Celkový přístup Rumunů k českým podnikatelům ale tato kauza výrazně neovlivnila, řekl Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. "Určitě se projevuje vyšší ostražitost - prostřednictvím této kauzy je v Rumunsku hodnocena celá Česká republika. Nezaznamenáváme však, že by tato kauza měla faktický dopad na vzájemný obchod obou států."

Šestapadesátiletý František Příplata začal v Rumunsku podnikat už roce 1989. Zúčastnil se privatizace a získal i továrnu na výrobu nábytku. V době převzetí vykazovala ztrátu 3,4 milionů dolarů. Když mu ji po zabití odborového předáka Sahaliany zabavili, ztráta činila už jen 1,2 milionů. Ze svého investoval 600 tisíc, ve skladu měl zboží a materiál za necelé 2 miliony. O vše přišel poté, co se rozhodl pomoci podnikateli Zemkovi. "Já jsem Zemkovi v podstatě pomohl jen k privatizaci a pomohl jsem zprivatizovat výrobní závod, což jsem udělal za provizi," řekl Českému rozhlasu Příplata.

Kámen úrazu byl ale v tom, že Zemkovi také nabídl svou bezpečnostní agenturu, která v jeho závodě zabránila dalšímu rozkrádání. V Zemkově závodě ale tamní odboráři novou bezpečnostní službu odmítli vpustit. Obžaloba je postavena pouze na bývalém šéfovi bezpečnostní služby, který měl Zemka s Příplatou slyšet, že si česky něco povídají o tom, že by bylo dobré Sahalianu odstranit. Samotného odboráře, který byl zabit, ale Příplata viděl až z novin. Poslední rozsudek - trest odnětí svobody na 14 let - ovšem dostal za něco úplně jiného: ošizení rumunského státu.

"Fabrika byla zprivatizovaná, pan Zemek měl zaplatit v termínu a zaplatil, já jsem tyto peníze poukázal i zaplatil v termínu, do určité doby jsem měl dodat investici a já ji dodal, tato investice však zůstala na celnici a dělníci Tepra ji nevpustili do fabriky. Takže Zeman vlastně splnil kontrakt, ale celou dobu se říká, že Češi anebo konkrétně já jsem ošidil rumunský stát o 14 milionů," popisuje situaci Příplata.

Nejhorší však pro něj byly zářijové dny roku 2000, kdy byl zadržen na hraničním přechodu, obviněn, že chtěl uprchnout ze země, aby se vyhnul spravedlnost. Poté byl převezen do vězení, kde strávil jeden rok. "Nejhorší pro mě bylo, když mi jeden dozorčí oznámil, že ten, kdo mě zabije, dostane odměnu 5 tisíc dolarů," říká František Příplata. Další životní zkouškou prošel poté, co se dozvěděl, že jeho dcera žijící v České republice vážně onemocněla.

Český podnikatel tvrdí, že v celém případu figurují vysoce postavené osoby: "Privatizací Tepra přišli tito vysoce postavení lidé o černé obchody, které v tomto podniku měli. Tito lidé měli zájem, aby se buď vrátilo Tepro do jejich rukou, anebo do rukou jiných." Tímto směrem se ostatně v roce 2003 zaměřila i pozornost rumunských novin, které psaly, že do vraždy jsou zapleteny i tajné služby.

V každém případě probíhají soudy s Příplatou od samého počátku přinejmenším podivně. Svědci, hlavně odsouzení členové bezpečnostní agentury, byli přinuceni k výpovědím poškozujícím Příplatu. Vše také sdělili u soudu, ten ale odmítal vyslyšet podnikatelovy výhrady k porušování lidských práv, k pozměňování spisu soudcem a šetřit se nezačalo jeho trestní oznámení na prokurátora, který ho poslal do vězení.

Příplata tv současnosti žije a pracuje v Oradeji, prodejně nábytku. Dům, v němž firma sídlí, je napsán na syna. Právníky proto platí z činnosti, kterou provozuje v České republice. Pokud dnešní soud nedopadne ke spokojenosti českého podnikatele, je odhodlán jít až do Štrasburku: "Vědí, že se nevzdám, a proto myslím, že když se vrátím do vězení, nepřežiji to."

Robert Mikoláš, Renáta Prátová, Markéta Pešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít