Zahraniční tisk o Berlínské deklaraci
Jak dál v Evropské unii nebo jak dál v Iráku - na to se ptají komentátoři v zahraničí. Nabídneme vám ale také rozhovor s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, a to prostřednictvím maďarského deníku Népszabadság.
V Evropě se tento týden bude slavit 50. let od založení Evropského společenství - v Berlíně mají nejvyšší představitelé států podepsat takzvanou Berlínskou deklaraci. Předseda evropské komise José Manuel Barroso je v této souvislosti znovu vyzval, aby umožnili přijetí společné evropské ústavy. Evropská ústava ale tolik příznivců nemá.
To v dnešním vydání připomíná rakouský deník Der Standard. Podle něj se nedá čekat, že by teď některý ze státníků projevil to, co při projednávání evropské ústavní smlouvy tak chybělo - tedy že by prokázali nadhled, nechali stranou zvláštní národní zájmy a dali přednost společnému zájmu. List se ale ptá, jestli je to důvod k pesimismu, k nové "euroskleróze" - a odpovídá, že ne zcela nutně. "Podívejme se 20, 30 let zpátky a zjistíme, že evropské společenství nepotřebovalo k úspěchu vždy dobré myšlenky."
Podle deníku bylo také potřeba smělých politických vůdců, kteří s sebou strhli veškeré pochybovače. "Není to sice případ uplynulých let - unaveného Jacquesa Chiraka, Tonyho Blaira, zaměstnaného plně válkou v Iráku, nebo kverulantského unijního nováčka - Polska. Německá kancléřka Angela Merkelová ale tuhle tendenci otočila. A k novému eurorealismu, který nás posune dopředu, se možná letos přikloní i další klíčoví hráči Evropské unie," dodává poněkud eurooptimisticky rakouský Der Standard.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je dnes v Budapešti - setká se s maďarským premiérem Ferencem Gyurcsányem a s ministryní zahraničí Kingou Gönczovou.
A právě při této příležitosti přináší dnešní vydání maďarského deníku Népszabadság rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Šéf české diplomacie v něm v souvislosti s americkými radary konstatuje: "Nemělo by se zapomínat, že členství v NATO přináší i povinnosti pro členské státy. Máme společnou odpovědnost za bezpečnost Evropy." Z deníku dále cituje náš budapešťský spolupracovník Gregor Martin Papucsek.
Ministr Schwarzenberg se vyjadřuje i k napjaté situaci v Maďarsku a připomíná, že přes šlechtickou rodinu Festetichovců i v jeho žilách proudí maďarská krev, proto je smutný z děsivého rozdělení maďarské společnosti. Přál by si, aby vášně v Maďarsku utichly co nejdřív.
Šéf české diplomacie nesouhlasí s tím, že po rozdělení Československa se Češi a Maďaři od sebe vzdálili, akorát už neexistují takové spory, které vyplouvají na povrch u bezprostředních sousedů, celkové vztahy mezi Českou republikou a Maďarskem jsou bezproblémové, hlavně z duchovního hlediska.
V souvislosti s námitkami Ruska vůči radarům v Polsku a Čechách ministr připomíná, že úvahy o hrozbě těchto radarů jsou neseriózní, na druhé straně však i Rusko staví velké základny u Petrohradu a jinde. Jde zřejmě o to, že někteří ruští generálové a politici si stále myslí, že tak, jak v době Sovětského svazu, i nyní nám mohou přikazovat, co můžeme dělat a co ne - konstatuje v rozhovoru pro denník Népszabadság Karel Schwarzenberg.
Pojďme teď do Spojených států. Tisíce lidí demonstrovaly v ulicích amerických měst protestovat proti válce v Iráku - od jejího začátku zítra uplynou přesně čtyři roky.
K důvodům i následkům války v Iráku obrací svou pozornost i komentář amerického deníku Washington Post. "Nikdy nezjistíme, co by se dělo v Iráku, kdyby býval Saddám Husajn a jeho synové zůstali u moci. Nevíme ani, jak se bude Irák vyvíjet nyní. Co jsme se ale naučili?" ptá se deník. "Selhání diplomacie není dostatečným argumentem pro válku. Není také pochyb o tom, že irácká zkušenost prokázala nebezpečí preventivní války. Irák také ilustruje nevýhody jednání bez plné mezinárodní podpory a požehnání OSN. Zeptejte se ale obětí genocidy v súdánském Dárfúru, jestli je na mezinárodní právo a nadnárodní společenství spolehnutí. Uplynulé čtyři roky také ukázaly potíže s tak zvaným exportem demokracie." Nic z výše uvedeného ale podle komentátora deníku Washington Post neulehčí rozhodování, která politiky teprve čekají.
A nakonec ještě krátce do Afriky - Africká unie apelovala na dodržování demokratických principů a lidských práv v Zimbabwe, kterým zmítá silná politická krize. Kritika režimu Roberta Mugabeho zazněla i ze strany Západu poté, co byl zbit tamní opoziční vůdce Morgan Tsvangirai.
Britský The Independent v této souvislosti píše: "Zapomeňte na možnost invaze do Zimbabwe. K ovládnutí situace v tak velké zemi by byla třeba poměrně rozsáhlá vojenská síla. A i kdyby byli sousedé Zimbabwe připraveni spolupracovat, což nejsou, chvíli by to trvalo." Podle britského deníku tak existuje jediná cesta, jak režim umírnit. A to prostřednictvím kontroly dodávek elektřiny a dalších nezbytných zdrojů. Tady by mohla pomoci Jihoafrická republika, která má navíc téměř jistě kontakty v rámci armády na lidi schopné rozpoutat v zemi převrat.
Pokud by byl u moci stále Nelson Mandela, který nad vývojem v Zimbabwe už vyjádřil své znepokojení, mohlo by se s jihoafrickou pomocí počítat. V čele země však nyní stojí Thabo Mbeki, bývalý marxista a sympatizant akcí namířených proti nadvládě bílých v černošských čtvrtích. Mbekiho revolucionářský plášť se tak bohužel stal rubášem pro mnoho obyvatel Zimbabwe, píše britský Independent.
