Rozhodnout nelze za hodinu, říká státní tajemník o postoji Česka k dohodě eurozóny
Na přitvrzení rozpočtové disciplíny se možná shodne jen eurozóna a několik dalších států. Celá sedmadvacítka to po nočním jednání v Bruselu nedokázala. Česko přitom zatím nepatří do skupiny zemí s vlastní měnou, které by se k dohodě chtěly připojit. Podle státního tajemníka pro Evropskou unii při Úřadu vlády Vojtěcha Bellinga k tomu premiér Petr Nečas ani neměl mandát.
Belling v Ranním interview Radiožurnálu zdůraznil, že i když se Česku noční dohoda lídrů eurozóny nezamlouvá, neznamená to automaticky omítnutí členství v případném novém smluvním rámci. O takto závažném kroku ale podle něj nelze závazně rozhodnout během několika hodin.
Státní tajemník pro Evropskou unii Vojtěch Belling v Ranním interview Radiožurnálu
„V tuhle chvíli nelze hovořit o tom, že Česká republika k něčemu nepřistoupí. Nejdříve je potřebné přesně vidět, o čem se vlastně jedná. Text má celou řadu právních nejasností, není vůbec zřejmé, jakou roli v něm budou hrát evropské instituce. Jeden členský stát dokonce uvažuje o tom, že takovou mezivládní dohodu zažaluje u soudního dvora Evropské unie. Nutno říct, že v tom panuje jistý zmatek, a předseda vlády neměl každopádně od vlády mandát připojovat se k jakékoliv smlouvě, která nebude uzavřena v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Belling.
Předseda vlády měl tedy mandát k čemu?
„Předseda vlády měl mandát vyjednávat o řádné změně smluvního rámce fungování Evropské unie. To byly návrhy, se kterými přišli Němci i některé další členské státy. To byla jistě cesta, kterou podporovala i České republika. Tedy právně čisté řešení se zakotvením role národních parlamentů, Evropského parlamentu a dalších institucí. Z důvodu, že některé členské státy nechtěly jít cestou klasické komunitární metody, byla zvolena cesta jakési prazvláštní smlouvy několika států. Takovou věc je nejprve nutné projednat doma s vládou, parlamentem, a teprve poté se k ní řádně vyjádřit, nikoliv za několika hodin dělat takto závažná rozhodnutí pro celý stát. To myslím, že není pro České republiku ani vhodné.“
Lze říct, že to, co se v noci odehrávalo v Bruselu, ještě nebyl oficiální summit, ale jakési pokračování diskuse po neformální večeři?
„Toto byla neformální večeře, která se tak trochu protáhla až do ranních hodin. Výsledek - nedá se ani říct kompromis, protože některé státy s tím měly zásadní problém a dokonce i ty státy, které se rozhodly přistoupit k takové spolupráci, z toho povětšinou nejsou příliš šťastné - se dojednával dosti těžko. Nicméně my musíme nejprve zjistit, jak přesně bude tato dohoda vypadat, jak bude napsána, a teprve poté se dá říci, zda pozitiva pro Českou republiku převažují nad negativy.“
Není to ale vzhledem ke špatné konci eurozóny na dlouho?
„Je nutné odlišit substanci. Se substancí toho, co bylo dojednáno, není žádný problém a řada kroků, které dnes byly dohodnuty a které eurozóna provede již nyní, mohou výrazným způsobem uklidnit situaci na finančních trzích. To je jedna stránka věci. Druhá stránka jsou dlouhodobá opatření, tedy změny, které se budou táhnout příštích několik měsíců či let, která jsou pro prevenci příštích krizí a pro posílení fiskální disciplíny. Zde je nepochybně v zájmu demokratické legitimity na místě mít více času než řekněme půl hodiny na to, aby pan premiér, respektive vláda za Českou republiku rozhodla o takto závažné záležitosti.“
