Spirit vyrazil na pouť po rudé planetě
Americký robot Spirit vyrazil na průzkum Marsu. Vozítko úspěšně sjelo z přistávacího modulu a poprvé od svého přistání před necelými dvěma týdny stojí všemi šesti koly na půdě rudé planety. Odborníci NASA tak mají rok po tragické havárii raketoplánu Columbie opět důvod k radosti.
Sonda dosedla na rudou planetu už v neděli 4. ledna, ale Spirit se podařilo spustit z přistávacího modulu po náhradní rampě modulu až dnes, protože se dvěma přistávacími airbagy zablokovala spouštěcí rampa.
Řídící středisko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír v kalifornské Pasadeně vyslalo signál k pohybu v 09:21 SEČ a signály o zdaru manévru obdrželo zhruba po 40 minutách. Odborníci tento krok označili za nejriskantnější od přistání Spiritu na Marsu.
Posléze řídící středisko obdrželo první fotografie přistávacího modulu, které rover pořídil hned po jeho opuštění. Na obrázcích jsou vidět i vyjeté stopy, které za sebou pojízdný robot o velikosti golfového vozíku zanechal v půdě Marsu.
Vozítko vzápětí urazilo první tři vyjížďkové metry, které zdolalo během 78 sekund, nyní zůstane několik dní na místě. Jeho prvním úkolem je pomocí speciálního mikroskopu prozkoumat půdu a kameny v okolí kráteru Gusev a zaslat do Pasadeny první pořízená data, která napoví také o možném výskytu stop vody.
Kráter Gusev je území zhruba o velikosti Moravy, v němž se podle vědců kdysi mohlo nacházet jezero s vodou, která je předpokladem života. V příštích 78 dnech by se měl rover pohybovat po trase dlouhé celkem 248 metrů a probádat nedalekou prohlubeň a vzdálenější pahorky.
Prohlubeň má průměr asi 200 metrů a je největším dostupným kráterem v okolí, který podle vědců poskytne pohled pod povrch Marsu. Cestou bude vozítko sbírat a analyzovat cokoli, co bylo z kráteru vyvrženo, když vznikal.
Spirit je po přistání dvou sond Viking v 70. letech a mise Pathfinder z roku 1997 čtvrtou americkou sondou na povrchu Marsu. 24. ledna by mělo na opačném konci čtvrté planety naší sluneční soustavy přistát také jeho dvojče, robot Opportunity.
Bush: Nejdříve na Měsíc a odtamtud k Marsu
První vyjížďka marsovského robota následuje jen několik hodin po projevu amerického prezidenta George Bushe, v němž předestřel plány USA v dobývání vesmíru pro příští dekády. Prezident chce, aby se Američané nejdřív natrvalo zabydleli na Měsíci. Vytvoření stálé měsíční stanice by pak mělo sloužit jako odrazový můstek k misím na rudou planetu.
"Nejpozději do roku 2008 vyšleme na Měsíc průzkumné roboty. Budou mít za úkol připravit podmínky pro přistání člověka. A do roku 2015 bychom měli na Měsíc létat novým typem kosmické lodi s lidskou posádkou," oznámil americký prezident.
Do roku 2010 by totiž měly přestat létat všechny nynější americké raketoplány. A přibližně ve stejném časovém horizontu chtějí Spojené státy uzavřít své působení na Mezinárodní vesmírné stanici.
