Kdo je hlavní postava - Trinh Xuan Thanh?

Dvaapadesátiletý Thanh byl ještě pár lety šéfem dceřiné společnosti státního PetroVietnamu a respektovaným členem místní komunistické strany. Zastával také politické pozice na ministerstvu průmyslu nebo ve vedení provincie na jihu Vietnamu. Jeho problémy začaly v červnu 2016, kdy ho vietnamská média přistihla, jak se veze Lexusem za v přepočtu zhruba 5 milionů korun s vládní poznávací značkou. Jak upozorňuje portál VNExpress, v zemi, kde se průměrný roční příjem pohybuje kolem 50 tisíc korun a od veřejných představitelů se očekává střídmost, vyvolala zpráva skandál.

V reakci na něj začalo vedení komunistické strany zkoumat Thanhovu práci i to, jak se mu dařilo v kariéním postupu. Výsledkem pátrání bylo obvinění, že kvůli němu přišla společnost PetroVietnam Construction JSC o více než 3,2 miliardy korun. Problémy se dotkly i řady dalších lidí z PetroVietnamu a podle VNExpressu dosáhly na člena politbyra.

Thanh v srpnu 2016 uprchl ze země do Německa. Komunistická strana ho vyloučila ze svých řad a země na něj vydala mezinárodní zatykač. Ještě v dubnu loňského roku slibovala, že pro Thanha bude nemožné se před zatčením schovat.

V Německu požádal o azyl a podle Reuters se měl dostavit na slyšení ke své žádosti loni 24. července.

Místo toho prohlásila vietnamská policie, že se 31. července přišel sám udat přímo do Vietnamu. „Ze strachu jsem se schovával v Německu, kde jsem vedl život plný obav a nejistoty. Vrátil jsem se do Vietnamu a odevzdal se do rukou vyšetřovatelů,“ stojí podle Reuters v přiznání podepsaném Thanhem. Počátkem letošního roku byl odsouzen dvakrát na doživotí.

Jak se do celého příběhu dostalo Slovensko?

Podezření, že Thanh se do Vietnamu nevrátil dobrovolně, ale unesli ho, vyjádřili Němci už loni v létě a v odpovědi přikázali příslušníkovi vietnamského zpravodajství opustit zemi. Letos v dubnu německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung publikoval velký text, ve kterém naznačil možné zapojení Slovenska.

Vůz z půjčovny, ve kterém Thanha měli odvléct, se totiž pomocí GPS podařilo lokalizovat před slovenským vládním hotelem Bôrik právě v den, kdy tam probíhalo setkání slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka s vietnamským ministrem veřejné bezpečnosti To Lamem. „Mohlo Slovensko s únosem pomáhat?“ položil si německý list v dubnu otázku.

Možnou odpověď poskytl začátkem srpna slovenský Denník N. Ten mluvil s policisty, kteří byli u setkání delegací, a na základě jejich výpovědí a vyšetřovací zprávy německé prokuratury sestavil časovou osu celé události. Ta vypadá zhruba takto.

• 23. července 2017 - Trinh Xuan Thanha v Berlíně vtáhnou přímo z ulice dva muži do dodávky s pražskou poznávací značkou. Přes tamní vietnamskou ambasádu a Brno odvezou Thana až do Bratislavy.
• 25. července 2017 - Slovenský Úřad pro ochranu ústavních činitelů urgentně hledá řidiče pro mimořádnou návštěvu delegace z Vietnamu další den. Podle slovenského listu se takové návštěvy obyčejně plánuji dlouho dopředu.
• 26. července 2017 - Vietnamská delegace, která měla původně přistát ve Vídni, přistává v Praze. Na cestu z české metropole jim Slováci půjčí svůj vládní speciál. Podle svědectví na delegaci před hotelem Bôrik čeká ministr vnitra Kaliňák, který do telefonu téměř křičí a zmiňuje slovo „pas“. Kromě něj jsou tam i tři dodávky z pražské půjčovny - v jedné z nich je zbitý a zdrogovaný Thanh. Toho musí po setkání ministrů přeložit do policejní dodávky. Vysvětlení šéfa protokolu pro policisty zní, že jde o člena delegace, který se opil a upadl ze schodů. „Kali (přezdívka ministra Kaliňáka, pozn. red.) o tom ví, je to státní zájem,“ říká podle svědků šéf protokolu.
• Kolona vozů odejde na letiště k vládnímu speciálu, který Slováci delegaci půjčili i na cestu zpátky - tentokrát přes Moskvu. Thanha nesou do letadla jako posledního a dva muži ho podpírají. Následuje krátký problém se zaměstnancem pasového oddělení, jemuž nesedí počet cestujících, ten ale vyřeší u VIP terminálu posádka vozu z ministerstva vnitra. Letadlo odlétá přes Polsko do Ruska - Polsku Slováci tvrdí, že na palubě je ministr Kaliňák, ve skutečnosti je tam ale jen člen jeho ochranky. Letušky si stěžují, že jim kapitán letu sebral mobilní telefony, aby nic nemohly vyfotit.
• 31. července 2017 - Podle oficiálních zdrojů se Thanh vrátil zpátky do Vietnamu a sám se vydává místní policii.

Německo má už v tuto chvíli podezření, že Thanha z Berlína unesli. Na Slovensko kauza doputuje až v dubnu 2018, kdy Frankfurter Allgemeine Zeitung zveřejní svá zjištění.

Jak na tohle vše reagovali Slováci?

Po dubnovém článku německého listu Robert Kaliňák na facebooku uvedl, že si nic takového neumí představit, Thanhovo jméno nebylo na seznamu cestujících a žádného spoutaného pasažéra letoun podle něj nevezl. Prezident Kiska v květnovém rozhovoru pro Aktuality.sk přiznal, že spekulace o možném zapojení Slovenska do únosu zaslechl, ale zdály se mu „jako z nepovedeného hollywoodského filmu“. Vyjádřil zároveň přání, aby se věc začala na Slovensku prošetřovat. Jinak ale kauza neměla větší politický dopad.

To se změnilo počátkem srpna po článku Denníku N. Ministerstvo vnitra v reakci na jeho zjištění vydalo prohlášení, ve kterém tvrdí, že žádné věty o státním zájmu nebo tvrzení o opilém muži, který měl upadnout ze schodů, nezazněly. Zdůraznilo, že slovenské orgány se na únosu žádným způsobem nepodílely. Sám bývalý ministr Kaliňák text označil za smyšlený a za „obludnost“.

Ani jedno prohlášení ale část politické scény a veřejnosti nepřesvědčilo. Opozice začala žádat prošetření celé kauzy, demisi vlády a předčasné volby. Případem se začala zabývat generální prokuratura a inspekce ministerstva vnitra – všichni příslušníci Úřadu pro ochranu ústavních činitelů a diplomatických misí byli zbaveni mlčenlivosti, aby mohli vypovídat. Byl svolán mimořádný výbor na kontrolu tajné služby i mimořádný branně bezpečnostní výbor.

Prezident Andrej Kiska se kvůli případu setkal s premiérem Petrem Pellegrinim (Smer), předsedou parlamentu Andrejem Dankem, generálním prokurátorem Jaromírem Čižnárem i německým velvyslancem.

První politickou obětí kauzy je zatím šéf Úřadu na ochranu ústavních činitelů, jemuž byla pozastavena funkce. Otázkou je také osud ministryně vnitra Denisy Sakové. O té prezident Kiska prohlásil, že už nemá jeho důvěru a chová se „jako pravá ruka bývalého ministra vnitra“. Prohlášení ministerstva vnitra vnímá jako snahu chránit bývalé vedení a zamést stopy. Ministryně zatím důvod k odstoupení nevidí.

Problém může ale případ znamenat i pro celou koalici. Předseda jedné z trojice koaličních stran Béla Bugár (Most-Híd) uvedl, že pokud se informace médií potvrdí, nedokáže si představit pokračování koalice.

Jak s tím souvisí test bývalého ministra vnitra Kaliňáka na detektoru lži?

Jedním z nejvýraznějších momentů kauzy se staly záběry Roberta Kaliňáka na tzv. detektoru lži. Test politik podstoupil na vlastní žádost ve snaze prokázat, že o případu mluví pravdu. Bývalý ministr odpovídal na dotazy, které si sám vybral, a podle výsledků, jenž prezentoval médiím, má pravdivě tvrdit, že o únosu Thanha nevěděl a nepodílel se na něm. Slovenská opozice a média ale poukázaly na to, že test na polygrafu slovenské soudy neakceptují jako přímý důkaz a názory na jeho přesnost jsou rozporuplné.

O nevině svého stranického kolegy a nejbližšího spolupracovníka je přesvědčen i předseda strany Smer a bývalý premiér Robert Fico. Podle něj se média a zejména prezident Kiska snaží dosáhnout pádu vlády a převzetí moci.

Podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného existují v celém případu nyní dvě možnosti: „Buď (Kaliňák) o únosu nevěděl, pak je ale trestuhodné, jak selhaly bezpečnostní složky. (...) Nebo byl součástí plánu a nyní předvádí zručnost, kterou v politice za poslední léta získal.“

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít