Odchod Alexandra Dubčeka a nástup Gustáva Husáka znamenal definitivní tečku za pokusem o uvolnění poměrů v zemi. Místo toho se Československo naplno vrhlo do takzvané „normalizace“.
Samotný pohřeb proběhl na Olšanských hřbitovech, nad hrobem kázal evangelický farář Jakub S. Trojan. „Věřím, že konal z lásky k životu. Ač zemřel, ještě mluví,“ líčí farář.
Návrh předložili poslanci všech frakcí vyjma komunistů. Podle předlohy by příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, měli dostat jednorázově 200 000 korun.
První okupační výročí v srpnu 1969 provázely velké protesty, které vedení KSČ a státu potlačilo s neobyčejnou brutalitou. „Byla tam docela tvrdá řež,“ vzpomíná expremiér Vladimír Špidla.
Před 50 lety si lidé po celé republice připomínali první výročí od okupace. Jenom v Praze na Václavském náměstí se sešlo odhadem až sto tisíc lidí, demonstrovalo se ale i v dalších městech.
Snímek se potýká s motivy holokaustu, židovstvím i žalostnou situací v literárním nakladelství. Josef Škvorecký, autor knižní předlohy, byl jeden z důvodů, proč film skončil v trezoru.
Skvělý situační humor, stále přitažlivé výkony hereckých legend a hlášky, které zlidověly. To vše v sobě skrývají Světáci – další z filmů roku 1969, které tento týden připomíná Radiožurnál.
Hokejista Jiří Holík je rekordmanem v počtu zápasů za národní tým. Nejvíc se ale vzpomíná na březen 1969 a „dva pátky“, při kterých hokejová reprezentace porazila Sověty. Jen pár měsíců po okupaci.
Na den přesně před padesáti lety porazili českoslovenští hokejisté poprvé od srpnové okupace roku 1968 mužstvo Sovětského svazu. Československo tehdy zvítězilo na mistrovství světa ve Stockholmu 2:0.
Byl to první Čechoslovák, který v NHL nastřílel hattrick. Přitom to mohlo být daleko dřív, kdyby se hokejista Václav Nedomanský nerozhodl pro emigraci až ve třiceti letech.
Po cestě k hřbitovu stály v ulicích tisíce a tisíce lidí, vzpomíná na pohřeb Jana Palacha farář Jakub Schwarz Trojan, který před padesáti lety dvacetiletého studenta pohřbíval.
Zpráva o Palachově činu se ještě ten den objevila v Československém rozhlase. Informace o jeho smrti pak vysílaly Rozhlasové noviny. Poslechnout si můžete také unikátní záznam z Palachova pohřbu.
Vysokoškolský student Jan Palach se stal symbolem protestu proti československé okupaci a nesvobodě komunistického režimu. Přál si vyburcovat národ k odporu proti nesvobodě. Na Václavském náměstí v Praze se proto 16. ledna 1969 polil hořlavinou a zapálil. O tři dny později na následky popálení zemřel. 20. výročí jeho tragické smrti odstartovalo sled událostí, které nakonec vedly k pádu komunistického režimu.
Hokejista Jan „Gusta“ Havel byl jedním z těch, kteří si na mistrovství světa v roce 1969 na protest proti okupaci země na národním dresu přelepili rudou hvězdu nad symbolem lva. O tom, co ho k rozhodnutí vedlo, i o životě v komunistickém Československu vyprávěl žákům Fakultní základní školy Otokara Chlupa v Praze 13 v rámci projektu Příběhy bezpráví.
Radiožurnál vypátral další svědectví o ostravském mítinku z roku 1969, na kterém mluvil ke stovkám lidí Václav Havel. Na dlouhé roky to bylo jeho poslední veřejné vystoupení. Podařilo se nám najít muže, který akci pomáhal organizovat. Čekaly ho za to výslechy na StB a devětkrát ho vyhodili z práce. O vzpomínky pamětníků už projevili zájem badatelé z archivu města Ostravy.