Turecko bude nadále vrtat u rozděleného Kypru. Ankara zároveň vyzvala ke spolupráci obou republik
Turecko bude pokračovat v průzkumných vrtech kvůli možné těžbě ropy a plynu v moři u Kypru i přes odpor Atén a Evropské unie, prohlásil to turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. V pondělí mají přitom ministři EU jednat o možných sankcích vůči Ankaře kvůli vrtům, které unie považuje za protiprávní. Çavuşoglu nicméně také vyzval vládu řecké části Kypru, aby přistoupila na plán spolupráce, který jí navrhlo vedení turecké části tohoto ostrova.
Turecko bude pokračovat v průzkumné činnosti v oblastech, kde má licenci od úřadů Severokyperské turecké republiky, řekl v neděli kyperským novinám turecký ministr zahraničí. Vyzval zároveň vedení řecké části Kypru, aby přijalo plán prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho na spolupráci při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u tohoto ostrova.
Plán předpokládá vytvoření společného výboru složeného ze zástupců řecké a turecké části Kypru, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Akinci už dříve vyzval k podobné spolupráci při průzkumných vrtech a jeho předchůdce v úřadu prezidenta Derviş Eroglu podobný návrh předložil již v roce 2011.
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis v neděli Akinciho návrh na vytvoření společného výboru převzal a svolal kvůli němu na úterý schůzku politických lídrů řecké části Kypru.
Mírová jednání
V minulosti řeckokyperská vláda uváděla, že podobné diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru. Ty pod patronací OSN probíhají už přes 50 let. Po uzavření mírové dohody by mohly obě strany nerostná bohatství sdílet, napsala o víkendu agentura Reuters.
Ankara tvrdí, že je jako „garantská země“ povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983 poté, co tam v roce 1974 Turecko vyslalo vojáky i letectvo v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat.
V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko. Právě v roce 2004 byl Kypr nejblíže sjednocení, mírový plán ale nakonec odmítli občané Kyperské republiky v referendu.
Město duchů
Nepřekonatelnými překážkami ve sblížení obou částí se staly stále se vlekoucí územní spory, jako je „město duchů“ Varosha, které je od roku 1974 zcela prázdné, ale také otázka navrácení vnitřně vysídlených osob, popřípadě jejich odškodnění, nebo otázka budoucího uspořádání. Zatímco jižní Kypr prosazuje silnější centrální vládu, severní naopak usiluje o uspořádání, ve kterém by měly hlavní slovo regionální autority.
Turecko je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě několik let. Ankara tvrdí, že z těžby v okolí Kypru by měli profitovat i obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí již déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern Exxon Mobil. Vyřešení konfliktu na Kypru je také jednou z důležitých kapitol při vyjednávání o vstupu Turecka do unie.
Loď s vrtnou plošinou
Nejnovější napětí vyvolala Ankara, když letos v květnu poslala do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkumnou činnost. Minulý týden zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz, která se tam rovněž chystá provádět průzkumné vrty.
Turecko-řecké vztahy přitom otázka Kypru komplikuje už od udělení nezávislosti na Británii tomuto středozemnímu ostrovu v roce 1960. Postupně se ale vyostřoval vztah mezi dvěma etniky žijícími na ostrově – Kyperskými Řeky a Turky.
Následná násilná část konfliktu stála život asi 5 tisíc lidí, 12 tisíc obyvatel bylo zraněno. Jak na řecké tak na turecké straně musela v důsledku násilí opustit své domovy asi třetina populace. Důsledky války jsou viditelné dodnes, například metropole Nikósie je stále rozdělena nárazníkovou zónou a uprostřed města se nachází hraniční přechody.
