Před 100 lety načrtl Masaryk v Pittsburghu pár poznámek na ubrousek a vytvořil základ pro Československo
Právě před 100 lety sepsali američtí Češi a Slováci ujednání, které se stalo základem pro založení společného státu. Už jen tím, že pomohlo přesvědčit americké politiky, aby vznik Československa podpořili. K tomu přispělo i velkolepé přivítání Tomáše Garrigua Masaryka v Pittsburghu, tehdy to bylo město s největší slovenskou populací na světě a město, kde dodnes mají několik kopií Pittsburské dohody, kterou známe z učebnic.
„Československá místnost je vyprojektovaná a designovaná, včetně mnoha detailů, ve stylu slovenského izby, celá ve dřevě, vyřezávaná. Je to údajně na přání Elis Masaryk, která chtěla, aby tak vypadala. Je to v podstatě její přímý osobní vztah ke Slovensku,“ popisuje předseda výboru Čestmír Houška, který se o sál s původními dubovými lavicemi i katedrou z 30. let stará.
Dodnes se jí říká Pittsburská dohoda. Za dokumentem, který pomohl Čechům a Slovákům ke společnému nezávislému státu, se na pittsburskou univerzitu do speciální učebny zasvěcené právě Československu vydal Jan Kaliba
„Je to v podstatě učebna a studenti univerzity tuto místnost používají při výuce filozofie, historie, také jazyků - prostě předmětů, které jsou patřičné pro tohle nádherné prostředí,“ dodává.
Ze stropu se dívají Hus, Komenský či Kollár umělecky ztvárnění na dřevě z modřínu dovezeného z Malých Karpat. Pod nimi Masarykův reliéf z roku 1935 i historické heslo „Pravda vítězí" a všude kolem spousta dalších českých a slovenských motivů.
„Umění je originální, nedotkli jsme se toho. Myslím, že záclony jsou nové. Ta síň je pro nás velmi emocionální, je tu tolik historie a ta idea o lidech žijících v demokracii na způsob amerického stylu je velmi důležitá,“ říká Maryann Sivaková, která má národnostní místnosti na zdejší univerzitě na starosti. V té československé je možné najít i kopii Pittsburské dohody.
„Dohoda z 30. května 1918,“ předčítá Čestmír Houška. Dohoda přitom byla oficiálně uzavřena až o den později, jak vysvětluje Sivaková:
„Oni se sešli 30. května v Loyal Order of Moose a debatovali, jaká práva by Slováci měli, proč by bylo výhodné spojit se s Čechy. V jednom momentě Albert Mamatey říkal: ‚No slibovali jste nám hory doly, ale každý nám to teď slibuje, protože i Maďaři říkali, že nám dají autonomii.‘ Masaryk tak na ubrousku sepsal, co si myslel, že by bylo ideální, aby slovenský národ žil v demokracii. Mamatey pak dodal, že by chtěli taky svojí vládu. Na druhý den se skupina lidí setkala a sepsala to oficiálně. Potom se udělalo pět kopií.“
TGM v Americe
Vydejte se s námi po 100 letech Amerikou po stopách T. G. Masaryka. Připlul v dubnu 1918 do Vancouveru s britským pasem a pod konspiračním jménem Thomas Marsden, v listopadu odplouval z New Yorku už jako první prezident naší země. Zpravodaj ČRo v USA Jan Kaliba vás v reportážní rekonstrukci Masarykova putování zavede na klíčová místa jeho působení, kterým se zásadně podílel na vzniku samostatného Československa.
V Pittsburghu zasvětila Maryanne Sivaková studiu okolností dohody Čechů a Slováků z konce května 1918 dlouhá léta. A byť později vyvolávalo zlou krev, když Slováci nakonec dostali menší autonomii, než Masaryk slíbil, v daný moment šlo o zásadní ujednání.
„Koncept Pittsburské dohody byl založen na amerických ideálech. Chápání svobody a rovnoprávnosti bylo velmi důležité pro emigranty, kteří přišli sem. Než sem přišli, byli utlačováni a když viděli tu svobodu, chtěli ji pro svůj národ. Masarykův otec byl slovenský nevolník, měl proto emocionální vztah ke Slovákům a chtěl, aby se spojili s českým národem,“ dodává Sivaková.
Ve čtvrtek si budou 100 let dohody o společném státě Češi a Slováci připomínat kladením věnců či univerzitní konferencí.
