Ukrajinští vězni bojují na frontě. ‚Jsem zase člověk,‘ popisuje rekrut odsouzený za neúmyslné zabití
Kyjev propustil na 3800 vězňů, aby zacelil díry v armádě. Vojenské útvary teď soutěží o vhodné odsouzené, píše britský deník Guardian. Nová legislativa, která umožňuje trestancům přihlásit se jako dobrovolníci do armády, začala platit v květnu. Podle ukrajinského ministerstva spravedlnosti projevilo zájem o narukování skoro šest tisíc trestanců. Do armády ale nastoupila jen část, někteří totiž byli vyřazeni ze zdravotních důvodů.
Volodymyr Prysjažňuk se vloni pohádal se svým tchánem Jurijem. Oba byli opilí, hádka se vyostřila a on Jurije dvakrát praštil do hlavy. Starší muž padl k zemi mrtvý. U soudu Prysjažňuk přiznal vinu a soudci řekl, že sám zavolal sanitku. Za neúmyslné zabití dostal osmiletý trest.
S dlouhým trestem se smířil, nicméně už v červnu mohl trestaneckou kolonii číslo 67 v západoukrajinském městě Sokyrjany opustit. Věznici sovětského typu s hlídacími věžemi a zdmi lososové barvy dal sbohem spolu s několika dalšími vězni a autobusem odjeli do vojenského tábora na jihovýchodě země.
Tento odsouzený vrah je jedním z bezmála čtyř tisíc vězňů, kteří byli propuštěni dřív na základě systému vytvořeného pro zaplňování mezer v ukrajinských vojenských silách.
‚Ve vězení jste nikdo‘
Po dvou a půl letech otevřeného konfliktu s Ruskem se vláda v Kyjevě potýká s problémy při hledání rekrutů. V květnu proto začala platit nová legislativa, která umožňuje trestancům přihlásit se jako dobrovolníci do armády, připomíná Guardian.
Kyjev spouští projekt výměny ukrajinských zajatců za ruské kolaboranty. Těch je více než 1000
Číst článek
Nárok na takové prominutí trestu nemají sexuální násilníci, masoví vrazi a lidé odsouzení za zločiny proti národní bezpečnosti. Vojenské útvary tak nyní „soupeří“ o vhodné vězně do svých řad. Podle ministerstva spravedlnosti projevilo zájem o narukování skoro šest tisíc trestanců. Někteří však byli odmítnuti ze zdravotních důvodů.
Prysjažňuk považuje své rozhodnutí narukovat za dobré. „Lidé se mnou okamžitě začali jednat s respektem. Ta vřelost byla neuvěřitelná. Když jste ve vězení, jste nikdo. Teď jsem už zase člověk,“ konstatuje muž.
Zbraně, drony, miny
První skupina bezmála šedesáti trestanců dorazila na tréninkovou základnu v Záporožské oblasti asi před měsícem. Tábor se nachází 20 kilometrů od frontové linie, skrytý za maskovacími sítěmi a ve stínu stromů. Rekruti vyfasují uniformu, boty a zbraň a přespávají v podzemí na dřevěných pryčnách.
Naučí se základním pěchotním dovednostem – jak se plížit podrostem v jednom šiku a vyhýbat se pohledu nepřítele. Obě strany často používají drony, což znamená, že vojáci musí přes noc překonat i tříkilometrovou vzdálenost, aby se dostali do předsunuté pozice.
Odsouzenci se také učí zacházet s automatickými zbraněmi a kulomety. Dostávají lekce, jak poznat minu a výbušný systém a jak je nastražit.
Prigožinův syn Pavel může dělat v Africe stejnou ‚práci‘ jako otec. Jen nesmí jít proti zájmům Kremlu
Číst článek
„Získal jsem novou sebedůvěru,“ svěřuje se další vězeňský rekrut Vladyslav Vasyljev. „Když se nezachráním, moje děti na mě aspoň budou moct být hrdé,“ dodává.
V rámci nového systému jsou tresty odsouzených po roce služby smazány, musí ale pokračovat v boji po neomezenou dobu. Nemají nárok na patnáctidenní volno dvakrát ročně jako běžní vojáci, prapor ale tvrdí, že dobré chování odměňuje například možností návštěvy manželky. Pokud vězeň dezertuje, hrozí mu dalších 5 až 10 let trestu vězení navíc.
Ne jako Rusko
Rusko začalo s náborem vězňů do armády hned v roce 2022. Řada trestanců se připojila k Wagnerově žoldnéřské skupině. Mnoho těchto žoldáků bylo zabito a denně umírají další.
Mluvčí ukrajinského praporu Oleksij Dukh tvrdí, že jeho země by při zacházení s dobrovolníky z řad vězňů na tuto krvavou taktiku Ruska nepřistoupila. Instruktor Denis Kravčenko ale připouští, že i na jejich straně nevyhnutelně dojde ke ztrátám na životech.
„Už jsme si na to zvykli. Smrt jednoho člověka je tragédie. Tisíc mrtvých je statistika,“ konstatuje.
Noví rekruti jsou ale přesvědčení, že proti Rusku je třeba bojovat. „Každý z nás chápe, že dnes může být naživu a zítra mrtvý. Když ale každý udělá něco pro osvobození země, bude jednodušší uspět,“ cituje závěrem Guardian dalšího z rekrutů.
Audio celého pořadu Svět ve 20 minutách si můžete pustit v úvodu článku.