Co se vám vybaví, když se řekne "triarylmetanové barvivo"? Pokud nejste vědec, pravděpodobně se zarazíte. Ale pokud se místo toho zeptáme na "zeljonku" a připomeneme zelenou barvou pohlcený obličej ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného?

Levné antiseptikum, nazvané podle své smaragdové barvy zeljonka (zelenka), Rusům slouží převážně jako lék k účinnému ošetření tělesných zranění. V některých případech se však lék mění ve zbraň - to tehdy, kdy se chrstne do tváře politického oponenta a symbolicky ho ocejchuje před zraky veřejnosti. 

Pomazat čelo zeljonkou? Trest smrti

Nejde přitom o jen tak obyčejnou barevnou skvrnu. Ještě za vlády Stalina se totiž zeljonka používala k označování mrtvých vězňů v gulazích, kdy se na bok zesnulého zeleně napsalo jeho vězeňské číslo. Odtud výraz "pomazat něčí nohy zeljonkou", který se z vězeňského slangu postupně rozšířil do světa zločinu. "Nohy" nahradilo "čelo" a z "pomazat někomu čelo zeljonkou" se stal eufemismus pro trest smrti a později i vraždu. 

Barvivo, které zeljonka obsahuje, má výdrž a smýt ho z kůže trvá i několik dnů. Přičemž ne vždy platí, že oběť vyvázne jen s obarveným obličejem. Když Navalného "obarvili" poprvé, 20. března v sibiřském Barnaulu, fotil si pak selfie a žertoval, že si připadá jako postava z filmu. 27. dubna v Moskvě mu chemikálie vnikla do pravého oka a vážně poškodila opozičníkův zrak. 

O den později, 28. dubna, byla se stejným zraněním hospitalizována opoziční aktivistka Natalija Fjodorovová, připomíná International Policy Digest. Kromě zmíněných by o nepříjemné zkušenosti se zeljonkou mohla vyprávět také řada dalších představitelů ruské opoziční scény.

Výčet může začít Maximem Reznikem, někdejším šéfem petrohradské sekce strany Jabloko (březen 2008), a pokračovat například expremiérem Michailem Kasjanovem, aktivistkami Pussy Riot Naděždou Tolokonnikovovou a Marijí Aljochinovou, členem prezidentské rady pro lidská práva Andrejem Jurovem, důchodcem Vladimirem Jonovem, který pořádá pravidelné sólo-protesty proti Kremlu, oceňovanou spisovatelkou Ljudmilou Ulickou či blogerem Iljou Varlamovem - toho zeljonka skropila dokonce dvakrát během jediného dne. 

Radikální úder na 'liberální vředy'

Podobně pestrou minulost má zeljonka za sebou také na Ukrajině. A právě tam můžeme hledat průsečík s druhým útokem na Navalného. Opoziční vůdce obvinil ruské vyšetřovatele, že se incidentu záměrně nevěnují a na základě kamerového záznamu za útočníka označil Alexandra Petrunka, člena radikální nacionalistické skupiny SERB. 

O koho se jedná? Jak vysvětluje RFE/RL, název SERB je zkratkou South East Radical Block (Jugo-vostočnyj radikaľnyj blok, Jihovýchodní radikální blok). Už název napovídá, že skupina vznikla na jihovýchodní Ukrajině, v prostředí takzvaných proruských separatistů. 

Anglický název kontrastuje s deklarovaným cílem skupiny: "postavit se za státní ideologii, která míří k udržení kultu tradičních ruských rodinných hodnot a ke konci mravního společenského rozkladu, který nám vnucují Západ a Amerika". Vůdce SERB Igor Beketov, bývalý herec, který vystupuje pod pseudonymem Goša Taraskěvič, má ovšem ve věci jasno: za tradice takzvaného ruského světa (russkij mir) vede skupina úspěšný pouliční boj s nepřátelskou "pátou kolonou" (rozuměj Západem nastrčenou opozicí), a to všude, kde je zapotřebí - ať už na Donbasu, nebo v Moskvě.

Jak Beketov letos prohlásil, SERB účtuje s "liberálními vředy Ruska". Jeho slovům nasvědčuje také výmluvné logo skupiny: na pozadí dobře známé černo-oranžové stuhy zabíjí svatý Jiří draka.

Na herecké databázi Kino-Těatr.ru má Beketov profil jako herec, který se narodil v roce 1977, absolvoval filmovou akademii v Dněpropetrovsku a má za sebou práci na osmnácti projektech. Beketov tvrdí, že se spolu s Alexandrem Petrunkem účastnil vzpoury v Charkově a pokusu zmocnit se tamní vládní budovy. Petrunko uvedl, že on sám poté skončil v rukách ukrajinských bezpečnostních jednotek. Oba muži posléze odjeli do Ruska, kde se účastní guerrilových akcí proti odpůrcům Kremlu, upřesnila RFE/RL.

'Už jste slyšeli, že bych někoho zbil?'

Zpátky do Moskvy. Kamery na místě druhého útoku zeljonkou na Alexeje Navalného zachytily také dalšího člena SERB Alekseje Kulakova. Kulakov nejprve tvrdil, že o akci jen slyšel, ale pak v telefonickém rozhovoru pro list Novaja Gazeta přiznal, že incident na místě fotil. Popřel však jakýkoli podíl na útoku.

"Jsem bloger, jen jsem tam pořizoval fotky. Ale když jsem viděl, co se tam stalo... rozhodně tu věc odsuzuju," uvedl. "Nikdy jsem se akcí proti opozici neúčastnil. Byl jsem na mítinzích, to ano. Ale jen jsem je fotil. Už jste snad slyšeli, že by Aleksej Kulakov někoho zbil nebo udělal něco špatného?" ptal se reportéra.

Účast SERB na útoku rozhodně zamítl také Beketov, který tvrdí, že obviňovaný Alexandr Petrunko má na inkriminovanou dobu alibi. Znovu to zdůraznil toto pondělí na sociální síti VKontaktě, kde kauzu Navalnyj označil za liberály zosnovanou provokaci, jejíž cílem má být SERB diskreditovat a zastrašit. 

Nicméně sama skupina ve své charakteristice píše, že si vyhrazuje právo použít metody v souladu se svým "svědomím". A především už v minulosti dokázala, že pokud jde o ni, diskreditace a zastrašování jí nejsou cizí. Když jde o "zrádce Ruska", není nutné "se nikomu omlouvat". Nejde přitom jen o zeljonku. Jako prostředky boje si SERB oblíbila také moč či výkaly, připomíná RFE/RL. Následuje výče incidentů, k nimž se SERB přihlásila, případně je s nimi spojována.

Útok na Solidaritu

Předloni v únoru se členové SERB střetli s liberálními aktivisty opozičního hnutí Solidarita, kteří demonstrovali proti angažmá Ruska na Ukrajině. Jeden z radikálů hodil po jistém opozičním aktivistovi igelitovou tašku naplněnou výkaly. Beketov se k akci později přihlásil na Facebooku s tím, že Solidarita si svými "urážkami" Ruska a Vladimira Putina vysloužila "litr smrdutého h*vna".

Útok na 'pornografickou' výstavu

Výše zmiňovaný Alexandr Petrunko si loni krátce poseděl ve vězení. Pobyt za mřížemi mu vysloužil incident, kdy do jedné ze soukromých moskevských galerií pronesl lahev s močí, a tou pak polil vystavované fotografie. Autor, americký umělec Jock Sturges, údajně nafotil "dětskou pornografii", což tehdy tvrdili také někteří ruští politici. 

Útok na Němcovův památník

Členové SERB poničili také provizorní památník, který vznikl na místě vraždy Borise Němcova. Zavražděného opozičního politika Beketov nazval "zrádcem Ruska", s nimiž "SERB bojuje a bojovat vždy bude". Němcov podle něj "vždycky podporoval zájmy Ameriky a na zájmy Ruska plival". 

Útok na důchodce

SERB se podepsala rovněž pod předloňský útok zeljonkou na tehdy 76letého aktivistu Vladimira Jonova, známého sólo-protesty proti pro něj nepřijatelné politice Kremlu. "Nejsem žádný bojovník. Jsem obyčejný, prostý člověk na ulici. Ale tohle je moje země. Když na sobě císař nemá šaty, někdo se ozvat musí," vysvětloval Jonov v lednu 2015 pro RFE/RL. O devět měsíců později skončil se zeleným obličejem po střetu s "obránci cti prezidenta, kteří nedovolí, aby našeho prezidenta urážela skupina zrádců Ruska". 

Útok na novinářku

Juliji Latyninovou, známou novinářku a spisovatelku, napadla loni v srpnu dvojice maskovaných mužů. Útočníci na literátku vychrstli kbelík výkalů s výkřikem, že Latyninová na Rusko "hází sr*čky". 

Podezření tehdy padlo na SERB, přestože tentokrát skupina svou účast výslovně nepotvrdila - ale ani nepopřela. Na své stránce VKontaktě ovšem zveřejnila příspěvek, ve kterém útok vesele kvituje a pomrkává na čtenáře: prý jsou "veškeré důvody věřit", že je o pozadí útoku dobře informována. 

Napojení na Kreml?

Alexej Navalnyj z útoků proti své osobě viní vládní režim Vladimira Putina a ruské tajné služby. Ale žádné důkazy, které by skupinu SERB přímo spojovaly s Kremlem, nejsou dosud známy, uvedla RFE/RL.

Sám Kreml podle Gazeta.ru popírá, že by s nedávnými chuligánskými útoky na představitele opozice měl cokoli společného. A například poslanec vládního Jednotného Ruska Jevgenij Revěnko tyto výtržnosti na Facebooku označil za "nepřijatelné" projevy násilí, které nejsou vyjádřením politického názoru, ale spíše "zločinem" a poškozují občanskou společnost. "Jsem si jistý, že moji spolustraníci tento názor sdílí," napsal.

Prokazelné tak jsou jen snímky Alexandra Petrunka po boku dvou důležitých hráčů ruské politické scény: významného ekonomického poradce Kremlu (a muže na sankčním seznamu EU) Sergeje Glazeva či místopředsedy Státní dumy Pjotra Tolstého. 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít