Analytik Stulík: Rusko hraje vabank, je čas obrátit role a uvalit preventivní sankce
Rusko se rozhodlo demonstrovat světu svou vojenskou sílu. Vedle shromažďování vojsk u hranic s Ukrajinou oznámilo velké cvičení s běloruskou armádou a také námořní manévry s Čínou a Íránem v Indickém oceánu. „Rusko se rozhodlo hrát trošku vabank a zvyšuje sázky a tlak na Západ, tedy Evropskou unii i NATO,“ hodnotí analytik a bývalý diplomat David Stulík z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj vůči Severoatlantické alianci vznáší absolutně nepřijatelné a nerealistické požadavky, jako je například stažení aliančních sil z Rumunska a Bulharska nebo návrat do situace v roce 1997, tedy do doby před rozšířením o postkomunistické země včetně Česka.
„To opět symbolizuje, jak Rusko nás Středoevropany vnímá – jakou svou výsostnou sféru vlivu. Chtějí, aby to především Spojené státy uznaly, což je pro Západ absolutně neakceptovatelné. Proto ta jednání nepřinesou žádný průlom, žádný výsledek,“ míní Stulík.
Zdůrazňuje, že každá země má právo připojit se k jakékoli alianci a Rusko to musí respektovat. „My také po Rusku nechceme, aby s námi konzultovalo rozšiřování Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Rusko se snaží změnit pořádky po druhé světové válce, je to v rozporu s mezinárodním právem,“ doplňuje.
„Putin na konci roku 2021 prohlásil, že jeho cílem je sesbírat území, která byla součástí Sovětského svazu, protože to jsou ty hranice historického Ruska. A to je velice malý krůček k tomu, aby prohlásil, že i středoevropské země patří do jejich bloku, jeho sféry vlivu,“ upozorňuje, že takto se v ruských očích nedávno ‚navrátil‘ Kazachstán.
Česko chce podpořit Ukrajinu, ministerstvo obrany plánuje do Kyjeva poslat dělostřelecké granáty
Číst článek
Svým občanům sice Putinův režim podle Stulíka nenabízí žádnou perspektivu, ale řada z nich chce vidět, že se s Ruskem musí počítat. „I někteří mi ruští známí mi kdysi s hrdostí řekli, že jim dělá dobře, když se jich svět bojí. Oni se chtějí vrátit do dob Sovětského svazu, kdy bylo Rusko globálním hráčem,“ podotýká.
Plynovod jako zbraň
Analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty za současnou eskalací vidí ruské domácí faktory – třeba nejnižší popularitu prezidenta Vladimira Putina za dlouhou dobu. Putin prý počítá s tím, že by mu vojenské dobrodružství mohlo pomoci popularitu opět zvýšit.
Putin si podle bývalého diplomata připravuje pozici k tomu, aby se stal doživotním vládcem. V současné krizi pak Rusku nahrává i nedostatek plynu v Evropě a rostoucí ceny elektřiny. „Faktorů je celá řada. Sešlo se to v jeden moment a Putin vlastně kuje železo, dokud je žhavé,“ podotýká.
Stulík zároveň nevylučuje, že ruský tlak by mohl členské země NATO a Evropské unie sjednotit, podobně jako se po ruské invazi v roce 2014 jako stát konsolidovala Ukrajina. Německo už naznačilo, že pokud by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, došlo by k zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.
Ruský ministr zahraničí představil požadavky na USA a NATO. Chce stažení vojsk z Rumunska a Bulharska
Číst článek
„To by byl škrt přes rozpočet s jejich velké geopolitické hře, kdy se snaží vyšachovat tranzitní země, jako je Ukrajina a do budoucna i Polsko, Bělorusku a Slovensko, a získat tak větší kontrolu nad unijním energetickým trhem. Byl by to velice citelný úder,“ soudí.
Preventivní sankce
Podle výzkumného centra Levada si drtivá většina Rusů myslí, že veškeré napětí způsobuje Západ. Stulík k tomu dodává, že ruské televizní kanály neustále opakují záběry, jak v Kyjevě přistávají britská letadla a vykládají se z nich zbraně, nebo že rakety NATO v Pobaltí mohou během několika minut zasáhnout Moskvu.
„Ruský občan, který nemá přístup k jiným informacím, si automaticky udělá obrázek, že mu hrozí velké nebezpečí. A samozřejmě podle toho bude jednat, podporovat svého prezidenta, vládu a armádu, aby ho před tímto domnělým nebezpečím ochránila,“ vysvětluje analytik.
Poukazuje také na názor ruského opozičníka Alexeje Navalného, že Západ udělal chybu, když přistoupil na Putinovy pravidla hry. Rusku prý neúspěšná jednání poslouží jako důkaz pro domácí publikum, že se Západ nechce domluvit, a hrozba sankcí jeho chování nezmění.
„Přiklonil bych se k tomu, co požaduje Ukrajina: Aby ty sankce byly zavedeny preventivně už teď. A když Rusko začne deeskalovat situaci, tak je začít změkčovat. Jde o to obrátit role, aby Západ určoval agendu a pravidla hry,“ uvádí Stulík.
Jaký typ sankcí by mohl přimět Rusko změnit své chování? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
