Severokorejští vysokoškoláci jdou povinně na 10 měsíců pracovat
Vysokoškoláci v Severní Koreji musí povinně na nucenou práci, během které vymění na 10 měsíců posluchárny za tovární stroje a zednické dláto. Pchjongjang tak chce pozvednout ekonomiku země, a to už do příštího roku.
Až na výjimky tedy momentálně v KLDR nefunguje žádná z univerzit. Zmíněné nařízení se totiž netýká pouze studentů ze závěrečných ročníků a zahraničních vysokoškoláků. Všichni ostatní se vrátí do školních lavic až v květnu příštího roku.
Oficiálně se mají podílet na budování velkého, prosperujícího a mocného státu, tedy na splnění cíle vytyčeného severokorejským vedením. K jeho završení má dojít už příští rok, kdy bude KLDR slavit sté narozeniny svého prezidenta Kim Ir-sena.
Východoasijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš informuje o nucených pracech studentů z KLDR
Severní Korea je totiž jedinou zemí na světě, kde vládne mrtvý prezident, jeho syn a současný vládce Kim Čong-il je titulován jako „drahý vůdce“.
Opatření proti jasmínové revoluci
V této souvislosti se také objevily spekulace, že Pchjongjang uzavřel vysoké školy i v obavách z rozšíření takzvané jasmínové revoluce do KLDR.
Ekonomika Severní Koreje je v každém případě v troskách, hladoví dokonce i vojáci, kteří přitom měli vždy v zásobování potravinami přednost. Zcela plné jsou také koncentrační a pracovní tábory, kterých je v KLDR na 500.
V této těžké situaci probíhá proces předávání moci z otce na syna, tedy z Kim Čong-ila na Kim Čong-una, Pchjongjang se tedy snaží doslova za každou cenu zajistit pokračování jediné komunistické dynastie na světě a oficiálně má být nástupce současného vůdce oznámen právě v roce 2012.
Takzvaná „sociální mobilizace studentů“ bývala vždy součástí vzdělávacího procesu. Ještě v 80. a na začátku 90. let minulého století ale byla spojována například s opečováváním soch a památníků Kim Ir-sena a následně i Kim Čong-ila, tehdy ovšem dobrovolným.
Přístup k dobrovolnosti se však mění a zejména vysokoškoláci jsou k podobným činnostem vyloženě nuceni. K jejich tradičním povinnostem patřily na jaře, v létě i na podzim brigády na poli a v zemědělských družstvech, v zimě pak třeba museli nosit vodu z řek, aby bylo možné vybudovat kluziště. Nejtěžší pak jsou práce při budování silnic a železnic.
