V jižním Kyrgyzstánu pokračují obavy z etnických násilností
V Jižním Kyrgyzstánu neklesají obavy z dalšího násilí. Otevřených přestřelek mezi Kyrgyzy a Uzbeky v posledních desítkách hodin sice ve městě Oš i Džalalabád ubylo, do klidu má ale situace velmi daleko. V regionu vládne obrovské napětí a strach, že se krizi, kvůli níž uprchlo ze svých domovů více než 100 000 lidí, nepodaří zvládnout. Přímo ve městě Oš natáčela naše zpravodajka Lenka Kabrhelová.
Nejprudší přestřelky v Oši, jednom z ohnisek etnických násilností ustaly, tisíce lidí se ale přesto zoufale snaží dostat z regionu pryč. Na letišti i v jeho okolí se tísní davy lidí, mnozí se obracejí na pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Přímo v kyrgyzském městě Oš natáčela zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
První letadla začala přivážet do města zásoby potravin, vodu a zdravotnický materiál. Obavy z humanitární krize ale rostou. Uprchlíci čekající na odlet do bezpečí jsou jen špičkou ledovce. Čínská vláda evakuuje své občany, do Biškeku odlétají mnozí Kyrgyzové. Hlavní proud uzbeckých běženců ale směřuje k nedaleké hranici s Uzbekistánem. Přes sto tisíc ji už překročilo, další tisíce čekají – v nebezpečných podmínkách sporadických přestřelek a dalších násilností. Celkem dal horor uplynulých dnů do pohybu podle odhadů na 275 tisíc lidí.
„Za tím, co se tu děje, stojí kriminální podpolí, které se dostalo k moci za svrženého prezidenta Bakijeva a které se snaží destabilizovat novou vládu,“ soudí jeden ze zaměstnanců letiště, který organizuje vojenské konvoje do města a zpět. Bez ozbrojeného doprovodu nemají civilisté šanci pravidelně ostřelované území nikoho mezi okrajem města a letištěm překročit.
Celý rozsah zločinů přitom teprve pomalu začíná vycházet najevo. Po cestě do města míjíme ruiny uzbeckých domů. Popelem lehly celé ulice s obytnými domky, obchody, kavárnami. Na troskách zdí často černě nastříkaný nápis: Smrt Uzbekům. Přestože se násilí dotklo obou komunit, barva o povaze věcí mnohé naznačuje - nedotknuté domy, které lemují druhou stranu ulice, nesou červený nápis Kyrgyz.
Násilí mezi místními nejspíš někdo naplánoval
„Je za tím někdo třetí, kdo dal celou tu hrůzu úmyslně do pohybu. Místní lidi by si tohle nikdy navzájem neudělali,“ vrtí hlavou příslušník místní policie. To, že vraždění posledních dnů není výbuchem emocí ale pečlivě plánovanou a do detailu zorganizovanou akcí, si myslí i mezinárodní pozorovatelé.
Dočasná prezidentka Róza Otunbajevová je přesvědčena, že za krizí stojí příznivci svrženého prezidenta, kteří chtějí oslabit vládu a znemožnit konání referenda o změnách ústavy. Sám Kurmanbek Bakijev to z běloruského exilu odmítá a naopak poukazuje na to, že provizorní vláda od počátku nemá zemi pod kontrolou a vede ji ke zkáze.
Ať už krizi rozpoutal kdokoli s jakýmikoli úmysly, i místní lidé i experti se shodují v jednom - do konce má ještě daleko. Návrat k normálnímu životu potrvá měsíce, až roky, pakliže se kdy vůbec povede.
