Trumpova cla jsou největší zásah do role Ameriky v mezinárodním obchodu, míní ekonom Bartoň

Donald Trump rozpoutal globální obchodní válku, píše britský list Financial Times poté, co staronový šéf Bílého domu zavedl cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. „Určitě je to nejhloupější obchodní válka,“ poznamenává pro Radiožurnál Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland Group.

Rozhovor Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dolar, dolary (ilustrační foto)

Dolar, dolary (ilustrační foto) | Foto: QuinceMedia/CC0 Creative Commons | Zdroj: Fotobanka Pixabay

S jak citelným dopadem Trumpova rozhodnutí musejí od úterka počítat sousední Kanada a Mexiko?
Velice citelným. A bez nadsázky můžeme říct, že jde o největší zásah do role Ameriky v mezinárodním obchodě nebo vůbec na ekonomice této planety od Richarda Nixona, který v roce 1971 zrušil americkou směnitelnost dolaru za zlato.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland Group k americkým clům

Od té doby asi nenajdeme žádný podobný vliv prezidenta na mezinárodní obchod a vůbec mezinárodní uspořádání. Na druhou stranu, z toho pohledu vypadá dost bizarně věčná zmínka o fentanylu, že jakmile ty státy něco udělají, tak že ty cla zruší.

Trump teď vypsal tak vysoká cla, že porušují dohodu těch tří států, Mexika, USA a Kanady o nízkých clech, a to si může dovolit jen prezidentským výnosem a jenom proto, že si hned první den vytvořil stav ohrožení v Americe a ten mu dává tato výsostná práva.

Stav ohrožení právě zdůvodnil jednak migranty, a jednak fentanylem, to znamená, teď musí pořád opakovat migranty a fentanyl. A v souvislosti s Kanadou to vůbec nedává žádný smysl, protože fentanyl do USA spíše proudí z Mexika než z Kanady, takže Kanada teď nemá jak fentanylu zabránit, protože tam téměř neteče, a tím pádem nemůže splnit podmínky.

Odpověď na Trumpova cla: Kanada a Mexiko zavádějí protiopatření, Čína opět hrozí stížností

Číst článek

Dopad na Američany

Spojené státy dováží ročně z Kanady a Mexika komodity a výrobky v hodnotě zhruba 800 miliard dolarů. Agentura Reuters poznamenává, že Trump tak fakticky trhá 30 let fungující systém volného obchodu v tomto regionu. Nakolik by ten zásah mohl postihnout domácí americký byznys, průmysl, spotřebitele?
Spotřebitelům se to projeví okamžitě. Hned v pondělí se zejména v severních státech USA zvýší cena energií, okamžitě to pocítí na ceně benzínu, a na tu jsou Američani skutečně citliví. Velice brzy to pocítí i na cenách všeho ostatního, v Americe se teď zvedne inflace, což je paradoxně jedna z věcí, proti které chtěl Trump bojovat v rámci svých předvolebních slibů.

A ten vliv, co si od toho někteří Američané slibují, že teď se bude v Americe více vyrábět, pokud vůbec přijde, tak až v budoucnosti. Okamžitý negativní vliv na spotřebitele bude hned a asi relativně velký, kdežto potenciální benefity, že by někdo se teď zase začal stěhovat do Ameriky, aby vyráběl tam a vyhnul se clům, to všechno je velice odložené a je vůbec otázkou, jestli by se to stihlo během čtyř let.

Na druhou stranu musíme říct, že pokud teď Kanada uvalí odvetná cla na Ameriku ve stejné výši, tak na kanadské inflaci se to projeví více než na americké, protože Kanada je na dovozech z Ameriky závislá mnohem více než Amerika na dovozech z Kanady a Mexika. To je paradox té velké země, která toho spoustu vyrábí uvnitř sama bez dovozů.

11:20

Evropa musí ve vyjednávání s Trumpem vystupovat silně a jednotně. Máme co nabídnout, věří Rafaj

Číst článek

Dražší energie v EU?

Podle sobotního úvodníku konzervativního listu Wall Street Journal, který bývá Trumpovi spíš nakloněn, jako by teď prezident potvrzoval platnost vtipu - je riskantní být nepřítelem Ameriky, ale může být až smrtící být jejím přítelem. Jaký efekt by mohly mít chystané odvetné kroky Mexika? O Kanadě už jste mluvil.
Mexiko skutečně může ovlivnit americkou ekonomiku víc než ty 25procentně daněné dovozy z Kanady, protože třeba z Mexika proudí spousta různých polotovarů, ze kterých potom Amerika vyrábí všechno ostatní.

To znamená, že i proticla z Kanady by ale byla celkem zásadní, protože Mexiko je vítaným kupcem americké výroby, z toho důvodu kanadská proticla nebudou mít zas takový velký vliv na americkou ekonomiku jako takovou. To ale neznamená, že na tom bude Amerika dobře, protože ona si vlastně zabudovala tu protiakci, aniž by Trudeau jako premiér Kanady musel hnout prstem. Trudeau si ta odvetná opatření zabudoval sám.

Protože když započítá do cel i dovoz plynu a ropy z Kanady, na kterém je Amerika závislá, tak už vlastně pro sebe připravil odvetná opatření. A to se nás mimochodem týká i v Evropě, protože Amerika nemá dostatek plynu a ropy, aby vyvážela do světa, je víceméně tak tak soběstačná z toho, co vyrobí.

Muskovi lidé získali přístup do federálního systému plateb. Přinese minimálně větší dohled na finance

Číst článek

A to, co prodává do světa, je kanadský plyn a ropa. To mimochodem dala Amerika Evropské unii jako podmínku, že na nás neuvalí cla, pokud budeme kupovat více ropy a plynu. A jelikož Amerika spotřebuje všechnu svoji, ta kanadská pro Evropu bude dražší, protože ji kupujeme skrze Ameriku, a ta bude teď, byť desetiprocentně, ale i tak je to obrovské číslo, zdaněná, a tím pádem i u nás teď zdraží energie.

Tak to je hodně komplexní problém. Liberální list New York Times upozorňuje, že Trump na rozdíl od předchozích amerických prezidentů používá dovozní cla jako cíl své politiky, ne jako nástroj vyjednávání. Wall Street Journal označuje vývoj za „nejhloupější obchodní válku v dějinách“. Jak to vidíte vy?
Určitě to je nejhloupější obchodní válka. Uvidíme, nakolik se prohoří, protože i ve válce platí, že nakonec záleží, jestli ta odvetná opatření někdo zavede, protože i těmi odvetnými opatřeními se bude primárně střílet do vlastní nohy.

To platí i pro Evropskou unii, která kdyby zavedla opatření proti Americe, tak to zase odneseme nejvíce my. Nicméně k tomu, že Trump to používá ne jako nástroj vyjednávání, nýbrž jako nějaký cíl sám o sobě, s tím si nejsem jistý, že se dá souhlasit.

V minulosti všichni prezidenti hovořili jedině o tom, že zavedou cla, aby něco udělali pro Ameriku, nebo aby odškodnili nějaké nespravedlnosti, které se Americe děly. Právě Trump je první, který otevřeně hovoří o tom, že cla zavádí, jen aby si něco vyjednal, třeba fentanyl, migranty, takže skutečně pokud někdo to používal na vyjednávání, tak asi nejvíce Trump.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme