Volební rok 2024 může změnit podobu Západu. Nikdy nebyla demokracie ve větším ohrožení, píše tisk
Od Polska přes Washington až po předměstí Londýna hrozí, že volební strategie v digitálním světě negativně ovlivní politickou scénu. Zpravodajský server Politico se tak ptá, jak internet proměňuje volební kampaně a jaké důsledky to může mít pro západní demokracii. Poprvé v historii budou důležité volby v USA, ve Velké Británii a Evropské unii ve stejném kalendářním roce.
Očekává se, že celostátní volby se uskuteční i v desítkách dalších zemí, a to včetně Indie a možná i Ukrajiny.
Podle serveru může klíčové volební období změnit podobu vedení západního světa. Ještě nikdy předtím nebyla integrita demokracie v takovém ohrožení, a to zejména kvůli proměně politických kampaní v uplynulých letech. Změnily se ve válku vedenou z velké části online.
Sociální média jsou ze své podstaty silou, která polarizuje diskusi. Ruský prezident Vladimir Putin je ze své podstaty agresor, který chce šířením lží na Západě zmařit volby, a západní politici zase nemohou odolat tomu, aby využívali osobní údaje k cílení na klíčové voliče v místech volebních střetů.
Facebook (Meta), YouTube a TikTok ale nezpůsobily stranické rozepře, ale staly se kolbištěm, ze kterého mohou vzejít sociální nepokoje. Podobně jak se už stalo 6. ledna 2021 při útoku na americký Kapitol nebo letos při útocích na instituce v povolební Brazílii.
Polsko i Británie
Například v Polsku se koordinované ruské vměšování snaží narušit volební klání, které může mít dalekosáhlé důsledky.
Ale i ve vyspělých demokraciích, jako je Velká Británie, si zavedené mainstreamové strany v honbě za mocí plně osvojily stínové digitální taktiky, které se pomocí reklam na facebooku zaměřují na malé skupiny voličů.
Některé z těchto rysů digitální politiky představují přímou hrozbu pro volební proces, jiné zase mohou podnítit cynismus k demokracii jako takové, varuje server.
„Neliberální populismus se šíří po celém světě,“ říká Allie Funková, ředitelka výzkumu technologií a demokracie ve washingtonské neziskové organizaci Freedom House, která prosazuje demokratické hodnoty.
„Sociální média nejsou hlavní příčinou polarizace, ale prohlubují ji,“ doplňuje Jennifer McCoyová, profesorka na Georgia State University.
Vymyslela termín „zhoubná polarizace“, aby popsala, jak jsou světonázory lidí neoddělitelně spojeny s jejich kmenovými politickými hodnotami. Pro zajímavost – McCoyová řadí USA pro jejich hluboké vnitřní rozpory na úroveň Indie a Brazílie.
Podobně smýšlející uživatelé v uzavřených digitálních diskusích posilují své vlastní názory a zároveň démonizují nepřítomné oponenty. Je to trend poháněný složitými algoritmy sociálních médií, které zčásti silně propagují nenávistný obsah.
Co na to majitelé sítí?
Společnost Meta tvrdí, že se tento problém snaží řešit. Omezila prý roli, kterou hraje angažovanost při určování, jak výrazně se politický obsah objevuje v kanálech jednotlivých uživatelů.
Internetová svoboda ve světě již třináctým rokem klesá. Online cenzuře pomáhá umělá inteligence
Číst článek
Koktejl polarizace na sociálních médiích, ruského vměšování a agresivního zacílení kampaní na voliče ale bude podle všeho hrát určující roli v západních volbách v příštím roce. Tyto rysy digitální politiky by se mohly ukázat ještě toxičtější pro demokracie mimo Evropu a Severní Ameriku.
Aby toho nebylo málo, velké sociální platformy omezují týmy sledující volby s cílem snížit náklady v důsledku klesajících příjmů z reklamy. S tím, jak se politika stále více přesouvá na internet, je v sázce i integrita politiky budoucí a to, jak bude velká část světa dál politiky spravována, uzavírá server.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu v úvodu článku, připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.
