Zahraniční noviny o dokumentaci ČR k Temelínu
Hlavními tématy dnešního zahraničního tisku jsou nová dokumentace České republiky k Temelínu a rakouská pozice a řešení situace na Blízkém Východě.
Rakouský deník Die Presse dnes na adresu atomové elektrárny Temelín poznamenal: Vídeňské ministerstvo životního prostředí rozhodne, zda nová dokumentace Čechů o jejich elektrárně postačí k obnovení rozhovorů. Jak ale už předem prohlásil rakouský ministr životního prostředí, dokumentace sice poskytuje dodatečné informace, ale žádnou změnu v postoji Čechů. Na 60 stránkách by se přitom podle něj našlo 40 variant možných havárií. Rakouský sekční šéf Ernst Streeruwitz proto chce poprvé popsat dopady možné nehody na stokilometrové okolí Temelína. Zdá se navíc, že rozdílné názory na Temelín se najdou i v Praze. Prezident Havel nedávno vytknul ministru Grégrovi, zastánci tvrdé linie v otázce Temelína, jeho podíl na "zničení země".
K hlavním tématům zahraničních úvah a komentářů je vyostřená a zdánlivě neřešitelná situace na Blízkém východě: "Šaron na nesmiřitelném kursu" - "Slepí a hluší ke všem výzvám k rozumu" - "USA se nemohou vyvléknout z odpovědnosti" - "Vojenské řešení konfliktu neexistuje" - "Šaron upadl do léčky islámistů" - to jsou jen některé titulky ze zahraničních deníků k této problematice.
Londýnské konzervativní Timesy nabádají Jásira Arafata, aby si dobře rozmyslel svůj příští krok poté, co dvakrát odmítl nabídku izraelského expremiéra Ehuda Baraka na dohodu, která by byla řadu jeho územních požadavků splnila. Teď stojí tváří v tvář sice nerovné, ale efektivní izraelské dvojici Šaron-Perez: Tito muži neblafují, když tvrdí, že Izrael se vrátí k jednacímu stolu až poté, kdy skončí palestinské násilí ve všech podobách.
Haagský Algemeen Dagblad poznamenal, že Šaronův nesmiřitelný kurs vyvolává i u premiérových stoupenců stále více otazníků. Nevede totiž k míru, nýbrž ke stále většímu krveprolití. Pár měsíců po nástupu do funkce šéfa izraelské vlády se ukazuje, že Ariel Šaron nastoupil naprosto bezvýchodnou cestu.
Izrael vsadil na bombardování, ale experti pochybují, zda to pomůže zastavit vlnu teroru, podotýká římský "Il Messagero". Jakmile Tel Aviv zostří represivní opatření vůči Palestincům, jejich mladí bojovníci vstoupí okamžitě na scénu, aby zabíjeli a sami se přitom obětovali. Spirála násilí se točí stále rychleji, slepá a hluchá ke všem výzvám k rozumu.
Britský Daily Telegraph uvádí, že Británie stojí v čele evropské opozice proti požadavku Afriky na vyplacení reparací za obchod s otroky. Ten v koloniální době na černém kontinentu jen vzkvétal. Téměř dvě stě let poté, co britský parlament ve svých koloniích zrušil otroctví, žádají africké národy, aby byla přijata rezoluce označující obchod s otroky za zločiny proti lidskosti. S tím spojují i vyplacení odpovídajícího odškodného. Zatímco zástupci OSN úsilí Afričanů podporují, zamýšlená rezoluce vytvořila propast mezi Afrikou a bývalými evropskými kolonizátory, kteří v ní vidí snahu Afričanů získat dodatečnou finanční pomoc. Británie přitom není ochotná spojovat otázku rozvojové pomoci s historií.
Konzervativní norský Aftenposten poznamenává k debatě o následnictví prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Juana Antonia Samaranche.
Pouhé dva měsíce před svým odstoupením počítá Juan Antonio Samaranch s tím, že na jeho místo nastoupí jeho syn. Nikoho by neudivilo, kdyby se tak stalo. Existují samozřejmě kritikové tohoto záměru, zůstávají však anonymní. Samaranch totiž za dobu svého dlouholetého prezidentství nevytvořil zrovna diskusní atmosféru. Sice učinil z Olympijského výboru mocnou, bohatou, i když spornou organizaci, protože to bylo na úkor demokracie.
Pokud by mocný šéf Samaranch chtěl svou kariéru uzavřít tím, že olympijskému hnutí vnutí jako šéfa vlastního syna, byl by to jasný signál, že Výbor nemá schopnost nebo vůli vést hnutí správným směrem. Byla by to i solidní živná půda pro všechny mýty a předsudky, které se kolem Mezinárodního olympijského výboru šíří.
