Přes 70 procent dotázaných projevilo zájem o účast na referendu. Politici by však neměli usnout na vavřínech. Z legislativního i didaktického hlediska měli raději schválit otázku, jakou nedávno přijali čeští zákonodárci: souhlas s členstvím v unii v referendu nepřímo podmiňují přijetím Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii. Vyvolává to u občanů přinejmenším zvědavost, co tento dokument obsahuje, a tedy ani vládní kampaň se nebude nést v jednoduché rovině ano-ne. Na Slovensku zůstane těžiště diskuze o mezinárodní smlouvě v parlamentu.

Politici by však neměli voliče podceňovat. Pokud mají občané rozhodovat o takové závažné záležitosti, zaslouží si podrobné informace o výhodách i případných úskalích tohoto historického kroku, domnívá se slovenský deník Pravda.

Washington si přeje vyřešit severokorejskou jadernou krizi diplomatickou cestou. Je to kvůli vojenskému potenciálu Pchjongjangu, který opravdu nahání hrůzu. Tvoří ho nejen jaderné rakety, ale také speciální vycvičená komanda severokorejských zabijáků, píše americký týdeník Newsweek. Jsou pověstní naprostou věrností severokorejskému vůdci Kim Čong-ilovi a jejich úkolem je bojovat v případném konfliktu proti Jižní Koreji.

Podle odhadů amerických vojenských kruhů mají tyto jednotky více než 100.000 mužů a jsou tak nejpočetnějším speciálním komandem na světě. Když japonští vyšetřovatelé vyzdvihli loni v září z oceánu špionážní plavidlo, objevili stopy, které svědčí o přítomnosti této speciální jednotky na palubě. Severokorejské operační síly nahánějí strach i v mírových dobách. Například v roce 1968 se pokusilo cvičené komando zavraždit jihokorejského prezidenta Pak Čong-hia. Když japonský premiér Džuničiró Koizumi navštívil v září Pchjongjang, nastolil problém incidentu kolem špionážního plavidla během schůzky se severokorejským prezidentem. Kim Čong-il předstíral, že je překvapen japonskou verzí události a tvrdil, že šlo o "výcvik speciálních sil". Slíbil, že takovéto operace ustanou, nikdo si ale nedělá iluze, že jeho jednotky překročili demilitarizované pásmo naposledy, soudí americký Newsweek.

Čínská politcká struktura zůstává stále ve středověku, tvrdí nizozemský list Trouw. Nový šéf čínské strany Chu Ťin-tchao si rychle buduje mocenskou základnu. Pokouší se dostat ze stínu svého předchůdce prezidenta Ťiang Ce-Mina, který disponoval velkou mocí. Koneckonců jemu jde také o moc. Formálně je Chu sice nejmocnější muž Číny, ale politický vliv zůstává prakticky v rukou jeho předchůdce. A to i přes to, že Chu bude podle všeobecného očekávání jmenován v březnu prezidentem. Tato skutečnost souvisí s tradičním vnímáním moci. Oficiálně bude mít Čína více nebo méně moderní ústavou, ale prakticky se politická moc dědí, a tak čínská politická struktura zůstává stále ještě ve středověku, poznamenává nizozemský list Trouw.

Britský liberální deník The Independent píše v souvislosti s parlamentními vobami v Nizozemí o stálé přítomnosti ducha Pima Fortuyna v politice. Po netypickém volebním roce se zdá, že se Nizozemí vrátilo do všedních dnů. Extrémní pravicová strana zavražděného Pima Fortuyna, kterou charakterizuje nepřátelský postoj vůči cizincům, v těchto volbách podle průzkumů veřejného mínění ztratí. To by mohla být úleva pro ostatní politickou scénu.

Bylo by ovšem laciné a unáhlené si jenom oddechnout, pokračuje The Independent. Není totiž jisté, zda pokles oblíbenosti extrémní pravice způsobila změna nálady voličů nebo úsilí ostatních stran zlepšit svoji volební atraktivitu po předchozím volebním debaklu. Fortuynova strana může po jeho smrti usměrnit vlastní základy, nicméně její stín bude ležet na celé nizozemské politice, soudí britský list Independent.

Milan Kopp, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít