Sílí hrozba korejské jaderné války. Kim je teď i víc paranoidní, soudí analytici agentury Bloomberg
Další nepřítel Západu vyhrožuje Spojeným státům a jeho spojencům „naprostým zničením“. Severokorejský diktátor Kim Čong-un dal jasně najevo, že to provede svým „drahocenným mečem“, tedy zvětšujícím se arzenálem jaderných zbraní, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Zdaleka nejde jen o blouznění pološíleného diktátora, který vzbuzuje všeobecné veselí jízdou na bílých koních v zasněžených horách. Experti na Severní Koreu Robert Carlin a Siegfried Hecker jsou přesvědčeni, že „Kim Čong-un učinil stejně jako jeho dědeček strategické rozhodnutí jít do války“.
A nejsou sami. I kdyby měli pravdu jen napůl, vypukla by na Korejském poloostrově krize, vedle které by války na Ukrajině a v Gaze vypadaly jako drobné šarvátky, píše komentátor Bloombergu. Skoro 30 let po skončení studené války usilovaly tři generace Kimů o nějakou dohodu se Spojenými státy. Kimové je považovali za imperialistického nepřítele, ale i potenciální nárazník proti Rusku a Číně, kterým nedůvěřovali.
Taktika cukr a bič
Usoudili však, že Jižní Koreu a Ameriku odstraší pouze jadernými zbraněmi, a tak si je vyrobili. První jadernou zkoušku z celkem šesti provedli v roce 2006.
„Kim je podle nejmenovaných zdrojů přesvědčen, že může s Washingtonem vyjednávat, protože jeho střely dokážou doletět do USA.“
Hlavním americkým cílem je proto denuklearizace. Washington používá směrem k Pchjongjangu taktiku „cukru a biče“, tedy tvrdé sankce a zároveň sliby, že je zruší.
Podle politologa Carlina se však situace začala zhoršovat v letech 2018 až 2019 za Donalda Trumpa. Oba vůdci se třikrát setkali a Trump potom tvrdil, že „žádná severokorejská jaderná hrozba už neexistuje“. Jednání se však proměnila v katastrofu, která se začíná rýsovat až teď.
KLDR hlásí test systému podvodních dronů Heil-5-23 schopných nést jaderné zbraně
Číst článek
Kim Čong-un dospěl k závěru, že Trumpovi jde jen o denuklearizaci a společnou fotografii, ale Severní Koreji nic nenabídne. Carlin analyzoval všech 27 dopisů, které si Trump a Kim vyměnili, a usoudil, že Kim měl pocit, že ztratil tvář, Trump ho ponížil a Američané ho vždycky budou chtít zlikvidovat.
V jednom dopise Trumpovi napsal: „Kdybyste naše vztahy nepovažoval jen za cestu k vlastnímu prospěchu, tak byste ze mě nedělal blbce, který bude jen dávat a nic za to nedostane.“
Kim ukončil moratorium a začal jaderné zbraně a rakety vyvíjet rychleji než kdy předtím. Dnes je podle nejmenovaných severokorejských zdrojů přesvědčen, že může s Washingtonem vyjednávat, až jeho střely dokážou doletět do Spojených států – a to už zřejmě opravdu dokážou.
Termonukleární vodíková puma
Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru odhaduje, že Kim má 30 válečných hlavic a dostatek plutonia a uranu k výrobě dalších 70. Většina těchto bomb je mnohonásobně silnější než ty, které Američané svrhli na Hirošimu a Nagasaki. Pchjongjang má i termonukleární vodíkovou pumu.
„Kdyby opravdu došlo k válce, vypukla by krize, vedle které by války na Ukrajině a v Gaze vypadaly jako drobné šarvátky.“
Severní Korea testuje množství raket, které by tyto hlavice donesly k cíli. Některé se odpalují z pevniny, jiné z ponorek a další z podvodních dronů. Některé mají krátký dolet, jiné jsou mezikontinentální.
Kim má i několik hypersonických kluzáků, které se umí vyhnout protivzdušné obraně nebo malé „taktické“ jaderné bomby, které podle své nové doktríny může použít preventivně.
Severokorejský vůdce se řídí prostou logikou: ví, že armády Američanů a jejich spojenců jsou mnohem vyspělejší než ta jeho, a on by nejadernou válku rychle prohrál. Ve své knize tvrdí, že může útok přežít jen okamžitou eskalací k taktickému jadernému úderu.
KLDR vypálila 200 dělostřeleckých granátů u hranic s Jižní Koreou. Soul evakuoval ostrov Jeonpchjong
Číst článek
Situaci ještě zhoršil jihokorejský prezident Jun Sok-jol prohlášením, že je ochoten zvážit preventivní úder a severokorejský režim zničit. Kim tak začal být ještě paranoidnější a připravenější provést preventivní útok proti preventivnímu útoku. Může ho spustit jakýkoli americko-jihokorejský manévr.
Kim teď navíc získal nové protiamerické spojence v Rusku a Číně. Dodává Moskvě zbraně proti Ukrajině, za to dostává technologickou pomoc a potraviny. Západní sankce obchází obchodováním s Čínou, která ho spolu s Ruskem chrání v Radě bezpečnosti OSN.
Carlin a Hecker připouštějí, že Kim možná během americké předvolební kampaně jen vyhrožuje v naději, že vyhraje Trump a obnoví summity, kde by se dala vyjednat nějaká lepší dohoda. Oba politologové to ale nepovažují za příliš pravděpodobné.
Bílý dům toho nemůže moc dělat za žádného prezidenta – západní sankce i sliby už dávno přestaly účinkovat. A zvýšení odstrašení, například opětovným rozmístěním amerických jaderných zbraní v Jižní Koreji, by mohlo Kima naopak přimět k prvnímu úderu.
Nejlepší americkou politikou by bylo upustit od požadavku denuklearizace, ke které stejně nedojde, a soustředit se na zmírnění rizika. Tyto kroky by časem mohly vybudovat dostatečnou důvěru ke zmírnění napětí.
Washington by měl také rozšířit svou obnovenou diplomacii s Pekingem. Oba státy mají společný zájem na tom, aby ve světě nedošlo k ještě většímu chaosu; a ještě víc Čína, protože radioaktivní oblast by se nacházela u jejích hranic, soudí Andreas Kluth z agentury Bloomberg.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách na začátku článku.
