‚Slíbili nám, že se bojů nezúčastníme. Ale něco se zvrtlo.‘ Ukrajinci v Kurské oblasti zajali ruské brance
Při vpádu ukrajinských vojenských sil do Kurské oblasti zajala armáda přes 100 ruských vojáků. Mnozí z nich patří k těm nejmladším, kteří plnili roční povinnou vojenskou službu a ještě se vůbec neměli do bojů podívat. „Nebyli vůbec připraveni na válku nebo zajetí, jsou to děti,“ popsal jeden ze starších zajatců, 33letý Aškerchan novinářům z The Washington Post.
Branná povinnost je v Rusku dlouhodobě politicky výbušným tématem. Ruský prezident Vladimir Putin slíbil znepokojeným matkám, že se odvedenci nebudou účastnit žádných bojů. Tento slib do velké míry dodržel, někteří z nich přesto skončili na Ukrajině během chaosu prvního roku války.
Částečné příměří Ruska a Ukrajiny? Jednání o něm překazila ukrajinská ofenziva, říkají diplomaté
Číst článek
Většina však byla rozmístěna podél rozsáhlé západní hranice Ruska, aby doplnila chybějící personál. Nikdy se neměli dostat pod palbu. To se však změnilo, když Ukrajina zrealizovala nečekaný vpád do Ruska. Mladí a necvičení vojáci se najednou dostali k frontové linii a někteří i padli do zajetí.
Ukrajinské síly zajaly asi stovku ruských vojáků a Kyjev následně umožnil americkým novinářům z The Washington Post se zajatými vojáky z Ruska promluvit. Narazili na několik zraněných mužů, jeden z nich popsal, že se zranil vlastním granátem v naději, že zemře a nebude zajat.
Před zajetím
Dvacetiletý Denis novinářům řekl, že první ukrajinští vojáci, na které narazil, mu řekli, že má dvě minuty na útěk. Utíkal přes bažinu a několik dní unikal dopadení. Obával se, že bude v ukrajinském vězení mučen. V zajateckém táboře se svěřil, že „úplně změnil názor“.
„V žádném případě jsme nechtěli bojovat,“ vzpomínal dvaadvacetiletý Nikolaj, který pochází z města Čeljabinsk asi 2000 kilometrů východně od Moskvy. „Bylo nám slíbeno, že se bojů vůbec nezúčastníme. Ale něco se zvrtlo.“
Nikolaj a jeho 19letý spoluvězeň Sergej uvedli, že v momentě, kdy 6. srpna Ukrajina zaútočila na jejich pozice, jejich velitelé odešli, aniž by jim dali pokyny, co mají dělat dál. Mladíci měli strach, že budou zabiti, proto „šli tři dny lesy a bažinami a spali na studené zemi“, aby Ukrajincům zmizeli.
Ukrajina posílá humanitární pomoc Rusům. Plníme své mezinárodní závazky, zní z Kyjeva
Číst článek
Po cestě narazili na skupinu vozidel označených trojúhelníky - symbolem, kterým Ukrajina opatřila všechna svá vozidla přijíždějící do Ruska. „Snažil jsem se vzpomenout si, jestli je trojúhelník náš identifikační znak, nebo ne,“ popsal americkým novinářům Nikolaj. Nebyl.
Ukrajinští vojáci skupinu mladých ruských branců chytili, zkontrolovali, zda nemají zbraně, a pak jim dali jídlo, vodu a cigarety. „Přišli, povídali si, vyprávěli své příběhy, poslouchali naše,“ popsal Nikolaj. Pak jim svázali ruce a poslali je na Ukrajinu.
Kontaktování rodiny
„Nejdřív jsem měl strach, byl jsem hodně překvapený. Pak mi řekli: ‚Vzdej se a budeš žít‘,“ vzpomíná dvacetiletý Kiril. Okamžitě se vzdal. Ukrajinští vojáci ho s ostatními naložili do obrněného vozidla a odjeli. Když zastavili, jeden z Ukrajinců mu nabídl, že může zavolat své matce.
Ostatní zajatci ale uvedli, že jim nebylo dovoleno telefonovat, ale mohli alespoň napsat dopisy příbuzným. Dvacetiletý Nikita popsal, že díky tomu mohl poslat vzkaz rodičům: „Jsem naživu, jsem ve vězení – nedělejte si velké starosti, vrátím se.“
Začátkem minulého týdne spustili rodinní příslušníci ruských zajatců petici adresovanou Vladimiru Putinovi, v níž ho vyzývají k co nejrychlejší výměně vojáků. Petice rovněž obvinila čečenské speciální jednotky Achmat, které v Kursku bojují, z toho, že opouštějí mladé vojáky. Podle rodičů někteří z nich totiž ani nedokončili povinný čtyřměsíční výcvik.
