Zahraniční tisk o tragédii v moskevském aquaparku
Většina ruských listů věnuje dnes pozornost sobotní tragédii v moskevském aquaparku. Jak upřesňuje náš zpravodaj v Ruské federaci Petr Voldán, prakticky všechny deníky se přitom ptají, kdo nese vinu za smrt desítek návštěvníků moskevských vodních atrakcí.
Deník International Herald Tribune dnes komentuje americký plán pro Blízký Východ, který chce v této oblasti prosadit demokracii a svobodný trh. Jeho koncepce se opírá o zkušenost zemí bývalé sovětské zóny, kterým se podařilo zásadně změnit politický a hospodářský režim. V některých ohledech je prý situace v obou oblastech podobná. Někdejší východní blok byl stejně jako Sýrie nebo Irák podroben centrálnímu plánování a kontrole cen a stát byl jediný obrovský vlastník. Irák měl dokonce kolektivizované zemědělství. Země střední Evropy a Blízkého Východu však měly také vzpomínky na minulost, kdy se volně podnikalo a obchodovalo.
Když srovnáme všech 27 zemí, které se vracely k demokracii a volnému obchodu, nemůžeme přehlédnout, že jsou mezi nimi značné rozdíly. V Polsku, České republice, Estonsku a Maďarsku je patrný hospodářský růst a volná politická soutěž, kterou rozhodují spravedlivé volby. Ruské reformy jsou však stále problematické a řada zemí včetně Ukrajiny prožívá chronickou krizi, která se vyznačuje klopýtavou ekonomikou a rozmachem korupce. V zemích, které se zbavily diktatury, se ukázalo, že jakákoli reforma se neobejde bez vlády práva. Zabránit vypuknutí krize na Blízkém Východě tak může jen trvalé úsilí o systémovou politickou změnu, píše International Herald Tribune.
Na poslední politický vývoj v Srbsku zareagoval americký deník New York Times. Americký novinář se snaží srbské politice porozumět na příkladu 27letého učitele základní školy, který se rozhodně nepovažuje za nacionalistu. Přesto volil Srbskou radikální stranu ultranacionalisty Vojislava Šešelje, který je nyní souzen v Haagu za válečné zločiny. Volič svou motivaci vysvětlil poukazem na sousedovo exkluzivní auto, přičemž dodal, že jeho majitel patří ke kriminální elitě, která se rozmohla za bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče, ale prosperuje po nástupu demokratických reformátorů. Podle nespokojeného učitele se tedy nic nezměnilo.
Právě zlost a deziluze jsou podle amerického novináře příčinou vítězství ultranacionalistů, kteří získali 28 procent hlasů a stali se největší stranou v bělehradském parlamentu. Srbští politici často uvádějí, že za úspěchem nacionalistů je odpor proti Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, který soudí srbské válečné zločince včetně bývalého prezidenta Miloševiče.
Tribunál je předmětem stálého sporu mezi srbskou a západní politikou. Srbové si stěžují, že většina žalob je namířena proti jejich krajanům a budí tak dojem, že soudci jsou vůči nim zaujatí. Západní politici zase Bělehradu vyčítají, že na svobodě zůstávají dva hlavní obžalovaní - někdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a velitel jeho armády generál Ratko Mladič.
Bělehradští politici popírají, že jsou tito muži v Srbsku, ale Američané, kteří chtějí této zemi poskytnout pomoc ve výši 100 milionů dolarů, požadují, aby Srbové plně spolupracovali s haagským tribunálem. Jeho žaloby však označil bývalý srbský prezident Vojislav Koštunica za národní ponížení. Bělehrad stále tvrdí, že soudci vyvíjejí na Srby příliš velký tlak a ohrožují tak jejich reformy. Průzkumy veřejného mínění však ukázaly, že voliči se o haagský soud při posledních volbách příliš nezajímali.
