Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
Při protiizraelských protestech na amerických univerzitách policisté zatkli přes 2000 lidí. O co protestujícím jde? A lze současné dění srovnat s tím, jak kdysi vypadaly protesty studentů proti válce ve Vietnamu? „Studenti se radikalizují, společnost se radikalizuje. Pochopitelně je tam celá řada faktorů, zejména to, že mají lidé k dispozici sociální sítě,“ vysvětluje pro Radiožurnál odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa.
56 policejních zákroků, přes 2000 zadržených, to je bilance protestů, které v posledních dvou týdnech zasáhly čtyři desítky amerických univerzit. Jak to vnímají vaši bývalí kolegové ve Spojených státech?
Vnímají to tak, že se velmi pozvolna vracejí 60. léta, ale ještě zdaleka ne v takovém rozměru. Studenti se radikalizují, společnost se radikalizuje. Pochopitelně je tam celá řada jiných faktorů, zejména to, že lidé mají k dispozici sociální sítě, v tomto případě hlavně TikTok, takže o tom diskutuje opravdu celá společnost.
Většina studentů žije v izolované, ideologické a informační bublině. Bohužel mají většinovou podporu i řady vyučujících, kteří jsou dnes velmi výrazně ideologicky a politicky vychýleni doleva, popisuje Tomáš Klvaňa
Jaká je situace na elitních univerzitách?
Je to tam daleko vyostřenější než jinde, což vybízí k myšlence, že tyto univerzity jsou daleko více odtržené od hlavního proudu americké společnosti. Na druhé straně, když se podíváte na velkou státní univerzitu na jihu Kalifornie, která má mnoho kampusů, je tam situace také tradičně velmi vyostřená.
Jak velká část studentů se protestů účastní?
Jde o několik stovek studentů, přičemž si musíme uvědomit, že na velkých univerzitách studují desítky tisíc studentů. Je to tedy viditelná menšina, která zdaleka nereprezentuje všechny, ale reprezentuje hodně studentů a také celou řadu profesorů, kteří jsou dneska velmi výrazně ideologicky a politicky vychýleni směrem doleva. Z toho dnes v Americe vyplývá, že jste spíše příznivcem palestinské strany než té izraelské.
Dá se tedy říci, že protestující, kteří okupují některá místa v kampusech, mají většinovou podporu vyučujících?
To si myslím, že ano. Minimálně mají podporu názorovou. Když tam potom dochází k násilnostem nebo k napadání a zastrašování židovských studentů, tak to většina profesorů rozhodně nepodporuje, i když i takové případy se najdou.
Protesty jsou na podporu obyvatel Pásma Gazy, jsou namířeny proti Izraeli. Jaké konkrétní požadavky protestující mají?
Většina studentů je velmi znepokojena tím, co se děje v Gaze. Řada protestujících ale otevřeně podporuje přímo Hamás. Je to celá škála názorů. Většina studentů ale žije v jakési izolované, ideologické a informační bublině. Nemají vůbec informace z druhé strany z izraelských médií, i když je dneska samozřejmě velmi jednoduché si je na internetu opatřit. Radikální část studentstva není nijak malá, a právě proti nim, proti násilnostem a proti zastrašování židovských studentů, zasahuje policie.
Při protiizraelských protestech v USA zatkli přes 2000 studentů. Antisemitské útoky ‚prudce narostly‘
Číst článek
Proč došlo k eskalaci právě teď?
Myslím si, že to trochu souvisí s tím, že se nic neděje. Zatím se nepodařilo vyjednat žádný klid zbraní. To, že je to vina především Hamásu, celé řadě protestujících uniká. Také se blíží konec semestru, kdy řada studentů odjede domů nebo nastoupí na stáže do firem, kampusy budou volnější. Je to tedy možná poslední šance k nějakému velkému gestu odporu.
Nebude se to ale týkat aktivistů. Koneckonců řada aktivistů nejsou studenti. I mezi zatčenými třeba na Kolumbijské univerzitě byli lidé, kterým je třeba 40 let. Jsou to jacísi profesionální revolucionáři, kteří se zabývají výhradně touto činností. Jezdí po celých Státech a snaží se vyvolávat revoluci. A dění v Gaze je téma, které se jim v tuto chvíli velmi hodí, takže si nemyslím, že protesty vymizí úplně.
A právě proto existuje velká obava ze strany levého spektra americké politické scény a především pravděpodobného kandidáta Joea Bidena na prezidenta Spojených států, že se to může nějakým způsobem projevit na demokratickém nominačním sjezdu, který se bude konat v srpnu v Chicagu.
Jak známo, v roce 1968 došlo na demokratickém nominačním sjezdu v Chicagu k obrovským nepokojům a demonstracím proti válce ve Vietnamu, proti celému establishmentu, proti kapitalismu, proti demokracii, leckdy i ve jménu socialismu nebo komunismu. Tehdejší demokraty to velmi poškodilo a byl to jeden z faktorů, proč prezident Nixon vyhrál v roce 1968 za republikány volby. Proto se demokraté bojí, že něco takového může nastat znovu teď v létě.
Policie vyklidila Kolumbijskou univerzitu kvůli demonstrantům za Palestinu. Zadržených jsou desítky
Číst článek
Je to realistická obava? Opravdu to, co se teď děje, může výrazně ovlivnit listopadové prezidentské volby?
Současné protesty nejsou ani zdaleka v takovém rozsahu a násilnosti se neblíží ani zdaleka tomu, co se dělo v 60. letech. Národní garda tehdy střílela do studentů a bylo to opravdu drsné. Společnost byla mnohem brutálnější, než je dneska. Nemyslím si, že by se to opakovalo. Volby ale budou velmi těsné a rozhodovat budou možná jen procenta v několika málo státech, proto se demokraté tak legitimně bojí. A proto také republikáni zahájili velkou ofenzivu v Kongresu.
Byly ustanoveny čtyři výbory, které mají tyto události vyšetřovat. V následujících týdnech se tedy můžeme těšit, že hlavní záběr médií bude upřen do Kongresu, kde si budou republikáni předvolávat prezidenty a prezidentky univerzit a budou se snažit využít situace více méně ve svůj volební prospěch...
Jak se k celé situaci staví Donald Trump? Proč je na amerických univerzitách převaha levicově orientovaných pedagogů? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu, audio je v úvodu článku.
