Spirála násilí na Blízkém východě nekončí, ale Izrael udělal vše pro to, aby neeskalovala, říká Bříza
Při izraelském náletu v Íránu zemřeli dva vojáci. Izraelské letouny bombardovaly mimo jiné továrnu na rakety, kterými Teherán na začátku října ostřeloval Izrael. Útok odsoudilo několik arabských zemí včetně Kataru. Spojené státy to naopak považují za součást izraelské sebeobrany a vzkázaly, že to je konec přestřelky mezi Izraelem a Íránem. „Izrael udělal všechno pro to, aby to tak bylo,“ říká Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy pro Radiožurnál.
Řekněte, proč si Izrael vybral jako cíl právě továrnu na rakety nebo protivzdušnou obranu?
Izrael měl tři možnosti odpovědi. První z nich, a nad tím Izrael a především premiér Netanjahu jistě rozjímal, byl útok na íránské jaderné zařízení. Ten byl z určitého úhlu pohledu i nejlogičtější, protože u Íránu je to z hlediska vývoje a technologie jaderných zbraní za minutu dvanáct.
V Íránu zřejmě zůstali po útoku Izraele 2 mrtví vojáci. USA vyzývají Teherán, aby nereagoval
Číst článek
Ten druhý, tak to byla ropná zařízení, rafinerie, čili zpracovatelský průmysl. No a konečně ten třetí, tak to byla odveta právě na některé vojenské zařízení. Tam je potřeba říct, že velkou roli, ač já nejsem většinou příznivcem těchto okolností, ale v tomto případě musím dát za pravdu tomu, že velkou roli v tom, že se Izrael nakonec rozhodl pro útok na vojenská zařízení, tak sehrály Spojené státy, respektive situace před volbami ve Spojených státech.
Není tajemstvím, že ani útok na jaderná zařízení, ale především útok na ropný průmysl nebyl pro Spojené státy žádoucí, protože rozkolísání světové bezpečnosti a cen ropy před volbami by jednoduše bylo nepřijatelné. Takže to byl hlavní vnější důvod.
No a co se týká vnitřního důvodu, tak Izrael nechtěl už pouze symbolickou reakci, jako tu, kterou v dubnu odpověděl na první přímý íránský útok. Chtěl opravdu způsobit škody a vybral si vojenský průmysl - a zcela logicky si vybral průmysl, který se týká balistických raket, protože to je zbraňový systém, který přímo ohrožuje izraelskou bezpečnost.
Podle zpravodajského serveru Axios Izrael předem na útoky Írán upozornil a varoval ho před možnou odvetou. Je vůbec něco takového možné a pokud ano, tak o čem to svědčí?
Možné to je. Má to logiku. Já jsem asi skeptický k tomu, že varování bylo přímé. Mohlo to být přes nějakou jinou velmoc nebo regionální mocnost typu Turecka, typu Ruska, typu Spojených států. Ale možné to je.
Izrael v noci útočil na Írán, nálety skončily ráno. Teherán hlásí jen ‚omezené škody‘
Číst článek
Já vám řeknu pravý důvod. Izrael se chtěl vyvarovat toho, aby Írán nepodloženě rychle reagoval na případný náhlý nečekaný útok. To znamená, aby během několika desítek minut poté, co Izrael tento rychlý chirurgický řez provede, tak nedošlo k tomu, že íránské revoluční gardy začnou odpalovat na Izrael neřízeně salvy balistických raket. To mělo být hlavní poslání, a to se očividně povedlo.
Spojené státy taky vzkázaly, že tento úder považují za konec přestřelky mezi Izraelem a Íránem. Dá se čekat, že to tak bude?
Spojené státy by to především chtěly. Je otázka, jestli to tak bude, ale je potřeba říct, že Izrael udělal všechno pro to, aby tomu tak bylo, protože úder za prvé nebyl symbolický, to znamená, že uspokojil svoji veřejnost, ale zároveň poškodil i vojenské kapacity Íránu. Takže z tohoto úhlu pohledu Izrael udělal všechno, co měl.
Mimochodem, snad ještě doplňme, to je důležitá zpráva, že on útok provedl ve třech fázích, přičemž první fázi zaměřil výhradně na protivzdušnou obranu Íránu tak, aby měl absolutní jistotu, že druhé dvě fáze opravdu dopadnou na cíl a poškodí továrny, kde se vyrábí rakety fatah a jiné balistické rakety. Takže to byl izraelský motiv.
Únik informací zdržel izraelský odvetný útok na Írán. Podle médií vzniká alternativní plán
Číst článek
No ale zároveň, a to je potřeba podtrhnout, útok nebyl nepřiměřený. Útok opravdu byl výhradně na vojenská zařízení tak, aby dal Íránu možnost situaci neeskalovat. Takže Izrael vážil na lékárnických vahách odpověď, aby nebyla jenom symbolická, ale zároveň aby nebyla moc ve smyslu, že by donutila Írán bezprostředně reagovat. A teď samozřejmě přijde právě doba, kdy Írán bude spekulovat a zvažovat, jak by na tuto situaci odpověděl.
Co bude dál podle vás? Co čekáte vy?
No tak samozřejmě víme dobře, že spirála násilí se bohužel na Blízkém východě roztočila 7. října loňského roku. To je potřeba říct. Začal ji Hamás, připojil se Hizballáh, dnes a denně létají na Izrael rakety.
Írán ve své taktice, kterou měl poslední dekády, spoléhal na to, že se nikdy nezaměřil na přímý útok proti Izraeli. To je strašně podstatné. Ale ve chvíli, kdy Izrael efektivně ničí jak Hizballáh, tak Hamás, tak mu nic jiného nezbývá.
Takže ano, vypadá to, že spirála v tuto chvíli nekončí, ale Izrael udělal všechno pro to, aby neeskalovala. Domnívám se, že Írán bude určitě zvažovat odpověď, ale nemyslím si, že by měla být tak velká, jako jsme viděli u prvních dvou přímých konfrontacích z dubna, respektive z října letošního roku.
