‚Nesnášel jsem Putinovu politiku. Válka všechno změnila.‘ Ruský student vysvětluje návrat do Ruska
Odešel z Ruska, protože chtěl studovat na evropských školách a třeba i proto, že nesouhlasil s tím, jak Vladimir Putin jeho zemi vede. Válka ale podle jeho slov mnohé změnila. Kvůli své rodině, ale třeba i obavám z nenávistných nálad nebo nuceného ukončení studia, se rozhodl pro návrat. Timur B. teď žije v ruské Ufě a čeká na přijetí na některou z vybraných ruských univerzit.
„Rodina mi to říkala ještě před odjezdem, ale já jsem byl v té době v opozici. Nesnášel jsem Putinovu politiku a neposlouchal je. Myslel jsem, že jsou oběťmi propagandy,“ vysvětluje ruský student Timur B. důvod, proč se rozhodl opustit Rusko a jít studovat do zahraničí, konkrétně do Česka.
Odchody ruských studentů kvůli „rusofobii“? Větší úbytek studentů neevidujeme, hlásí univerzity
Číst článek
Vracet se původně natrvalo neplánoval, stejně to podle něj má i většina ruských studentů, které zná. „Upřímně řečeno, studenti, kteří jsou v Česku, prostě chtějí odjet z Ruska navždy,“ říká s tím, že plánoval pracovat pro evropské automobilky.
„Chtěl jsem dělat bezpilotní auta a v Evropě je spousta firem z automobilového průmyslu. V Rusku toho bohužel zase tolik nemáme,“ doplňuje.
Proč se Timur rozhodl právě pro Česko? Důležitá pro něj byla třeba finanční náročnost studia. „Česko jsem si vybral, protože nabízí vzdělávání zdarma v češtině. To je příjemnější, než platit desetitisíce euro v jiných evropských státech. Navíc má Česko skvělé univerzity s mnou hledaným oborem,“ vysvětluje svou volbu.
Do Prahy poprvé dorazil před dvěma lety. Bylo to hned poté, co dokončil střední školu. Jako všichni ruští studenti i on musel po příjezdu do Česka nejprve absolvovat roční přípravný kurz, ve kterém se třeba učil i základy českého jazyka. Po něm byl přijatý na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, konkrétně na obor Umělá inteligence.
V Česku i na univerzitě byl podle svých slov spokojený. Ale pouze do doby, než přišla válka. „Po začátku té války se všechno změnilo,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
‚První dny byly těžké‘
Ve čtvrtek 24. února ráno zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu. Ta vyvolala na Západě šok. Okamžitě na ni reagovali nejen politici, ale třeba právě i vysokoškolští pedagogové.
Vedení českých univerzit útok jasně odsoudilo a vyslovilo podporu Ukrajině. Krátce na to ale reagovaly univerzity a ministerstvo školství také na první nenávistné útoky na ruské studenty. Na svém twitterovém účtu to udělal třeba i ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Válečný konflikt na Ukrajině vzbuzuje mnoho negativních emocí. Chtěl bych ale apelovat na všechny žáky, studenty, ale i pedagožky a pedagogy, že slovní či fyzické útoky, šikana nebo snad lynčování kohokoliv za příslušnost k národnosti do škol nepatří. bit.ly/3hfPoeE
11:08 – 25. 02. 2022
Ještě před vydáním těchto prohlášení stihl zveřejnit svůj aktuální postoj třeba profesor Vysoké školy ekonomické Martin Dlouhý, který je zároveň zastupitelem Prahy 3 za TOP 09. Hned v den invaze napsal na sociální síti příspěvek, ve kterém informoval o „vlastních sankcích“ proti Rusku, potažmo ruským studentům.
„Z důvodu svědomí a morálních zásad: Nepovedu ruským studentům bakalářské či diplomové práce. Nebudu učit ruské studenty. Nebudu ruské studenty zkoušet, nebudu jim opravovat testy,“ začínal facebookový status, který později Dlouhý smazal.
Škola i profesor se hned ten den odpoledne za incident omluvili. Podle Timura ale na něj i další ruské studenty podobná prohlášení negativně zapůsobila. Začal se obávat z toho, jak bude jeho studium na škole pokračovat. A jestli se nevyplatí návrat zpátky do Ruska, kde pro něj bude bezpečněji.
„První dny byly těžké, jakoby se všichni zbláznili. Dostávali jsme třeba zprávy, že na některých univerzitách profesoři vyhnali ruské studenty z přednášky. Od té doby jsem dostal pocit, že tady bude možná i hůře,“ vysvětluje s tím, že sám se s podobným nenávistným chováním na Univerzitě Karlově nesetkal.
„Na MatFyzu tohle nebylo. Všichni profesoři, přednášející i cvičící, se kterými jsem byl v kontaktu, byli super. Slyšel jsem ale třeba, že má kamarádka nedostala práci v kavárně, protože je Ruska. Přitom se narodila v Česku, skončila tady školu,“ tvrdí.
Proměna názorů a rodina
Podle Timura na něj začala situace postupně doléhat. Začal se o válku více zajímat. Jak doplňuje, nechtěl věřit, že by Rusko jen tak zaútočilo na Ukrajinu. Proto si začal vyhledávat informace, které by tento jeho názor podpořily. A to nejen na oficiálních médiích, ale třeba i v telegramových skupinách a Youtube videích.
Naše vláda je jiná než my. Nechceme válku, říkají ruští studenti Masarykovy univerzity
Číst článek
Právě na základě těchto informací se začal během dvou měsíců měnit jeho pohled na Rusko a tím i na ruskou invazi.
„Začal jsem číst informace, proč se to děje, a začal jsem postupně věřit ruské pozici. Je to těžké vysvětlovat někomu v Česku, protože většina z vás věří Ukrajině. Obával jsem se, že by se mnou lidé přestali kamarádit za zastávání se ruské pozice. Proto jsem raději mlčel,“ popisuje svou situaci.
Do toho se ozvala jeho rodina s tím, že by chtěla, aby se vrátil do Ruska. „Chtěli, abych byl během války doma, ale rozuměli, že nemůžu jen tak ukončit studium jenom proto, že to chtějí oni,“ vysvětluje.
Když se pak dozvěděl o možnostech studia v Rusku a možných výhodách, které země začala zavádět pro vracející se studenty z oboru IT, definitivně se rozhodl pro návrat. Do Ruska dorazil letem přes Turecko 7. května.
Návrat do Ruska
Na Timura zapůsobila třeba i informace ruského ministerstva školství. Každý vracející se student, který prohlásí, že byl v zahraničí v ohrožení kvůli své národnosti, má právo na to studovat na jakékoliv ruské vysoké škole. O této nabídce informovalo ministerstvo asi měsíc po začátku invaze na Ukrajinu.
Víza, rozdělené rodiny a obava z návratu. Ruským studentům v Česku pomáhá autor populárního blogu
Číst článek
Školné na prestižnějších univerzitách, které je pro mnohé ruské rodiny náročné uhradit, tak za studenty má hradit univerzita nebo stát. Podle Iliji Rudomilova, který ruským studentům v Česku pomáhá už dvanáct let, na tuto výzvu ale zareagovali spíše jednotlivci, kteří slibům ruské vlády uvěřili.
„Tady je problém, že pro nás, jako pro Rusy, je těžko uvěřitelné, že ruská vláda se o nás postará. Tahle podpora v Rusku nikdy nebyla – například nějaká stipendia. Většina z ruských studentů v Česku tomu už nevěří,“ vysvětlil dříve v rozhovoru Rudomilov.
Timur to ale vidí jinak. „Znamenalo to, že když se vrátím, můžu pokračovat studium na nejlepších ruských univerzitách. Zároveň to znamenalo, že nás potřebují,“ vysvětluje s tím, že jednou z výhod je třeba i to, že IT odborníci nemají v Rusku povinnou vojenskou službu.
„Pokud pracuješ v IT, nemusíš do armády. Ostatní to mají povinné. IT odborníci mají třeba i benefity v bankách a tak dále,“ podotýká.
I když podle jeho slov jsou univerzity v Moskvě, Kazani a Petrohradu, které si vybral, připravené ho přijmout, v době rozhovoru Timur ještě nestudoval.
„Vyjednávám ročník a obor. Jestli budu pokračovat ve druháku, nebo budu opakovat prvák. Potřebují dokumenty o vzdělávání a předmětech, za které jsem získal kredity,“ popisuje.
Jak doufá, bude se moci svému zájmu o bezpilotně řízená auta věnovat i nadále v Rusku. „Díval jsem se do studijních plánů a skoro všechno mi vyhovuje a připomíná Matfyz. Pokud by Rusko nemělo Yandex a SberTech, což jsou projekty, ve kterých bych chtěl pracovat s bezpilotními auty, možná bych teď stále studoval v Česku. Říkám si ale, že možnost kariéry v mém oboru tady je. To byl ostatně jeden z posledních důvodů pro návrat,“ uzavírá.
