Zachrání Španělsko letní sezonu? Nařízení Londýna je studená sprcha, nikdo neví, co bude, říká Češka
Pět týdnů po konci nouzového stavu se turistická sezona ve Španělsku opět ztrácí v nejistotě. S prudkým nárůstem počtu nakažených v Katalánsku a některých dalších regionech Británie rozhodla o zavedení 14denní karantény pro všechny, kdo se vrací ze španělského území. „Je to další velká rána v už tak těžké situaci,“ říká Češka žijící v Baskicku Kateřina Ferenčíková. Pro iROZHLAS.cz popsala situaci na místě.
„Španělsko je bezpečné. Je bezpečné pro Španěly, je bezpečné pro turisty… Situace je pod kontrolou, ohniska jsou lokalizována, izolována a následně kontrolována,“ prohlásila o víkendu šéfka španělské diplomacie Arancha Gonzálesová, když kritizovala rozhodnutí britské vlády zavést povinnou 14denní karanténu pro všechny lidi přijíždějící ze Španělska.
Zájem o letenky v Česku roste. Mezi nejžádanější destinace patří Španělsko, Řecko nebo Velká Británie
Číst článek
Jihoevropská země, která před dvěma měsíci zažívala vrchol pandemie, kdy byly nemocnice přehlcené pacienty a kapacity docházely i tamním pohřebním domům, v posledních týdnech eviduje další nárůst počtu nakažených.
Aktuální vývoj tak vyvolává obavy u řady evropských zemí, které varují před cestami do některých španělských regionů, a nejde jen o Británii. Karanténu po návratu vyžaduje také Norsko nebo Irsko a k pečlivému zvážení cesty vyzývá i sousední Francie nebo Belgie.
Čísla totiž pro Španělsko nehovoří zrovna příznivě. Podle dat Evropského centra pro infekční nemoci (ECDC) mělo Španělsko v posledních dvou týdnech téměř 40 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Z tohoto hlediska je v Evropě situace horší už jen v Lucembursku, Rumunsku, Bulharsku a Švédsku. Pro srovnání, v případě Česka se toto číslo pohybuje kolem dvacítky.
„Úřady tvrdí, že mají ohniska pod kontrolou, a já doufám, že tomu tak je. Momentálně je v zemi 280 ohnisek nákazy, která jsou rozložená v podstatě po celém Španělsku. Nejhorší je nicméně situace v Katalánsku, kde bylo v minulých dvou týdnech asi osm tisíc nově nakažených,“ popisuje aktuální situaci pro iROZHLAS.cz Kateřina Ferenčíková, která trvale žije v Baskicku na severu Španělska.
Kde je situace nejhorší
Osm tisíc nakažených v Katalánsku tvoří zhruba polovinu z celkových šestnácti tisíc nových případů nákazy, které se od poloviny července do konce minulého týdne ve Španělsku objevily.
KDO JE KATEŘINA FERENČÍKOVÁ?
Spolupracovnice Českého rozhlasu Kateřina Ferenčíková žije v Baskickém autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.
Kromě Katalánska prudký nárůst nových případů zaznamenává také oblast Madridu nebo region Aragonie. Regionální vlády proto vyzvaly obyvatele, aby co nejvíce zůstávali doma a vycházeli ven jen v nezbytných případech.
K obnovení některých opatření sáhly i další regionální vlády, které – na rozdíl od doby nouzového stavu, kdy měla rozhodování v rukou centrální vláda – si nyní řídí zavádění nových pravidel po vlastní ose. Aragonská metropole Zaragoza některé části dokonce vrátila do takzvané fáze dvě, kdy byly uzavřeny vnitřní prostory restaurací a omezil se nejen počet osob v obchodech, ale i provoz kulturních či sportovních zařízení.
Jak minulý týden upozornil deník El País, ohnisky šíření se na řadě míst staly noční kluby a diskotéky. I ty se proto v některých městech včetně těch v Katalánsku opět zavírají.
„Vůbec nejhorší je situace ve městě Totana v regionu Muricia na jihovýchodě Španělska, o tom se ale až tak nemluví, protože nejde o žádné velké turistické středisko. Tam se museli vrátit dokonce do fáze jedna a lidem bylo zakázáno i přijíždět a odjíždět z města,“ říká Ferenčíková. I tam se nákaza začala šířit v souvislosti s večírkem v jednom z nočních podniků.
S rouškou i na pláž
Situace se v uplynulých týdnech začala zhoršovat také v Baskickém autonomním regionu, kde Ferenčíková trvale žije.
Měnící se koronavirová opatření v Evropě. Které země pravidla opět zpřísňují a kde se naopak dál uvolňuje?
Číst článek
„Objevilo se tu několik nových ohnisek, jedno z největších je ve městě Ordizia. To bylo velkým problémem, protože se zrovna konaly první regionální ‚rouškové volby‘ v Galicii a bylo otázkou, jestli obyvatelé tohoto městečka vůbec budou moct jít hlasovat,“ popisuje Češka, která se ve Španělsku živí jako učitelka angličtiny.
Dalším takovým ohniskem se v červenci stalo přímořské letovisko Zarautz. Nákaza se tam začala šířit poté, co do tamního kempu přijeli studenti oslavit konec školního roku, píše El País. Hned po odhalení prvních případů nechaly úřady kemp uzavřít.
Stejně jako ve většině ostatních regionů zavedly i baskické úřady kvůli zhoršení situace povinné nošení roušek kromě vnitřních prostorů i v těch venkovních bez ohledu na to, zda tam lze dodržovat bezpečnou vzdálenost. Od 21. května v celém Španělsku platí povinné zakrývání úst a nosu venku, pokud nelze dodržet bezpečnou vzdálenost, toto opatření ale některé regiony začínají zpřísňovat.
„Do minulého týdne to bylo tak, že se musely nosit roušky venku jen tam, kde nebylo možné dodržet rozestup jednoho a půl metru. To byl problém například tady v San Sebastianu, kde jsou velice úzké uličky – tam si roušky nasazovali všichni. Teď ale musíme s rouškou i na pláž. To je opravdu velmi nepříjemné. Můžeme si ji sundat, jen když ležíme na ručníku a když jdeme z našeho místa do vody a zpátky,“ vysvětluje Ferenčíková.
Ústa a nos si tak lidé musí nově zakrývat i například během procházek na pláži. „Někomu to připadá přehnané. Já si ale myslím, že to je celkem rozumné opatření, i když je to teď v létě velmi nepříjemné. Paradoxem je, že například v Madridu, kde byla situace zdaleka nejhorší, povinnost nosit roušky venku, kde je možné dodržovat rozestupy, vůbec není. Nicméně bavila jsem se s rodinou a známými v Madridu a ti říkali, že všichni roušku venku neustále nosí,“ podotýká.
Lidé jsou unavení
Přestože se počet nakažených v řadě regionů ve Španělsku zvyšuje, situace zdaleka není tak vážná jako v březnu a dubnu, kdy pandemie vrcholila. Nemocnice nejsou zahlcené pacienty a podle prohlášení vlády mají zdravotní zařízení i dostatek ochranných pomůcek.
26:38
To by mohli přijít o právo volit na podzim i lidé, kteří mají chřipku, varuje advokát Němec
Číst článek
„Vláda říká, že to má pod kontrolou hned z několika důvodů. Každé ohnisko je díky rychlému testování okamžitě identifikováno a okamžitě poté jsou zavedena různě přísná opatření. Připraveny jsou i nemocnice – neexistuje to, co jsme viděli v minulých měsících, kdy nestačila kapacita jednotek intenzivní péče,“ popisuje Ferenčíková, podle které vláda nová ohniska nákazy označuje za očekávaný důsledek uvolňování koronavirových opatření.
Od těch začala vláda ustupovat začátkem května, kdy byly ohlášeny celkem čtyři fáze uvolňování opatření označené jako nula až čtyři. Například v nulté fázi, která nastala na začátku května, lidé mohli podle stanoveného časového harmonogramu vyrazit ven, jít na procházku nebo sportovat. Následně se otevřely restaurace, hotely i kulturní a sportovní zařízení. Teď se některé opatření opět vrací do hry.
„Myslím, že lidé jsou unavení a možná i znechucení ani ne tak ze znovuzavádění opatření, ale celkové situace. Už to trvá dlouho, i když jsme na tom mnohem lépe než před dvěma měsíci. Nejhorší je ta nejistota, protože nikdo neví, jak dlouho takováto situace ještě bude. Nemyslím si ale, že by se tyto nálady objevovaly jen ve Španělsku, je to v celé Evropě,“ míní Češka.
Studená sprcha z Londýna
Zhoršení epidemiologické situace dopadá nejen na život Španělů v zasažených severních a východních regionech, ale i na cestovní ruch, který se po několikaměsíční odmlce začal v červnu postupně rozhýbávat.
„Na začátku sezony zavládl velký optimismus. Když na konci června přiletěli první němečtí turisté na Mallorcu, byla kolem toho velká sláva. Tehdy panovaly velké naděje, že se podaří sezonu zachránit. Teď o víkendu ale přišla studená sprcha v podobě relativně rychlého rozhodnutí britské vlády, která nařídila 14denní karanténu pro všechny, kdo se vrací ze Španělska,“ popisuje Ferenčíková.
Kyrgyzské nemocnice jsou plné, s pandemii pomáhají dobrovolníci. Resuscitace probíhají i v kufru auta
Číst článek
Rozhodnutí Londýna o víkendu vyvolalo poprask především mezi britskými turisty, kteří ve Španělsku zrovna tráví dovolenou. Zdaleka ne všichni mají možnost po příletu pracovat z domova. „Neměli jsme čas se na to připravit, všichni proto začínají panikařit. Myslím, že to každému zničilo plány, proto s tím nesouhlasím,“ uvedla podle Sky News Emily Harrisonová, která po oznámení spěchala ihned zpátky do Londýna.
Cestovní ruch je pro Španělsko, které minulý rok navštívilo na 80 milionů turistů, klíčovým segmentem ekonomiky. Pro Kanárské ostrovy a Baleáry je ale turismus dokonce hlavním zdrojem příjmů – v případě Kanárských ostrovů to je 80 procent tamního HDP. Baleárské a Kanárské ostrovy, které evidují velmi nízké počty nakažených, se proto snaží z britského rozhodnutí vyjednat výjimku.
„To by bylo velmi důležité, protože Britové jsou hned po Němcích druhou nejpočetnější skupinou, která tyto ostrovy navštěvuje,“ vysvětluje Ferenčíková. Podle deníku El País požádaly vládu o vyjednání výjimky u Británie také Andalusie a Valencie.
Spojené království nicméně není jedinou evropskou zemí, která před cestami do Španělska či některých jeho regionů v současnosti varuje. Na zvýšené riziko nákazy při cestování do španělských regionů Katalánsko, Aragonie, Baskicko a do oblasti Madridu o víkendu ostatně upozornilo i české ministerstvo zahraničí.
„Obavy mají všichni, nikdo ale dopady opatření nedokáže přesně vyčíslit. Jak v současnosti vidíme, situace se den ode dne velice rychle mění. Turismus je pro španělskou ekonomiku velice důležitý zdroj příjmů – je to asi 15 procent HDP – a logicky je to sektor, který je kvůli koronaviru nejvážněji zasažený. Nově vyhlášená karanténa Británie je pro cestovní ruch další velká rána v už tak těžké situaci a jak přesně to bude vypadat dál, si nikdo netroufne odhadnout,“ uzavírá Ferenčíková.
