V Bosně poprvé odsoudili za válečné zločiny ženu
V bosenském Sarajevu vynesl soud rozsudek nad Rasemou Handanovičovou za válečné zločiny, které spáchala v 90. letech v době bosensko-chorvatské války. Dnes devětatřicetiletá Hadanovičová přiznala, že se v dubnu 1993 jakožto členka zvláštní jednotky armády Bosny a Hercegoviny zúčastnila ve vesnici Trusina popravy tří civilistů a tří vojáků.
Handanovičová po válce odjela do Spojených států, odkud ji úřady v prosinci vydaly prokuratuře státu Bosna a Hercegovina.
Šestiletý trest vězení, který dnes u soudu dostala, odpovídá smlouvě uzavřené se státním zastupitelstvím pro válečné zločiny. Handanovičová se totiž uvolila k tomu, že bude svědčit proti bývalým spolubojovníkům.
Pozadí procesu s Rasemou Handanovičovou přiblížil odborník na Balkán Martin Ježek
Její výpověď by měla pomoci v dalších procesech usvědčit další účastníky popravy v Trusině, kteří mají skutečně krev na rukou.
Pět z nich se účastnilo masakru, šestý, Zulfikar Alispago, byl velitel jednotky a je obžalován z toho, že vojáky za vraždění nepotrestal. Všem hrozí podstatně vyšší tresty.
Odsouzení ženy za válečné zločiny je v podmínkách bosenské justice unikátní. Ženy se totiž považují hlavně za oběti války v Bosně a Hercegovině a skutečných vojaček mezi nimi nebylo mnoho.
V roce 2003 dostala 11 let vězení někdejší prezidentka bosenské Republiky srbské Biljana Plavšičová, trest ale vynesl mezinárodní tribunál v Haagu.
