Trump ohrozil život izraelského agenta uvnitř Islámského státu, tvrdí izraelská média
Předáním tajných informací Rusku ohrozil Donald Trump život izraelského agenta uvnitř Islámského státu, tvrdí izraelská média. Reagují tak na tvrzení amerického deníku Washington Post, podle něhož šéf Bílého domu předal přísně utajované informace šéfu ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Z USA mezitím přišla zpráva, že údajnou spolupráci mezi volebním týmem amerického prezidenta a Ruskem prověří bývalý ředitel FBI Robert Mueller. Jako nezávislého vyšetřovatele ho tím pověřil resort spravedlnosti.
Šéf Bílého domu Donald Trump jakékoliv pochybení odmítá a svůj krok odůvodnil tím, že i Rusko je teroristy Islámského státu ohrožené.
Spojené státy ani Izrael oficiálně nepotvrdily, že by předané informace pocházely od izraelských tajných služeb. Podle neoficiálních zdrojů citovaných izraelskými médii tomu tak ale bylo.
Ohrožený agent údajně působí v oblasti syrské Rakky. Právě od něj vyšlo varování, že se Islámský stát chystá umístit na paluby letadel nálože ukryté v laptopu. Podle analýzy izraelského deníku Haaretz by mohly informace předané prezidentem Trumpem skončit přes Rusko až v íránských rukou.
Spolupracoval Trumpův tým s Ruskem?
Americké ministerstvo spravedlnosti mezitím oznámilo, že údajnou spolupráci mezi Trumpovým volebním týmem a Ruskem prověří bývalý ředitel FBI Robert Mueller, jehož pověřilo jako nezávislého vyšetřovatele.
Mueller má vyšetřit, jestli byl Trumpův volební tým ve spojení s Ruskem a zda měla tato spolupráce nějak ovlivnit loňské prezidentské volby. Šéf Bílého domu na Muellerovo jmenování reagoval prohlášením, že doufá v rychlé uzavření celého případu a v prokázání toho, že jeho tým s Rusy nespolupracoval.
Podle Agentur AP a Reuters ministerstvo spravedlnosti vybralo právě Muellera kvůli rostoucímu tlaku opozičních Demokratů, aby vyšetřování vedl někdo nezávislý - někdo mimo resort spravedlnosti. To by podle nich mělo zaručit nezávislé a objektivní prošetření celé kauzy.
S napojením Trumpova týmu na Rusko podle deníku New York Times souvisí i odvolání šéfa FBI Jamese Comeyho. Prezident jeho sesazení zdůvodnil tím, že v něj ztratil důvěru a chtěl ho sesadit už delší dobu. Podle médií by ale Comeyho odchod mohl souviset právě s vyšetřováním možných ruských zásahů do amerických prezidentských voleb.
'K nikomu se nechovali hůř'
Trump měl po šéfovi FBI chtít, aby zastavil vyšetřování bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Michaela Flynna, který ve funkci skončil kvůli nejasným vazbám na Rusko. Vedení právního výboru Senátu už vyzvalo Comeyho, aby přišel veřejně svědčit o své komunikaci s americkým prezidentem. Trump jakékoliv pochybení odmítá.
„Vezměte v úvahu, jak se ke mně v poslední době staví zejména média. K žádnému politikovi v dějinách, a tím jsem si opravdu jistý, se nechovala hůř nebo nespravedlivěji. Nesmíte se od nich nechat deprimovat, nesmíte nechat kritiky a odmítače, aby stály v cestě vašim snům," řekl v projevu ke kadetům americké pobřežní stráže.
Perné úterý v Bílém domě. Jak uhasit skandál? líčí úředníci 'nejhorší den' pod prezidentem Trumpem
Číst článek
Trump musí řešit i nařčení z toho, že prozradil zpravodajské informace ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Záznam z jednání nabídl americkým zákonodárcům ruský prezident Vladimir Putin.To rozpoutalo debatu o tom, jestli je možné, že si ruská delegace celou schůzku nahrávala nebo jednání dokonce odposlouchávala.
Putin se ale za Trumpa postavil - šéf Bílého domu podle něj při jednáním s Lavrovem nevyzradil žádné tajné informace, jak tvrdí americká média. To by měl případně potvrdit zápis z jednání, který Putin nabídl Washingtonu. Obě zmíněné kauzy dostávají Donalda Trumpa pod tlak nejen ze strany demokratů, ale i části republikánů. Vlivný republikánský senátor a Trumpův dlouhodobý kritik John McCain přirovnal současné dění kolem Trumpa k aféře Watergate, která vedla k pádu prezidenta Richarda Nixona.