Timothy Garton Ash: Ukrajinci budou říkat, že je zbytek Evropy opustil. Jako Čechoslováky v roce ʼ38
„Proč děláme stejnou chybu znovu a znovu?“ Takovou otázku si klade známý publicista a profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě Timothy Garton Ash.
V komentáři pro deník Guardian připomíná balkánské války, které vedly k prvnímu konfliktu světových rozměrů, nebo Hitlerův postup v někdejším Československu a následné rozpoutání druhé světové války. Ash zmiňuje i Stalinovo uchvácení Polska a studenou válku, a v neposlední řadě také ruskou anexi Krymu z roku 2014.
Píše se rok 2022 a naše iluze se znovu rozplývají. Potřebujeme proto odvahu a odhodlání, ale současně je nutné postupovat moudře. Zatím nejsme ve třetí světové válce, konstatuje Ash.
Nicméně to, co se teď děje, je podle něj vážnější než invaze do Maďarska v roce 1956 nebo do Československa v roce 1968. Ani pět jugoslávských válek nehrozilo v mezinárodním měřítku takovými dopady jako ukrajinská krize.
Bez racionálních kalkulací
Pokud se Kyjev Moskvě podvolí, bude to okupace. Pokud budou Ukrajinci bojovat, mohlo by to vést k největšímu ozbrojenému konfliktu v Evropě od druhé světové války. Proti Ukrajině stojí země s jednou z nejsilnějších armád na světě, která má v zádech šest tisíc jaderných hlavic.
Rusko je aktuálně nejvíce nevyzpytatelným státem světa. Vládne mu prezident, jehož činy už evidentně nejsou jen racionální kalkulací. Soudě podle jeho hysterických televizních projevů z uplynulých dní ztrácí kontakt s realitou.
Timothy Garton Ash píše, že izolovaným diktátorům se to dříve či později stává. Putin dokonce vyhrožoval jadernou válkou, když ve čtvrtek varoval před nedozírnými následky pro každého, kdo by se mu postavil.
Zklamání Ukrajinců
Na analýzu toho, co Západ tentokrát udělal špatně, bude ještě hodně času. Podle komentáře v deníku Guardian jsme se v této situaci nemuseli ocitnout, teď je ale potřeba vycházet z reality takové, jaká je. Rýsuje se přitom hned několik věcí, kterými by se Západ měl zabývat.
Ze všeho nejdříve je podle publicisty Ashe nutné zabezpečit každý centimetr území Severoatlantické aliance, zejména východní křídlo. Sedmdesát let byla bezpečnost západní Evropy založená na příslibu v článku 5 smlouvy o NATO, který se dá shrnout heslem: Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Ať se to někomu líbí, nebo ne, dlouhodobá bezpečnost západoevropských měst je úzce spojená s osudem měst na východní hranici Aliance. Ukrajincům je proto nutné nabídnout veškerou možnou podporu. Zároveň se ale nesmí překročit práh, který by přivedl Západ do přímé války s Ruskem.
Ash uznává, že omezený rozsah západní pomoci nevyhnutelně povede k hořkému zklamání na straně Ukrajiny. Stejně jako Čechoslováci v roce 1938, Poláci v roce ʼ45 a Maďaři v roce ʼ56, také Ukrajinci teď budou říkat, že je zbytek Evropy opustil.
1:57
Ukrajinský přístav Mariupol se chystá na ruský úder. Místní v ulicích připravují Molotovovy koktejly
Číst článek
Sankce, které budou mířit na Rusko, by měly jít nad rámec možností, ke kterým zatím Západ sáhnul. Vladimir Putin se se svou válečnou kasou v podobě více než 600 miliard dolarů a rukou na evropském plynovém kohoutku na tuto situaci náležitě připravil, takže potrvá, než se sankce projeví naplno.
A nakonec to budou muset být samotní Rusové, kdo svého vůdce porazí. Ostatně jsou jeho první a poslední obětí. Britský publicista nicméně zdůrazňuje, že Putinův pád nepřijde hned. Západ se musí připravit na dlouhý boj, protože potrvá roky, než se projeví všechny důsledky 24. února roku 2022.
Krev, pot a slzy
Z krátkodobého hlediska jsou vyhlídky Ukrajiny zoufale chmurné. Ale téměř každý člověk na Západě se ve čtvrtek probouzel s tím, že Ukrajina je evropská země, na kterou zaútočil diktátor.
Kyjev je také plný novinářů z celého světa a jejich zkušenosti budou už navždy utvářet jejich pohled na Ukrajinu. V zajetí našich iluzí po skončení studené války jsme zapomněli, že právě takto se národy zapisují do mentální mapy Evropy: krví, potem a slzami, uzavírá v deníku Guardian historik a publicista Timothy Garton Ash.
Svět ve 20 minutách pro vás připravila Tea Veseláková.
Kromě ohlasů na ruskou invazi na Ukrajinu uslyšíte také o tom, jak pandemie ovlivnila podmínky zaměstnanců textilních továren v Asii, nebo o tom, co se nesmí učit na amerických školách
