Válečná linie se blíží k velkým městům na Donbasu. S evakuací lidí pomáhají i čeští dobrovolníci

Ruská armáda se pomalu, ale vytrvale blíží k velkým městům v Doněcké oblasti Ukrajiny. Civilní obyvatelstvo se odtud začíná stěhovat do bezpečnějších regionů. Pomáhají jim v tom i české humanitární organizace. Z Pokrovsku odchází také Oleg Tkačenko, který ve své pekárně peče chleba pro místní.

Od stálého zpravodaje Pokrovsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jsme v Pokrovsku u pekárny Olega Tkačenka, kterou jsme spolu s českými humanitárními organizacemi pomáhali zařizovat. Teď ji bohužel čeká stěhování. Předchozí pekárnu musel Tkačenko nechat v Marjince, která už není, byla celá rozbombardovaná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Válečná linie se blíží k velkým městům na Donbasu. Z Pokrovsku se stěhuje i Oleg Tkačenko se svou pekárnou. Natáčel zpravodaj Martin Dorazín

Zakladatelé organizací Team4Ukraine a Koridor UA kriminolog Petr Pojman a Matouš Bláha v horkém letním parnu nakládají potřebné věci na korbu kamionu. A z Prahy přijel také šéf Team4Ukrajine Jan Sully Heřmánek.

Pojman při tom popisuje, jakou tady v Pokrovsku zažili noc a proč pekárnu stěhují: „Dneska v noci minimálně devět raket a potom ještě další, ty už jsme ale nestihli počítat. Začalo to ve 2.52 fakt blízko od nás.“

„Původně jsme si mysleli, že to je dělostřelectvo, protože já osobně jsem devět raket nezažil, většinou tak dvě nebo tři. Nejsou zprávy, co bylo zasaženo, ale bylo to fakt blízko,“ zdůrazňuje.

Čeští dobrovolníci v horkém letním parnu nakládají potřebné věci na korbu kamionu | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Vysokozdvižné vozíky nakládají na kamion poslední věci – ledničky, barely na pitnou vodu, míchačku. Nahoře na korbě už jsou mísicí kotle nebo velké generátory elektrické energie.

6:40

‚Máme hodně plánů, ještě přijedeme několikrát.‘ Slovenští ‚murári‘ pomáhají v ukrajinském Donbasu

Číst článek

„Odvážíme všechno, co jsme sem během posledních dvou let navozili. A Oleg chce do poslední chvíle péct chleba. Z toho, co máme, kromě pece, se dá pekárna postavit znovu. A pokud by se pekárnu podařilo postavit znovu, tak pak už ho tady nic nedrží. Nicméně stejně bude trvat asi měsíc to postavit,“ vysvětluje.

Je to smutný konec jednoho projektu pekárny, která dostala velkou zakázku od OSN – chléb pro místní obyvatelstvo. Tkačenko tuto svou třetí pekárnu v životě vybudoval vlastníma rukama, vyvrtal tu vrt pro vodu, udělal čističku, vybavil pekárnu. Ale nyní to celé z bezpečnostních důvodů musí přestěhovat jinam.

„Začnou sem dopadat dělostřelecké granáty a Oleg ví, jak to vypadalo v Avdijivce a jinde,“ říká Heřmánek.

„My tady za ruských raketových útoků žijeme nonstop a už nám to nepřipadá divné,“ popisuje život nedaleko frontové linie pekař Tkačenko | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Sám Oleg Tkačenko se snaží nedat najevo pohnutí. „Modlím se, aby se stal zázrak. Když mi Martin zavolal a řekl: ‚Olegu, už jsem čtyřicet let ve válkách a radím ti odjet z této oblasti‘, tak jsem to začal brát vážně. Pak mi volal Honza Heřmánek, Matouš Bláha a další a říkali totéž. Tak jsem se nad tím zamyslel,“ popisuje, proč svolil, že se přestěhuje.

„My tady za ruských raketových útoků žijeme nonstop a už nám to nepřipadá divné. Nikdy jsem si ale nemyslel, že svoji třetí pekárnu budu muset zase stěhovat jinam. Manželka Žeňa už byla taky ve stresu, takže děti teď vypravujeme na tábor do Čerkasské oblasti,“ přibližuje.

A protože je Oleg pastorem, tak se nakonec pomodlil. Za Ukrajinu, za nás, i za vás.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme