Zahraniční tisk o údajném dopingovém skandálu českých desetibojařů
Atletický svět žije údajným dopingovým skandálem českých desetibojařů Romana Šebrleho a Tomáše Dvořáka. Dnešní britské noviny přinášejí na titulních stránkách podrobné referáty o stávce bagážistů britských aerolinií na letišti Heathrow, která znemožnila sedmdesáti tisícům cestujících odlet. Ceny ropy dále stoupají a ekonomové spekulují o možných důsledcích tohoto trendu. Stejnou otázku si klade také britský týdeník The Economist. Ve Spojených státech byly zveřejněny tisíce stran dokumentů, které přibližují tragédii jedenáctého září 2001. Moskva se pro polské občany stává nebezpečným místem, píše ruský list Pravda.
Atletický svět žije údajným dopingovým skandálem českých desetibojařů Romana Šebrleho a Tomáše Dvořáka. Jejich jména už jsou sice prakticky očištěna. Mezinárodní atletická federace včera oznámila, že jejich prohřešek není možné považovat za dopingový případ a celou věc odložila.
Přesto se dopingový stín z jejich jmen jen velice těžko smaže. Podle slovenského listu Pravda celá aféra vypukla proto, že finští pořadatelé toužili po senzaci. Poté, co informace o údajném dopování zveřejnil finský list Helsingin Sanomat, se kolem českých desetibojařů rozpoutalo hotové mediální peklo.
Novináři z celého světa se snažili zachytit každé slovo, kolem atletů se tlačily televizní štáby a překladatelé. A ačkoliv už jsou z podezření z dopingu očištěni, aféra, která se kolem nich rozpoutala, je velice poškodila. Média ráda zveřejní informace o dopingovém skandálu a už nerada vysvětlují, že se spletla, konstatuje slovenský list Pravda.
Názor slovenského listu nepřímo dokazuje finský deník Helsingin Sanomat, který celou aféru rozpoutal. Zprávy o tom, že mezinárodní atletická federace případ odložila, a tedy že Šebrle s Dvořákem jsou mimo dopingové podezření, zveřejnil tento finský list v rubrice "Doping".
Dnešní britské noviny přinášejí na titulních stránkách podrobné referáty o stávce bagážistů britských aerolinií na letišti Heathrow, která znemožnila sedmdesáti tisícům cestujících odlet. Řada listů, mezi nimi i Daily Telegraph otiskuje na tento námět také redakční článek. Deníkem listoval spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek.
Ceny ropy dále stoupají a ekonomové spekulují o možných důsledcích tohoto trendu. Stejnou otázku si klade také britský týdeník The Economist.
Za posledních 18 měsíců vystoupaly ceny ropy postupně ze čtyřiceti dolarů za barel na dnešních pětašedesát dolarů. Jak dlouho mohou spotřebitelé platit stále vyšší cenu, aniž by museli omezit své další výdaje, ptá se list. Zatím se stoupající ceny na chování konzumentů ani vlád příliš neprojevily. Spotřeba neklesá a země ji zatím příliš neomezují. Naopak, například spotřeba Číny neustále roste. Analytici předpokládají, že až ceny překročí hranici sedmdesáti dolarů za barel, bude muset trh začít reagovat. Nakonec tedy může trh dokončit to, co se ekologům zatím nepodařilo - začne plně využívat alternativní zdroje energie, soudí britský The Economist.
Ve Spojených státech byly zveřejněny tisíce stran dokumentů, které přibližují tragédii jedenáctého září 2001. Jedná se o přepisy nahrávek rozhovorů mezi hasiči a záchranáři, kteří se podíleli na záchranných pracích ve zřícených mrakodrapech. Bylo zveřejněno celkem 15 hodin rádiových přenosů a více než 12 tisíc stran přepsaných ústních rozhovorů hasičů, kteří se na záchranné akci podíleli, informuje deník USA Today. Celá záchranná akce ušetřila mnoho lidských životů, zároveň však pod troskami dvojčat zahynulo 343 hasičů, pokračuje list.
Zveřejněné dokumenty ale ukazují, že tito lidé možná zemřeli zbytečně. Městský záchranný systém totiž měl vážné trhliny. Nouzové vysílačky nefungovaly tak, jak měly. Policie s hasiči vzájemně nespolupracovala a celá záchranná akce probíhala ve velkém chaosu, dodává USA Today.
Moskva se pro polské občany stává nebezpečným místem, píše ruský list Pravda. Záhadný gang totiž útočí na Poláky. V neděli byl v Moskvě napaden spolupracovník velvyslanectví Andrzej Uriadko. Ve středu neznámé osoby zbily druhého tajemníka polského velvyslanectví Marka Rzeszuta a ve čtvrtek byl napaden zpravodaj polského listu Rzeczpospolita Pawel Reszka. Útočníci ještě nebyli dopadeni a v Polsku sílí názor, že útoky jsou politicky motivovány. Důvody pro tuto domněnku by tady byly, pokračuje list.
Polsko podporovalo oranžovou revoluci na Ukrajině a snaží se také hrát aktivní roli ve východní Evropě. To z Varšavy dělá politického nepřítele Ruska. Útoky také mohou být odpovědí na incident z července, kdy polští skinheadi ve Varšavě napadli a okradli děti ruských diplomatů, poznamenává ruská Pravda.
Zatímco ruská administrativa stále váhá s oficiální omluvou za útoky, ruská veřejnost je přesvědčená, že by se Moskva měla Varšavě omluvit. V průzkumu rádia Echo Moskvy se 61 procent posluchačů vyjádřilo pro omluvu, dodává k tomu deník Moscow Times.
