Anton utekl z Ruska poté, co Vladimír Putin vyhlásil mobilizaci na konci září minulého roku. Usadil se v Gruzii, kde pomáhá prchat Rusům, kteří, stejně jako on sám, odsuzují agresi prezidenta Putina proti Ukrajině. Anton spolu s dalšími dobrovolníky poskytl pomoc již 12,5 tisíci ruských uprchlíků. Server iROZHLAS.cz zná jeho indentitu, ale respektuje jeho přání zůstat kvůli obavám o bezpečnost v utajení.

Praha/Gruzie 6:20 28. srpna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Naším cílem je pomoci co nejvíce lidem předejít účasti v krvavém konfliktu Ruska na Ukrajině,“ stojí na webových stránkách projektu Jděte lesem, jehož je Anton součástí.

Jedním z těch, kteří se díky pomoci dostali do bezpečí, je 26letý Dmitrij. Do ruské armády se dostal spíše omylem. „Když jsem se přihlásil na univerzitu, měl jsem problémy sehnat bydlení. Dostal jsem nabídku od armády, že mohu podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, která mi zajistí bydlení, pokud pro ně budu pracovat tři roky po ukončení studia. Souhlasil jsem,“ popsal svůj příběh v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

V té době však netušil, že v době dokončení studia bude ruský prezident povolávat vojáky do války na Ukrajině. Dmitrij válčit nechtěl a po několika neúspěšných pokusech o odstoupení z armády se rozhodl utéct a Rusko opustit.

S pomocí Antona a ostatních dobrovolníků ze Jděte lesem se mu to podařilo. Kontaktoval je na doporučení jiného lidskoprávního spolku.

Dmitrij se s Antonem poprvé setkal na sociální síti Telegram. „Tam se nám může ozvat kdokoliv,“ vysvětluje Anton. „Nejprve chatují s robotem, který si od člověka zjistí základní informace, jako například kde se nachází. Tyto informace pak předá jednomu z dobrovolníků, kteří mu pomohou vypracovat únikový plán,“ popisuje Anton.

Nebylo jiné možnosti

Podle BBC opustilo Rusko v roce 2022 1,3 milionu lidí. Téměř 17 tisíc žádalo o politický azyl v zemích EU, ale pouze dva tisíce žádostí bylo přijato. Podle ruského ministerstva vnitra se počet lidí žádajících o pasy, které umožňují cestování mimo Rusko, zvýšil o 40 procent ve srovnání s předchozími lety.

Muži v Rusku mění pohlaví, aby unikli vojenské službě. Kreml hodlá zasáhnout a zpřísnit legislativu

Číst článek

V případě Dmitrije nezbývalo nic jiného než opustit zemi. S představiteli pomáhající organizace diskutoval různé scénáře, které by ho na cestě mohly potkat. „Probírali jsme, jak a kde překročit hranice a co si vzít sebou, aby to nevzbuzovalo podezření,“ vypráví bývalý voják, dnes již dezertér, Dmitrij.

„Poradili mi, abych jel vlakem, který projíždí hraničním přechodem lesem, a také mi dali rady, co přesně říct, pokud se na hranicích budou ptát, kam jedu,“ líčí. Na cestu si vzal pouze batoh se starým počítačem, dvěma telefony a několika SIM kartami, které byly registrovány na různé lidi.

Jednotná rada neexistuje

Vzal si také několik nabíječek, jedno tričko, spodní prádlo, školní diplom, kartáček na zuby a pastu. „Vždy důrazně doporučujeme dezertérům, aby si s sebou nebrali SIM karty, které jsou jakkoliv propojené s jejich identitou. Také by neměli mít bankovní karty, protože by je bylo možné vystopovat podle plateb, které provádějí během cesty,“ vysvětluje Anton.

Nicméně pro dezertéry nemá jednotnou radu. „Vždy záleží na situaci, ve které se nacházejí, v jakém regionu se nacházejí a zda mají možnost opustit zemi,“ popisuje a podotýká, že v Rusku je možné mít dva pasy.

V Rusku vyhrožoval dezertér odpálením granátu na vojenské správě, šlo ale jen o atrapu

Číst článek

„Jeden na cestování v rámci Ruska a druhý na cesty do zahraničí. Bohužel, 80 procent Rusů nemá pas na cestování do zahraničí,“ líčí Anton.

‚Mají volbu’

Pomáhat ostatním s útěkem z Ruska začal hned po první vlně mobilizace v září 2022, poté, co se jemu samotnému podařilo překročit hranice. „Hledáme možnosti úkrytu i pro ty, kteří nemohou odejít z Ruska, například v jiném regionu. Chceme ukázat lidem, že mají volbu a že existují alternativy k boji ve válce,“ vysvětluje Anton.

Existují však i příběhy s nešťastným koncem. Anton popisuje případ muže z kavkazské oblasti, který dostal mobilizační příkaz. „Právo ve východní oblasti Kavkazu funguje ještě hůře než v jiných částech Ruska. Pomohli jsme mu najít úkryt v jiném regionu, pomáhali jsme mu najít zaměstnání a nové kontakty. Nakonec to však vzdal a vrátil se zpět. Šel bojovat a další informace o něm nemáme,“ uvádí.

Rusko dopadlo dezertéra, který střílel po policistech, údajně patřil k wagnerovcům

Číst článek

„Pak jsou i případy, kdy se lidé dostanou až na hranice Evropské unie, kde musí vyjednávat o tom, aby je neposlali zpět. O tom však nemohu moc mluvit,“ tvrdí Anton. „Většině těch, kteří se na nás obrátili, se ale podařilo dostat do bezpečí,“ říká.

Kdokoliv, kdo není v Rusku

Organizace poskytuje nejen logistickou pomoc, ale i psychologickou, právní a finanční podporu. Po úspěšném překročení hranic do Gruzie a jiných států propojuje uprchlíky s dalšími organizacemi, které jim pomohou s integrací.

„Obrací se na nás také manželky a dcery vojáků. Minulý týden se na nás dokonce obrátila žena, která byla donucena jít dělat zdravotní sestru na frontu, aniž by chtěla. To jsou však výjimky, většinou se na nás obrací muži, kteří nechtějí bojovat ve válce,“ vysvětluje.

Kromě Telegramu se dobrovolníci angažují také na Instagramu a v ruské mapové aplikaci Yandex, kde píší komentáře k vojenským registračním centrům na mapě. V komentářích vyzývají vojáky, aby lépe přemýšleli o své účasti ve válce.

K organizaci se může připojit kdokoliv pod podmínkou, že se vyskytuje mimo Rusko. Anton vysvětluje, že jde o bezpečnostní opatření na ochranu utíkajících i pomáhajících. „Naším cílem je ukázat lidem, že mají i jinou možnost než jít válčit, že mají volbu, že existují alternativy. Musíme to ale dělat bezpečně,“ uzavírá Anton.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít