Ve vztahu k Ukrajině může Francie dělat víc, Macron to musí vysvětlovat hlavně doma, míní Fischer
Slova Emmanuela Macrona o tom, že evropské země by mohly vyslat vojáky na Ukrajinu, nevyvolala prudkou reakci jen v Rusku. Zaskočeni byli i spojenci a kritici mu vyčítají, že je nezodpovědné vypouštět tak silná prohlášení. „Řekl to na dotaz novináře. Na druhou stranu nejen vůči Rusku, ale i domácímu publiku je určitá nejednoznačnost ve výrocích ku prospěchu věci,“ podotýká senátor Pavel Fischer.
Předseda zahraničního výboru Senátu připomíná, že nejde o první Macronovu rétorickou „bombu“. V minulost například mluvil o mozkové smrti Severoatlantické aliance nebo prohlašoval, že Západ nemá ponižovat Rusko.
Poslechněte si Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Pavel Fischer, předseda zahraničního výboru Senátu
„To říkal tři měsíce předtím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Byl skutečně součástí hry, kterou se Putin snažil všechny ukolébat. Na druhou stranu je třeba ocenit, že tady byl někdo, kdo prokázal, že dialog s Putinem není možný,“ konstatuje.
Macron si rýpl do Německa za to, že zatímco Berlín ještě před několika měsíci chtěl na Ukrajinu posílat jen přilby a spacáky, Francie šla mnohem dále. Fischer ovšem upozorňuje na to, že v objemu vojenské pomoci jsou Francouzi daleko za Německem, které na Ukrajinu už poslalo materiál za 17,7 miliardy eur, zatímco Francie jen asi za 800 milionů.
„Evropa musí dělat víc, to z Ameriky slyšíme už mnoho let. Francie může a musí dělat víc. A jakkoli mají skvělé schopnosti vysílat své ozbrojené síly do Afriky, tak Francie nejsou jen vojáci, ale také zemědělci. A právě od farmářů to Macron schytává zprava i zleva,“ upozorňuje bývalý velvyslanec ve Francii.
„Francie nejsou jen vojáci, ale také zemědělci. A právě od farmářů to Macron schytává zprava i zleva.“
Pavel Fischer
Není prý vyloučeno ani to, že Macron chtěl svými výroky o vyslání vojáků na Ukrajinu odvést pozornost od protestů. V každém případě by ale podle Fischera měl více myslet na domácí politiku a vysvětlovat, proč je pomoc Ukrajině důležitá, protože její podpora u veřejnosti upadá.
Munice i jádro
Macron přijel do Prahy nedlouho po návštěvě svého českého protějšku Petra Pavla v Paříži. Podle Fischera to svědčí o lidsky blízkých vztazích, jaké dříve nebývaly zvykem.
Francie podpořila český plán na nákup munice pro Ukrajinu v mimoevropských zemích, pro Macrona je ale tématem například i jaderná energetika a účast francouzské společnosti EDF na výstavbě jaderných bloků.
„Když máte na padesát jaderných reaktorů jako Francie, tak jste zkrátka mocnost a sekáte to jako Baťa cvičky. Ale také víte, že stavět jeden reaktor je méně výhodné než stavět dva. Takové bylo i doporučení vyšetřovací komise francouzského parlamentu, aby nestavěli ojedinělé bloky,“ přibližuje Fischer.
Příkladem je například stavba nového reaktoru ve finské elektrárně Olkiluoto, která byla dokončena s výrazným zpožděním a dodatečnými náklady. „Bylo to dáno technologicky nevyzkoušenou architekturou celého projektu. V případě Česka by tomu bylo jinak, i když i tady by Francie stavěla něco, co jinde, pokud vím, nemá,“ připouští senátor.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
