Poprvé v roli prezidenta. Biden se v Ženevě sešel s Putinem, jednání trvalo téměř čtyři hodiny
V Ženevě skončilo jednání amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, jehož se účastnily rozšířené delegace obou stran. Jednání trvala 3,5 hodiny, po jejich skončení Biden vilu opustil, uvedla agentura TASS. Podle zdroje agentury Interfax mezi zúčastněnými delegáty byly rozhovory „docela úspěšné“.
Jednání ve vile La Grange bylo rozděleno do dvou částí. Té úvodní se účastnili se kromě hlav států také ministři zahraničí Spojených států a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov. Po přestávce se k nim připojili další členové obou delegací.
Za ruskou stranu to podle agentury TASS byli mimo jiné náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, Putinův poradce pro zahraničí politiku Jurij Ušakov či náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.
Složení americké delegace podle televize CNN doplnili Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, šéf ruské sekce americké Národní bezpečnostní rady Eric Green či náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Druhé části summitu se zúčastnil také ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov a americký ambasador v Moskvě John Sullivan.
Návrat velvyslanců
Ruský prezident Vladimir Putin po skončení summitu na tiskové konferenci oznámil, že se dohodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil za konstruktivní, nikoli nepřátelský.
Oba velvyslanci byli začátkem roku povoláni ke konzultacím v důsledku rostoucího napětí ve vztazích mezi USA a Ruskem. „Vracejí se na místo své služby. Kdy se tak stane, je ryze technickou otázkou,“ prohlásil Putin.
Rusko svého ambasadora z Washingtonu stáhlo poté, co Biden v březnu v jednom z interview přitakal na otázku, zda Putina považuje za „zabijáka“. Ruský prezident ve středu řekl, že mu šéf Bílého domu již dříve kvůli této kauze volal, aby mu svá slova vysvětlil, a že toto vysvětlení bylo uspokojivé.
Změna smlouvy Nový START
Odzbrojování bylo jedním z hlavních témat středečního summitu. Putin po něm na tiskové konferenci avizoval jednání o možných změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START, zatímco podle Bidena se už plány související s kontrolou zbraní detailně probíraly. Americký prezident před odletem ze Švýcarska uvedl, že USA a Rusko pracují na významné dohodě v této oblasti.
Ke smlouvě se pak prezidenti vyjádřili i ve společném prohlášení vydaném po summitu. „Nedávné prodloužení dohody Nový START je příkladem našeho odhodlání ve věci kontroly jaderných zbraní. Dnes se znovu hlásíme k principu, že nukleární válka nemůže mít vítěze a nikdy nesmí být vedena,“ citovala z komuniké agentura Reuters.
Biden slíbil, že bude s Putinem řešit lidská práva. ‚Nebudeme přihlížet jejich porušování,‘ řekl
Číst článek
Podle prohlášení Biden a Putin ukázali, že „i v časech napětí jsou schopni činit pokroky v našich sdílených cílech“. Jako společné zájmy uvedli snahu zajistit „předvídatelnost ve strategické sféře“ a omezování rizika ozbrojených konfliktů.
Kybernetická bezpečnost
Putin na tiskové konferenci také uvedl, že obě země zahájí konzultace na téma kybernetické bezpečnosti. V této souvislosti ruský prezident prohlásil, že „největší počet kybernetických útoků na světě pochází z prostoru Spojených států“. Washington naopak dlouhodobě z hackerských útoků proti USA viní Rusko.
Biden poté řekl, že se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků.
„Mluvil jsem o návrhu, že jistá klíčová infrastruktura by měla být nepřípustným cílem útoků, tečka. Ať už kyberneticky nebo jakoukoli jinou cestou,“ řekl Biden. „Dal jsem jim seznam... šestnácti specifických entit, definovaných americkými předpisy jako klíčová infrastruktura, od energetického sektoru po naše vodovodní systémy. Samozřejmě principy jsou jedna věc, musí být podpořeny praxí,“ pokračoval.
Putinovi prý zdůraznil, že USA mají v kybernetické sféře značné možnosti a že na akce proti daným sektorům budou reagovat.
Téma Navalnyj
Před novináři obhajoval Putin věznění předního kritika Kremlu Alexeje Navalného. Podle prezidenta opozičník vědomě ignoroval ruské zákony a s uvězněním musel počítat. „Tento pán věděl, že porušuje platné zákony,“ řekl Putin, aniž by vyslovil Navalného jméno. „Udělal to, co chtěl,“ dodal.
Navalnyj si odpykává 2,5 roku dlouhý trest vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku. Policie ho zadržela letos v lednu po návratu z Německa, kde se zotavoval z otravy látkou novičok. Své věznění opozičník označuje za politicky motivované. Navalného podporovatelé v úterý i ve středu demonstrovali v Ženevě na jeho podporu.
Moskva stupňuje tlak. Navalnyj se stává nástrojem odstrašení i pákou Ruska ve vztazích se Západem
Číst článek
Podle Bidena prý budou Spojené státy nadále vyjadřovat obavy v souvislosti s případem Navalného. Pokud by Navalnyj zemřel, následky pro Rusko by byly „zničující“, dodal prezident USA.
V odpovědi na dotaz týkající se represí proti ruské opozici Putin poukázal na útok na washingtonský Kapitol z 6. ledna a opakovaně řekl, že v Rusku nechce nepokoje ani nic podobného hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).
Hnutí loni stálo v čele místy násilných protestů na mnoha místech USA, u jejichž zrodu bylo zabití Afroameričana George Floyda bělošským policistou.
Zařazení americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na seznam takzvaných „zahraničních agentů“ bylo podle Putina reakcí na obdobný postup amerických úřadů vůči subjektům působícím v USA.
Biden podle něj toto téma při jednání zmínil s tím, že doufá, že bude brzy vyřešeno. Označení „zahraniční agent“ musí podle ruského zákona uvádět společnosti přijímající peníze ze zahraničí.
Ukrajina v NATO?
V souvislosti s Ukrajinou Putin obvinil Kyjev z porušování dohod o příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty a odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO. Šéf Kremlu zdůraznil, že Rusko se soustředí na realizaci takzvaných minských dohod, které ve snaze urovnat situaci na východě Ukrajiny uzavřely Kyjev, Moskva, Paříž a Berlín.
Stoltenberg: Od studené války máme nejhorší vztahy s Ruskem. Summit určí nový přístup
Číst článek
Biden podle Putina při jednání nastolil také téma možného propuštění několika v Rusku vězněných Američanů. Ruský prezident před novináři připustil, že v této věci lze najít „určitý kompromis“, a připomněl ruské občany vězněné v USA .
Středeční dvouhodinový rozhovor s Bidenem označil Putin za „velice konstruktivní“. Jednání podle něj nebylo poznamenáno nepřátelstvím a oba hlavní protagonisté vyjadřovali touhu pochopit stanoviska toho druhého a hovořili „společným jazykem“. Bidena ocenil jako „velice zkušeného člověka“.
‚Základní pravidla cesty‘
Americký prezident se na úvod své tiskové konference dotkl také tématu kontroly zbraní. Dva lídři se podle něj v této věci dostali ke konkrétním bodům a dohodli se na spuštění „bilaterálního dialogu o stabilitě“.
USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy a vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné, uvedl Biden.
„To hlavní je, že jsem řekl prezidentu Putinovi, že musíme mít nějaká základní pravidla cesty,“ řekl šéf Bílého domu po své první schůzce s Putinem od svého lednového nástupu do čela USA. Zmiňoval přitom kybernetické útoky, z nichž Washington viní skupiny operující v Rusku, případně rovnou složky ruského státu.
Moskva veškerá obvinění v tomto směru odmítá, stejně jako závěry amerických vyšetřovatelů, že se Rusko snažilo ovlivňovat veřejnou debatu v USA kolem posledních dvou prezidentských voleb.
Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí nové sankce vůči Rusku
Číst článek
V době, kdy do vztahů mezi dvěma někdejšími supervelmocemi vnáší pnutí i řada dalších témat, Biden podobně jako Putin středeční setkání hodnotil jako pozitivní. Podle amerického prezidenta jeho ruský protějšek chápe, že jakási nová studená válka "zjevně není v ničím zájmu".
Biden před novináři zmínil „skutečné vyhlídky“ na zmírnění napětí, zatímco pozorovatelé mluví o tom, že americko-ruské vztahy už řadu let nebyly chladnější.
„Řekl jsem prezidentu Putinovi, že moje agenda nemíří proti Rusku ani proti nikomu jinému. Je tady pro americký lid," prohlásil americký prezident ohledně svého přístupu k Rusku.
Kromě ujišťování o tom, že bude vždy ve vztazích s Ruskem hájit svrchovanost americké demokracie, Biden řekl, že „na stole“ budou vždy také lidská práva.
Zároveň dal jasně najevo, že summit nebere jako moment výraznějšího zlomu nebo začátek spolehlivého partnerství. Při odchodu z pódia dokonce nebývale ostře reagoval na slova reportérky CNN, která se ptala, proč si Biden tak věří, že Putin změní své chování.
„Nevěřím, že změní chování. Co sakra, celý čas děláte? Kdy jsem řekl, že si věřím?“ odvětil Biden a se vztyčeným prstem se vydal zpět k novinářům. „Já jsem řekl, že jejich chování se změní, když bude zbytek světa reagovat a oslabí to jejich postavení ve světě,“ pokračoval. Těsně před odletem ze Ženevy se pak za svou reakci omluvil.
