Zahraniční tisk o útoku na Irák a slovenském referendu o EU
Předpokládaný úder proti Iráku je stále tématem číslo jedna většiny zahraničních deníků. Referendum o vstupu země do Evropské unie zase dominuje stránkám slovenských listů. Podle deníku Pravda může být v případě referenda o Evropské unii nepřekonatelnou překážkou padesát procent povinné účasti.
Referendum se bude konat v čase, kdy na občany dopadne tíha zdražování a vládního úsporného balíčku. Naopak, kladné důsledky budou v nedohlednu a mezi lidmi zavládne apatie. Dzurindův kabinet zatím referendum očividně podceňuje. Peníze věnované na informační kampaň jsou jen zlomkem toho, co do úspěšného výsledku investuje sousední Česká republika. Praha se přitom ve svém zákoně o referendu prozíravě vyhnula povinné účasti, podotýká Pravda.
Navíc po zklamání, které svou nulovou velkorysostí připravila Unie kandidátským zemím, je nutné slovenským občanům vysvětlit, že se vyplatí do Evropské unie vstoupit, navzdory zklamání z Kodaňského summitu.
Od kabinetu je riskantní a krátkozraké spoléhat na tzv. Mečiarův efekt - tedy skutečnost, že po mezinárodní izolaci za vlády Vladimíra Mečiara budou Slováci členství v Unii nadšeně podporovat. Podobnou chybu už udělala před dvěma lety irská vláda. Irové však loni dostali šanci na opravu. Slováci ji v případě neúspěšného referenda dostat nemusí, domnívá se slovenská Pravda.
Belgický deník De Standaard si všímá nejednotnosti postoje Evropské komise k problémům Německa. Komise chce po Německu závazek, že bude mít do května své hospodářství v pořádku. Pokud jde o podstatu opatření, panuje v komisi jednotnost. Ta se však vytrácí pokud přijde řeč na tón přijatého textu, píše De Standaard.
Další belgický list L´Echo k tématu dodává: Stávka veřejných služeb by znamenala pro Německo smrtelnou ránu. Kancléř Schröder se na rozdíl od svých volebních slibů rozhodl zvýšit příjmy z daní a sociální poplatky, což ještě více zbrzdí domácí poptávku. Riskuje tak riziko stávky ve veřejných službách. Její následky by mohly zasadit německému hospodářství smrtelnou ránu, soudí belgický L´Echo.
Na skutečnost, že se americké zpravodajské televizní stanice se chovají, jako by válka s Irákem už začala, upozorňuje francouzský deník Le Figaro. Na kanálu CNN-USA běží seriál o konfliktu nazvaný "Irák, měření síly". Tato stanice už navíc rozmístila v oblasti Perského zálivu asi šedesát novinářů. Pokud válka začne - jak očekávají všechny zpravodajské stanice - počet novinářů této televize se může zvýšit až na dvě stě.
Na pokrytí konfliktu už dala stranou asi 35 miliónů dolarů a očekává, že vojenské intervence v Iráku by ji opět vynesly na nejvyšší příčku žebříčku sledovanosti. Ani konkurence však nezahálí, pokračuje Le Figaro. Na třetím nejsledovanějším kanálu běží informační program nazvaný "Irák, odpočítávání" a také ostatní televize určily novináře, kteří budou do místa konfliktu vysláni.
Americké stanice však nejsou na pokrývání války v Iráku samy. Je zde Al-Džazíra, která se zrodila v roce 1996 a která je jedinou arabskou stanicí, která si jako CNN udržela po válce v Perském zálivu v Iráku kancelář, poznamenává pařížský list Le Figaro.
V Polsku je přestavba vlády běžnou věcí, píše bulharský list Dnewnik. Polský premiér Leszek Miller změnil téměř celý hospodářský tým své země. A to pouhý měsíc po pozvání Polska do Evropské unie. Za necelý půlrok tak udělal už dvakrát něco, co by v Bulharsku vzbudilo hotové pozdvižení. Měli bychom se poučit - tam, kde je politika uměním možného, tam je přestavba vlády naprosto normální a logická. Výměna ministrů pak nikoho nešokuje. Jak jednoduché! dodává bulharský deník Dnewnik.
Chystaný balíček, kterým chce prezident Bush oživit americké hospodářství, je tématem komentáře švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung. Bush chce svým programem vyslat signály především voličům a zahraničním investorům. Předložený návrh ukazuje, že čím víc se blíží volební rok 2004, tím více ztrácí Bush ochotu šetřit.
Na jedné straně by chystané změny možná pomohly americkému dolaru, který je oslaben chystanou válkou proti Iráku. Ovšem na druhé straně by prosazovaná opatření přišla asi na 600 miliard dolarů. To zřejmě amerického prezidenta nezajímá. Pro své volební vítězství je očividně ochotný udělat všechno, konstatuje švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
