Krycí jméno Dobytkář: slovenská policie vystopovala půlmiliardu z úplatkářské aféry v Česku
- Milióny eur pocházející z rozsáhlých úplatků v prostředí slovenského byznysu a politiky skončily v České republice
- Vyplývá to ze slovenského vyšetřování korupční aféry Dobytkář týkající se manipulací s vyplácením zemědělských dotací
- Radiožurnál zjistil podrobnosti o podezřelých transakcích a českých firmách s napojením na Norberta Bödöra
Bylo pondělí, 10. února letošního roku. Českou republiku zasáhnul plnou silou orkán Sabine a zostra začal pracovní týden také v jedné z tuzemských bank. Na účet vedený v PPF bance spadající do impéria nejbohatšího Čecha Petra Kellnera totiž ten den přišla ze Slovenska platba ve výši 16,7 miliónů EUR, tedy v přepočtu zhruba 440 miliónů korun.
Kellnerova PPF Telecom Group vydala dluhopisy za téměř 14 miliard korun
Číst článek
Podle slovenské policie šlo o špinavé peníze z úplatků. Konkrétně z rozsáhlé korupce související vyplácením tamních zemědělských dotací, kterou vyšetřovatelé u východních sousedů odhalili v rámci akce s krycím názvem Dobytkář.
Vyplývá to z obsahu obvinění slovenského podnikatele Norberta Bödöra, s jehož částí se Radiožurnál seznámil. Syna majitele významné slovenské bezpečnostních agentury Bonul policie viní z toho, že právě u něj úplatky minimálně z velké části končily. A že tyto špinavé peníze ve velkém pral.
Monstrózní případ
Soudce Martin Bargel, který začátkem července rozhodl o vzetí Bödöra do vazby, označil celý systém za monstrózní případ, který nemá v dějinách Slovenska obdoby. „Byl to doslova mega stroj korupce a praní špinavých peněz. Něco neuvěřitelného a neskutečného,“ konstatoval soudce.
Systém podle slovenských vyšetřovatelů fungoval jednoduše – kdo chtěl získat dotaci, musel odevzdat 14 až 25 procent z její hodnoty. O úplatky se pak dělili státní úředníci i další podnikatelé v pozadí celé chobotnice.
Bödör zároveň figuruje i v kauze podnikatele Mariana Kočnera a vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Podle svědectví bývalého šéfa slovenské tajné služby SIS Petera Tótha, který pro Kočnera organizoval novinářovo sledování, to byl totiž právě Bödör, kdo měl tuto akci spolufinancovat. Zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó zase u soudu vypověděl, že Bödör měl zpětně pomáhat shánět bílého koně, který by čin vzal na sebe. Podnikatel to odmítnul.
V souvislosti s kauzou Dobytkář už dříve slovenský Denník N s odkazem na policejní vyšetřování informoval, že Bödör měl stamilióny z úplatků vložit v hotovosti na učet jím ovládané české společnosti Lionico Trade vedený u Slovenské spořitelny.
Lepší investice
Radiožurnál nyní zjistil, že ze slovenského účtu firmy pak peníze putovaly na její konto u české PPF banky. Hlavním důvodem přitom mělo být zejména další investování ušpiněných peněz. Vyšetřovatelům to v rámci svědecké výpovědi ze začátku letošního července řekla jednatelka Lionico Trade Lucia Špaňová.
Slovenský soud si vzal více času na rozsudek v kauze vraždy Kuciaka a Kušnírové. Vynese ho v září
Číst článek
„Společnost investuje v PPF Bance, do které byly (peníze – pozn. red.) převedené, prostřednictvím dluhopisů, kdežto Slovenská spořitelna nenabídla žádné zajímavé investice,“ cituje svědeckou výpověď Špaňové slovenské usnesení o zahájení Bödörova stíhání, jehož část má Radiožurnál k dispozici.
Špaňová pochází stejně jako Bödör z Nitry a v minulosti působila například ve slovenské firmě VEL Security spojované s rodinou Bödöra. Radiožurnál se kvůli objasnění podezřelých transakcí pokusil Špaňovou kontaktovat, firma ale v Praze sídlí pouze na virtuální adrese bez vlastní kanceláře a bez jakéhokoliv kontaktu.
Bödör obvinění odmítá
Sám Bödör, kterého Špaňová do protokolu označila za akcionáře Lionico Trade, jakékoliv úplatky nebo rozsáhlé praní špinavých peněz opakovaně odmítl.
Podle soudu, který rozhodoval o jeho vazbě, se při výslechu nechal slyšet, že mu z obvinění není zřejmé, jaké trestné činnosti se měl dopustit. „Vnímá to jako dvouletý hon na jeho osobu ve snaze ho kriminalizovat,“ citoval soud výpověď Bödöra v rozhodnutí o vazbě, které v anonymizované podobě zveřejnil jeho advokát Adrián Kucek.
Na otázky Radiožurnálu Kucek nereagoval. Proti obvinění klienta už každopádně podal podle slovenských médií stížnost.
Slovenští vyšetřovatelé Bödöra stíhají především kvůli stamiliónovým transakcím na Slovensku. K platbě z tamního účtu Lionico Trade do České republiky pak poznamenali, že na firemním účtu ve Slovenské spořitelně, odkud peníze přišly, nebyly zaznamenány žádné další transakce, které by ukazovaly na jakékoliv obchody v obdobných objemech.
Průzkum: Některé banky a úvěrové společnosti mají až 15letou promlčecí lhůtu. Zákon počítá se třemi roky
Číst článek
Podezřelé byly ale i okolnosti převodu peněz do České republiky. Firma Lionico Trade podle údajů v českém obchodním rejstříku vznikla jako tzv. ready made společnost, tedy hotová firma na prodej, a to loni v září. Špaňová do ní vstoupila krátce na to - 5. prosince loňského roku. A už o dva měsíce později na konto firmy věnující se podle rejstříku správě vlastního majetku a pronajímání nemovitostí přišlo 440 miliónů korun.
Jak mohla jen pár měsíců stará akciovka se základním jměním dva milióny korun legálně nabýt stovky miliónů, ale není jasné.
Banka stamilióny nekomentuje
Podle experta na finanční kriminalitu z poradenské společnosti PriceWaterhouseCoopers Petra Krandy má přitom každá banka ze zákona povinnost původ převáděných peněz zjišťovat.
„Zde vidím určité slabiny jak u bank na Slovensku, tak u zmíněné banky v ČR, která by si měla nejen zdokumentovat, ale i zjistit, jestli předpokládané částky vkladů nebo investic odpovídají ekonomické aktivitě zákazníka,“ vysvětlil Kranda.
Podle něj měly mít banky na obou stranách podezřelé transakce dost varovných signálů, které je měly vést k dalšímu prověřování původu zmíněných peněz. V případě jakýchkoliv pochybností pak má banka ze zákona povinnost transakci nahlásit specializovanému Finančně analytickému úřadu (FAÚ) jako podezřelou.
Zda to PPF banka v tomto případě skutečně udělala, zůstává rovněž nejasné. Na dotazy Radiožurnálu k převodu téměř půlmiliardy korun z letošního února vedení peněžního ústavu neodpovědělo. „Závazné právní předpisy nám bohužel za žádných okolností neumožňují zveřejňovat či komentovat konkrétní transakce či klienty,“ konstatovala tisková mluvčí celé skupiny PPF Zuzana Migdalová.
V obecné rovině pouze mluvčí ubezpečila, že banka veškeré tuzemská i mezinárodní pravidla proti praní špinavých peněz striktně dodržuje a řídí se jimi při všech operacích.
Cifršpióni v akci
Finanční analytický úřad se převodem stovek miliónů ze slovenského účtu podle informací Radiožurnálu od zdrojů blízkých šetření skutečně zabývá. Háček je ale v tom, že tuzemské šetření iniciovaly úřady země pod Tatrami. „Dělala se standardní spolupráce pro Slováky,“ řekl k tomu zdroj s tím, že úřad nyní provádí i vlastní šetření, které nebylo dosud ukončené.
Ředitel FAÚ Libor Kazda se k celé věci odmítl jakkoliv vyjádřit. A podrobnosti ke spolupráci s českými úřady neuvedla ani slovenská policie, která kauzu vyšetřuje. „Vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení se k jednotlivým vykonávaným procesním úkonům není možné vyjadřovat,“ konstatoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.
Nedůsledné kontroly?
Pro českou banku přitom může převod stamiliónů s nejasným původem a jejich následné investování mít nepříjemné dopady. V případě neohlášení takto podezřelé transakce ji totiž hrozí od FAÚ až pětimiliónová pokuta. A Česká národní banka pak může při shledání systémových selhání a porušování mezinárodních pravidel proti praní špinavých peněz v krajním případě odebrat dotčené bance i licenci.
Exšéf slovenských hmotných rezerv uzavíral během pandemie podezřelé obchody. Policie ho obvinila
Číst článek
Podle mluvčí ČNB Petry Vodstčilové přitom každá banka musí klienty samotné i jejich převáděné peníze posuzovat tak, aby o jejich původu nebo smyslu transakcí neměla žádné pochybnosti. „Možnými znaky podezřelosti jsou např. převody majetku, které neodpovídají profilu klienta, či neobvykle složité nebo objemné transakce,“ poznamenala Vodstrčilová.
Pravomoci národní banky jsou přitom podle ní ve vztahu ke kontrolám jednotlivých finančních ústavů stejné jako v případě FAÚ. Zda ČNB bude kvůli převodům peněz ve společnosti Lionico Trade prověřovat i PPF banku, nechtěla mluvčí potvrdit ani vyvrátit.
„Česká národní banka zohledňuje při výkonu dohledu všechny jí dostupné informace. Konkrétní informace o aktuálním dohledovém plánu a výkonu dohledu však podléhají mlčenlivosti, konstatovala Vodstrčilová.
ČNB podle své výročí zprávy provede každoročně zhruba 20 kontrol bank. V oblasti praní špinavých peněz loni centrální banka zahájila osm správních řízení, ve kterých uložila sankce v celkové výši 1,3 miliónu korun.
K nejtvrdšímu možnému postihu – tedy odebrání licence – přistoupila ČNB kvůli závažným nedostatkům v poslední době např. v případě česko-ruské ERB Banky.
Role jednatele s exekucemi
V souvislosti s nestandardními převody stamiliónů pocházejících údajně z úplatků uvedl slovenský Denník N, že Bödör příjem více než šestnácti miliónů eur vysvětloval prodejem slovenské firmy Bokran. Tu měl přenechat právě za šestnáct miliónů eur dalšímu vazebně stíhanému – podnikateli Peterovi Kubovi, který mu peníze posílal.
Obviněný náměstek Baláč: Zastupovat soukromou firmu, zřejmě bych byl za svou iniciativu odměněn
Číst článek
Kuba přitom po převodu peněz do České republiky letos v červnu firmu Bokran také prodal, tentokráte už ale jen za 1000 eur. A Českou stopu má i tato transakce. Společnost Bokran se 11. června přejmenovala na firmu CZ Trade a jednatelem i jediným společníkem se ve stejný den stal český občan Martin Kubeš ze středočeských Votic.
Podle živnostenského rejstříku se v minulosti živil stavebními pracemi a z veřejně dohledatelných informací vyplývá, že má na krku přes deset exekucí. V místě svého trvalého bydliště se dlouhodobě nezdržuje. „Ten už se tu neukázal tak tři roky,“ řekla Radiožurnálu žena bydlící na stejné adrese v centru Votic.
Další provázaná firma
Lionico Trade přitom není jediná česká firma, jejímž předmětem podnikání je správa vlastního majetku a od které vedou nitky k Bödörovi. V roce 2016 byla totiž v Praze zaregistrována akciová společnost VEL Security Holding. Založil ji další nitranský podnikatel Marek Ciprian, který působil ve stejné době také ve slovenské VEL Security, a to s jednatelkou Lionico Trade Špaňovou.
Podle slovenských médií je společnost VEL Security s Bödörovými a jejich hlavní společností Bonul úzce personálně propojena. V Česku přitom podniká Bödörova rodina i oficiálně, V roce 2016 tu totiž bezpečnostní agentura Bonul založila českou pobočku sídlící v Rosicích u Brna.
