Nové Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci mezinárodního tribunálu schválili letos v březnu. Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády a členů amerických tajných služeb.

Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, neboť by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři ale údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem.

USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v květnu prohlásil, že USA jsou schopny potrestat svoje občany samy, a neměl by je proto stíhat zahraniční tribunál. Ten byl podle Pompea vytvořen jako soud poslední instance pro země, jež nejsou schopny dohnat ke spravedlnosti tamní válečné zločince.

Americký ministr spravedlnosti William Barr ve čtvrtek před novináři řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako například Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů. Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Národní bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien řekl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.

V podobném duchu se před novináři vyjádřila i mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová, která navíc dodala, že Spojené státy mají „silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády“. Tribunál podle ní také dosud nepřistoupil k potřebným reformám, které prosazují jak USA, tak některé další země.

‚Pohrdání globální vládou práva‘

Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv. Podle šéfky washingtonské kanceláře organizace Human Rights Watch Andrey Prasowé je krok USA „ukázkou pohrdání globální vládou práva“. „Země, které podporují mezinárodní spravedlnost, by měly veřejně vystoupit proti tomuto nehoráznému pokusu o obstrukci,“ dodala Prasowá.

Česká republika Římský statut zřizující ICC podepsala v roce 1999 a ratifikační proces dokončila v roce 2009. Administrativa prezidenta Billa Clintona statut podepsala v roce 2000, Clintonův nástupce George Bush mladší však v roce 2002 uvedl, že USA se k soudu nepřidají. Vláda jeho nástupce Baracka Obamy pak znovu obnovila pracovní vztahy s tribunálem a vystupovala u něj jako pozorovatel.

Jurisdikci ICC neuznává ani Rusko či Izrael, jež rovněž stáhly svůj dřívější podpis statutu. Čína či Indie zřizovací smlouvu nikdy nepodepsaly.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít