměrná teplota byla v posledním měsíci roku 2020 1,7 stupně Celsia, což je o 2,6 stupně víc než průměr z let 1981 až 2010.

Počasí roku 2020 v Česku

Meteorologové hodnotí loňský rok v Česku jako teplotně silně nadnormální. Vyšší průměrnou teplotu zaznamenali jen v letech 2014 a 2015, dále v rekordním roce 2018 a také předloni. Stejný roční průměr vykazovaly roky 2000 a 2007, se kterými tak rok 2020 sdílí pátou až sedmou příčku na žebříčku nejteplejších.

Celý rok 2020 byl pak spolu s lety 2000 a 2007 pátý nejteplejší od roku 1961. Oproti dlouhodobému normálu byl loňský průměr 9,1 stupně Celsia o 1,2 stupně vyšší. Nadprůměrný byl rok 2020 také množstvím srážek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém informačním webu. Údaje jsou předběžné a ještě se mohou změnit.

V loňském roce zaznamenali meteorologové jen dva měsíce, jejichž průměrná teplota nepřesáhla normál z let 1981 až 2010. Prvním byl květen, který byl o 1,2 stupně chladnější, druhým červenec s odchylkou od průměru minus 0,1 stupně Celsia.

EU zpřísní své klimatické závazky. Oproti roku 1990 omezí celkové emise nejméně o 55 procent

Číst článek

Naopak teplotně výrazně nadprůměrný byl loňský únor. Oproti dlouhodobému normálu byl teplejší o 4,6 stupně Celsia a spolu s únorem roku 1966 se tak řadí na čelo nejteplejších únorů za posledních 59 let.

Srážek loni v Česku spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010. "Jedná se o desátý nejvyšší roční úhrn srážek zaznamenaný v období od roku 1961," uvedly meteoroložky ČHMÚ Klára Sedláková a Lenka Crhová.

K vysokému srážkovému úhrnu přispěl hlavně červenec, kdy napršelo 151 milimetrů vody na metr čtvereční. Výrazně nadprůměrný byl také únor a říjen, kdy spadlo více než dvojnásobné množství srážek, než je v těchto měsících běžné.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme