O rozšíření spolupráce mezi soukromou Vysokou školou ekonomie a managementu v Bratislavě a ekonomickou univerzitou v čínském Ning-po se předem veřejně nemluvilo. Přesto na její podepsání přišel kromě rektora slovenské školy Ľuboše Cibáka a prezidenta partnerské univerzity Wang Chao-chana i viceministr čínského ministerstva školství Wu Jen a jeho slovenský kolega, státní tajemník ministerstva Róbert Zsembera.

Akce se podle webu univerzity nesla v duchu oslavy partnerství mezi Čínou a Slovenskem v oblasti vzdělávání, inovací a kulturní výměny, která přinese „příležitosti, které toto přátelství otvírá pro studenty a pedagogy“.

Co přesně se za tím skrývá, není podle analytika z think tanku Central European Institute of Asian Studies Adama Kalivody jasné. „Smlouva zatím nebyla zveřejněná v centrálním registru smluv, a protože jde o soukromou univerzitu, ani k tomu nedojde,“ popisuje slovenský odborník pro iROZHLAS.cz.

Zatímco v Česku by taková spolupráce vzbudila otázky, na Slovensku se o možných problémech podle Kalivody běžně nemluví. V sousední zemi se zatím nikdy nestalo to, co v roce 2019 rozvířilo v Česku debatu o čínském vlivu. Tehdy se ukázalo, že čínská ambasáda skrytě platila představitele Univerzity Karlovy. Na finanční popud Pekingu zde vznikl mimo jiné kurz a konference.

„To byl moment, který z mého pohledu obezřetnost v Česku nastartoval. Nastal společenský posun a docházelo ke sporům s Pekingem. Na Slovensku se nic takového nestalo a slovenské vlády nikdy Čínu nekonfrontovaly,“ míní Kalivoda.

Současná vláda vedená Robertem Ficem razí politiku všech světových stran a premiér loni na podzim Čínu i navštívil. Při této příležitosti podepsal strategické partnerství mezi státy, kde zemi zavázal k tomu, že nebude politizovat lidská práva nebo zasahovat do interních záležitostí Číny. Mezi ně Peking počíná například i otázku ostrova Tchaj-wan, který si Peking nárokuje.

Možné hrozby

Kalivoda dodává, že fakt, že dochází ke spolupráci mezi čínskou a slovenskou univerzitou, sám o sobě problematický být nemusí. Žádné výrazné problémy se neukázaly ani při předchozích kooperacích mezi univerzitami obou zemí, ke kterým výrazněji dochází v posledním desetiletí. „Je ale důležité být ostražitý,“ varuje Kalivoda.

Ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že čínský vliv na akademickou půdu může být dvojí – ideologický nebo může dojít ke zneužití výzkumu. Co se ideologického ovlivňování týče, nejčastěji se mluví o Konfuciových institutech, což jsou čínské státní instituce nabízející výuku jazyka i čínské kultury a běžně jsou navázány na univerzity země, kde působí. Na Slovensku jsou rovnou tři.

Ty mezi své studenty šíří podle Kalivody narativy komunistické strany, která jejich provoz platí. Jeden takový příklad se na Slovensku stal před pár lety, kdy byl institut spoluorganizátorem výstavy. Na ní se snažil prezentovat, že Tibet je součástí země už od 13. století. Ve skutečnosti ho Peking okupuje od 50. let minulého století.

Nepříjemnou zkušenost s Konfuciovým institutem měli i přímo v think tanku, kde Kalivoda pracuje. „Věnovali jsme se jednomu výzkumu, a potom kolegovi přišel nepříjemný, jemně vyhrožující e-mail od šéfa Konfuciova institutu,“ uvádí.

Ke zneužití výzkumů dochází hlavně v technických vědách, v ohrožení jsou především technologie navázané na národní bezpečnost. Problémy s tím měly Spojené státy, kde čínští agenti vystupovali jako vědci, aby získali přístup k informacím nebo aby mohli ovlivňovat přední výzkumníky.

„Tím, že na Slovensku není věda až tak pokročilá jako v jiných zemích, tak tenhle problém není podle mně až tak velký. Stále je ale potřeba zabývat se doporučeními Evropské unie, které říkají, že se vědci mají vyhýbat tomu, aby mohl být jejich výzkum zneužitý,“ říká Kalivoda a připomíná provázanost některých čínských univerzit s armádou.

Spojení s komerční sférou

Případ Vysoké školy ekonomie a managementu může být jiný v tom, že zároveň s prosincovou dohodou o spolupráci došlo k podepsání spolupráce s čínskou společností Gotion High-Tech. Ta má letos začít na Slovensku se stavbou továrny na baterie.

Kalivoda proto předpokládá, že univerzita by mohla mít programy, ve kterých by doplňovala vzdělání těm, kteří budou v budoucnu v továrně pracovat. „Je to velká čínská investice, která potenciálně bude potřebovat lidi, kteří budou vzdělaní v jazyce nebo budou mít bližší vztah s čínskou kulturou,“ odhaduje.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít