Americký deník The New York Times cituje dva anonymní zdroje z ministerstva obrany, podle nichž Trumpova administrativa nakázala armádě, aby v nadcházejících měsících začala se stahováním zhruba 7000 lidí.

Náhlý zvrat americké politiky cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.

Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily. Mluvčí Pentagonu Rebecca Rebarichová odmítla plán komentovat.

Podle nejmenovaného zdroje New York Times Trump o stažení jednotek z Afghánistánu rozhodl ve stejné době, kdy rozhodl o odchodu amerických vojáků ze Sýrie. Tento záměr uveřejnil jen pár hodin poté, co ministr obrany James Mattis oznámil svou rezignaci. Tu odůvodnil tak, že si prezident zaslouží ministra, jehož názory se v otázce obrany budou víc blížit těm jeho.

Odchod amerických vojáků ze Sýrie, spekulace o odchodu jednotek z Afghánistánu a Mattisova rezignace tak nechávají nad budoucností 17 let trvající války velký otazník, konstatuje deník. Podle kritiků by snížení stavu na polovinu vážně ohrozilo akceschopnost celé mise.

Afghánští a západní diplomaté tvrdí, že o plánu stáhnout americké jednotky ze země neví. To, že by prezident Trump mohl přistoupit k impulzivnímu kroku, se ale podle New York Times řešilo často.

Podle některých afghánských zástupců by takový krok byl jen další ukázkou toho, že v diskusi o válce v Afghánistánu chybí hlasy, které by reprezentovaly to, co se děje přímo v terénu. S Mattisem navíc Afghánci přišli o poslední vlivný hlas, který realitu konfliktu dostal do Washingtonu a konkrétně Bílého domu.

Závislost na Západě

Podle nejmenovaného amerického úředníka má snížení počtu jednotek vést k tomu, že afghánské složky budou více závislé na vlastních jednotkách, a ne na západní podpoře. Kritici rozhodnutí se ale obávají, že stažení amerických jednotek ohrozí ty afghánské, které i v současnosti mají velké problémy v bojích proti Tálibánu a registrují vysoké ztráty i s americkou podporou.

Zprávy o odchodu amerických jednotek ze země se objevily dva dny poté, co se ve Spojených arabských emirátech konaly rozhovory mezi USA a Tálibánem. Zvláštní zástupce Trumpovy administrativy pověřený mírovými rozhovory v Afghánistánu Zalmay Khalilzad ještě ve čtvrtek řekl, že USA daly Tálibánu jasně najevo, že stojí za Afghánistánem.

„Pokud chtějí bojovat dál, musí vědět, že Spojené státy budou stát za afghánskou vládou a afghánským lidem,“ řekl.

Proměnlivost Trumpových názorů

Donald Trump mluvil o odchodu amerických jednotek už před svým zvolením do Oválné pracovny. V roce 2017 ale na žádost Mattise přislíbil vyslat další 4000 vojáků do Afghánistánu. Důsledky stažení amerických jednotek navíc označil za nepřijatelné. Nyní však hovoří opět jinak, což mu vyčítají nejen opoziční demokraté, ale i řada jeho republikánských kolegů.

Generálporučík Kenneth F. McKenzie mladší během potvrzovacího slyšení tento měsíc řekl, že se afghánská armáda bez americké pomoci rozloží. „Pokud bychom teď v tuto chvíli odešli, nevěřím, že by mohli úspěšně bránit svou zemi,“ cituje McKenzieho New York Times.

USA a jejich spojenci z NATO formálně ukončily bojovou misi v roce 2014. Hlavním posláním současných zhruba 14 000 příslušníků americké armády je vést a podporovat afghánské síly v boji proti Tálibánu, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.

dp, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít