‚Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor.‘ Německý i rakouský tisk připomínají srpen 1968
- Německý i rakouský tisk v posledních dnech přináší články připomínající 50 let staré události, které v srpnu roku 1968 ukončily pražské jaro, tedy období politického uvolnění v Československu.
- Přes ztroskotání pokusu o socialismus s lidskou tváří listy zdůrazňují jeho dopady na úspěšnou sametovou revoluci z roku 1989.
- Německé a rakouské deníky si všímají také osudů československých emigrantů, kteří se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy často vydali právě k západním sousedům.
- Německý deník Südwestpresse mimo jiné upozorňuje, že mnoho mladých Čechů o událostech roku 1968 nic neví.
Německé i rakouské noviny se často pokouší přiblížit desítky let staré události osudy emigrantů. Například německý deník Südwestpresse v sobotu přibližuje dějiny Československa mezi lety 1968 a 1989 podrobně na příkladu životních osudů emigrantky a novinářky Lídy Rakušanové.
„Nyní, 50 let po invazi, která učinila z Lídy Rakušanové uprchlici, se už o této době téměř nemluví,“ upozorňuje list vycházející v jihoněmeckém Ulmu. Poukazuje na průzkum, podle něhož čtvrtině Čechů pojem pražské jaro nic neříká.
„Už před lety nevěděla polovina studentů gymnázia Jana Palacha, po kom je jejich škola pojmenována,“ konstatuje Südwestpresse.
Tiché trpění a bezmocné přihlížení
Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten zdůrazňuje, že 750 tisíc mužů a 6000 tanků do ČSSR vpadlo za tichého trpění USA a bezmocného přihlížení Francie a Británie. „Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor, stála životy 72 lidí,“ napsal list.
Rakouští politici přitom údajně vážnost situace odhadli zcela špatně a vpád doslova zaspali, cituje hornorakouský deník historika Stefana Karnera.
‚Všemu lidu Československé republiky.‘ Fišerův hlas vešel do dějin, před 50 lety oznámil okupaci
Číst článek
„Když se tanky v noci z 20. na 21. srpna 1968 valily na Prahu a Bratislavu, byli rozhodující zástupci rakouského státu a armády na dovolené, ačkoli zpravodajská služba ministerstva obrany už dlouho informovala o plánech intervence a viditelných indiciích,“ poznamenal Oberösterreichische Nachrichten.
Z řady vystupoval pouze tehdejší velvyslanec v Praze a pozdější rakouský prezident Rudolf Kirchschläger, který na vlastní odpovědnost podnítil vydání víz tisícovkám občanů ČSSR. Do podzimu 1969 pak do Rakouska přišlo na 210 tisíc Čechoslováků, z nichž mnozí, včetně Karla Krautgartnera, Zdeňka Mlynáře nebo Pavla Kohouta v zemi zůstali, napsal Oberösterreichische Nachrichten.
'Pomyslel jsem si, že si ze mě chce vystřelit...'
Podle rakouské agentury APA byl vrcholem reformního programu pražského jara manifest Dva tisíce slov, v němž čeští spisovatelé zpochybnili socialismus jako systém i vedoucí úlohu komunistické strany. „Hnutí, které stálo za Chartou 77, hrálo důležitou roli při přechodu Československa od socialistického zřízení k demokracii, což se naplnilo sametovou revolucí v roce 1989,“ konstatovala APA.
Podívejte se na vítězné snímky soutěže o nejlepší fotografii z roku 1968. Další fotky nabídne výstava
Číst článek
Německý deník Süddeutsche Zeutung dnes připomíná srpnové události 1968 pohledem radisty Alexandera Metze, který 20. srpna 1968 jako poddůstojník poprvé velel službě v kasárnách v bavorském Feuchtwangenu.
O vpádu vojsk do Československa se však nedozvěděl prostřednictvím odposlechů vysílaček, ale rakouského rozhlasu, i když to ve službě neměl povolené. „A ten jako první hlásil vpád Rusů do Československa,“ vzpomíná Metz.
„Nejdřív jsem si pomyslel, že vrchní svobodník si ze mě chce vystřelit, protože jsem byl poprvé vedoucím služby,“ říká Metz.
Připomínky událostí roku 1968 přinášejí také regionální listy Berliner Morgenpost, Badische Zeitung či Wormser Zeitung nebo socialistický list Neues Deutschland.
