Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).

Německá média v posledních týdnech spekulovala, že kancléř uvažuje, že by Putinovi opět zavolal, aby se ho pokusil přimět k jednání o ukončení války na Ukrajině. Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit minulý týden na vládní tiskové konferenci řekl, že se na kancléřově pozici nic nezměnilo a že dlouhodobě nevylučoval nový telefonát s Putinem, pokud by měl pocit, že by měl smysl.

Agentura DPA v pátek napsala, že se spekuluje o telefonátu Scholz – Putin před summitem skupiny zemí G20 v Riu de Janeiru, který se uskuteční 18. a 19. listopadu. Vrcholné schůzky se zúčastní i Rusko, i když zřejmě ne přímo Putin.

Scholz se v posledních týdnech zasazuje o uspořádání další mírové konference. V září se s ukrajinským prezidentem Zelenským na schůzce ve Frankfurtu nad Mohanem shodl, že by se měla uskutečnit už za účasti Ruska. Na červnovou mírovou konferenci ve Švýcarsku Moskva pozvánku nedostala.

Německý kancléř se v pátek potřetí za posledních pět týdnů sejde osobně se Zelenským. Ukrajinský prezident dorazí do Berlína po čtvrteční návštěvě Londýna, Paříže, Říma a audienci u papeže ve Vatikánu. Kromě Scholze se setká také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Původně se měla v sobotu na americké letecké základně na západě Německa konat schůzka takzvané kontaktní skupiny na obranu Ukrajiny. Poté, co účast na ní kvůli hurikánu Milton zrušil americký prezident Joe Biden, byla zrušena celá schůzka. Zelenskyj původně měl v Ramsteinu spojencům představit svůj takzvaný plán vítězství ve válce proti Rusku.

Němci jsou podle průzkumu rozděleni v názoru na to, zda by řešení války na Ukrajině mělo znamenat také územní ústupky Rusku.

Podle 39 procent dotázaných by se Kyjev neměl vzdát ani centimetru svého svrchovaného území, 22 procent si myslí, že by se měla Ukrajina vzdát Krymu, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014. Dalších 23 procent by si přálo, aby se Kyjev vzdal kromě Krymu i dalších oblastí, které Rusko od invaze v únoru 2022 obsadilo.

Dohromady je tak pro teritoriální ústupky Rusku 45 procent dotázaných a proti nim 39 procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít