Kreml hledá příležitost k vycouvání z války. Čeká na změnu na Západě, míní ruský expert na tajné služby
Po roce a půl od začátku války na Ukrajině se fronta pohybuje jen minimálně, Rusko ale stále deklaruje cíl dobýt a denacifikovat celou zemi. „Vědí, že to není příliš realistické. Ale v Kremlu chápou, že nejlepší, co teď můžou udělat, je čekat a doufat. Vyčkávat, zda nedojde k nějaké velké změně buď v Evropě, nebo ve Spojených státech,“ míní ruský novinář a odborník na tajné služby Andrej Soldatov.
Velká očekávání v Rusku mají od amerických prezidentských voleb a případné změny postojů západní veřejnosti, pokud by neuspěla ukrajinská protiofenziva.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Andrej Soldatov, ruský novinář a odborník na tajné služby
„Kreml chápe, že Západ bude Ukrajinu podporovat stůj co stůj. Ale ruští představitelé hledají příležitost, která jim umožní z této války vycouvat. K tomu potřebují určitý tlak na ukrajinskou vládu, aby byla nucena k nějaké formě dohody, byť krátkodobé. K tomu se nyní upínají,“ dodává.
Rusko se zároveň mění z autoritářského v totalitní stát a ve společnosti panuje atmosféra strachu z vlády, tajných služeb a armády. A právě strach je prý pilířem moci prezidenta Vladimira Putina – nejde přitom jen o to zastrašit potížisty a opozici, ale i vyvolat pocit nejistoty ve státní správě.
Soldatov se už 20 let specializuje na ruské tajné služby. Od začátku války mu paradoxně přibylo zdrojů informací: „Řada lidí je nespokojena s vývojem války, což neznamená, že jsou liberální či demokratičtí. Cítí úzkost, že se ocitli v největší krizi svého života. A potřebují mluvit s někým, komu věří. To je otázka psychologie.“
Vrací se také k červnové vzpouře Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců. Ten sice pro Putina nikdy nepředstavoval politickou hrozbu, ale otevřeně kritizoval potíže na bojišti a řada lidí v armádě s ním sympatizovala.
Wagnerovci budou v Británii teroristickou organizací. Podle Kremlu z právního hlediska neexistují
Číst článek
„Když Prigožin zahájil svůj pochod na Moskvu, tajné služby a armáda se rozhodly nezasáhnout, ne z toho důvodu, že by byly v tak dezolátním stavu. Ale protože se nechtěly vměšovat do sporu, který se týkal vnitřního okruhu Kremlu,“ uvádí s tím, že právě toto je pro Putinův režim velmi nebezpečný signál.
Převrat emigrantů
Za existenciální hrozbu prý Putin považuje exilové politické skupiny a emigranty – právě tak tomu bylo i v dobách po vzniku Sovětského svazu.
„Bolševická vláda byla sestavena politickými emigranty v čele s Leninem. A všichni následující sovětští a ruští vládci se báli, že přijde nějaká jiná skupina emigrantů a svrhne panující režim. Věří tomu i Putin. A proto vidíme tolik útoků na politický exil a různé aktivisty, ke kterým dochází od začátku války,“ srovnává.
Pro ruskou flotilu už není bezpečná žádná část Černého moře, píše The Wall Street Journal
Číst článek
Sám Soldatov je od března roku 2022 na seznamu hledaných osob, v Rusku mu byl zabaven majetek a v zemích blízkých Moskvě mu hrozí zatčení a vydání do vlasti, kde mu hrozí deset let vězení.
Z Ruské federace uteklo před mobilizací obrovské množství mladých mužů. Evropské země jim ale vesměs neumožnily pobyt a tito lidé se nyní často vracejí zpět do Ruska.
Podle Soldatova bylo chybou, že tyto emigranty Západ více nepodporoval, protože řada z nich teď jako IT experti pracuje pro ruský vojensko-průmyslový komplex a vyvíjejí software pro drony útočící na Ukrajinu.
Soldatov věří, že v Rusku je stále dost lidí, kteří naslouchají exilové opozici: „Podle opatrných odhadů jen asi pětina populace skutečně podporuje Putina a jeho válku. Pětina je proti, ale bojí se to říct. A zbytek je někde mezi tím. V ruské historii vidíme, že velké věci se občas rozhodují ve velkých městech, jako jsou Moskva a Petrohrad. A v těchto městech je hodně lidí, kteří nepodporují válku,“ uzavírá.
Poslechněte si celé Interview Plus výše.
