Turbíny Siemensu se dostaly na Krym, firma se chce bránit a obchod anulovat
Nejméně dvě ze čtyř turbín, které německý koncern Siemens vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti vůli firmy ocitly na Krymu. Ukázalo to dosavadní vyšetřování, které Siemens zahájil po zveřejnění informací zdrojů agentury Reuters z minulého týdne. Siemens v pondělí uvedl, že podnikne právní kroky proti zodpovědným lidem a pokusí se obchod anulovat. Prošetří také veškeré své aktivity a partnery v Rusku.
"Během posledních měsíců nás náš zákazník několikrát písemně ujistil, že na Krym nebudou podniknuty žádné dodávky," uvedl v pondělí Siemens. Dodal, že veškeré aktivity spojené s Krymem okamžitě zastaví. Mluvčí Siemensu řekl, že tím zákazníkem, o kterého jde, je ruská státní inženýrská společnost Technopromexport. Právě ta od Siemense turbíny kupovala.
Evropské unie prodlouží hospodářské sankce vůči Rusku, rozhodl summit
Číst článek
Kvůli protiruským sankcím Evropské unie nelze na Krym dodávat technologie pro energetický sektor. Siemens už dříve uvedl, že pokud by se turbíny dostaly na Krym, bude to znamenat porušení smlouvy.
Kreml tvrdí, že turbíny dodané na Krym byly vyrobeny v Rusku a z ruských komponentů. Zdroje Reuters ale uvedly, že turbíny pocházejí ze Siemensu a byly původně určeny pro ruský Tamanský poloostrov. Kreml tak zjevně narážel na fakt, že turbíny byly vyrobeny v továrně v Petrohradu. Jejím vlastníkem je společnost Siemens Gas Turbine Technologies, v níž drží 65procentní podíl Siemens a která používá technologie Siemensu.
Podle tří zdrojů agentury Reuters blízkých situaci byla k instalaci turbín na Krymu najata ruská společnost Interautomatika. Siemens v ní drží menšinový podíl.
Siemens
Německý Siemens je nadnárodním průmyslovým koncernem, který působí v mnoha zemích světa včetně České republiky. Zabývá se širokou škálou činností, od výroby vlaků, přes průmyslovou automatizaci až po zařízení pro odvětví zdravotní péče. Jak poznamenala agentura Reuters, v letošním roce firma oslaví 170 let působnosti v Rusku. Začátkem tohoto desetiletí tam Siemens investoval asi miliardu eur (přes 26 miliard korun), převážně do energetiky. Německo je stále jedním z největších obchodních partnerů Ruska.
Ruský prezident Vladimír Putin plánuje výstavbu elektráren, aby byl Krym po ruské anexi z roku 2014 energeticky soběstačný. Německé ministerstvo hospodářství k záležitosti uvedlo, že je na každé firmě, a tedy i na Siemensu, aby si zajistila, že její podnikání není v rozporu se sankcemi. Záležitost kolem Siemensu se podle zdrojů Reuters probírá i v moskevských diplomatických kruzích.
Ruský ministr energetiky Alexandr Novak v pondělí novinářům na okraj energetického kongresu v Istanbulu řekl, že výstavba dvou elektráren na Krymu bude pokračovat. "Projekt se uskuteční v každém případě," řekl ministr, aniž zmínil název německé firmy. Krym podle něj elektrárny potřebuje, částečně by mohly být zprovozněny v prvním čtvrtletí příštího roku.
