Ve stockholmské čtvrti Rinkeby žije 90 procent cizinců. ‚Není to tu nebezpečné,‘ říkají místní
Švédsko už v neděli čekají parlamentní volby a jedním z témat kampaně je i přistěhovalectví. Většina stran se shoduje, že je potřeba mírné zpřísnění a vylepšení současného přijímacího procesu. Ve stockholmské čtvrti Rinkeby žije 90 procent cizinců a dezinformačními weby bývá označována za takzvanou no-go zónu. Místní i návštěvníci si však myslí, že se není čeho bát.
„V roce 2017 schválilo švédsko 27 tisíc žádostí o azyl. Rok předtím to bylo asi 67 tisíc,“ vysvětluje Radiožurnálu Linna Nilssonová z tiskového oddělení švédského migračního úřadu. Číslo ovšem označuje jen ty, kteří v zemi požádali o azyl.
„Poté, co skončí azylový proces, tak dojde na nový zákon z roku 2016. Ten říká, že migrační úřad přidělí azylanty do různých okresů,“ pokračuje Nilssonová.
Navzdory tomuto a dalším opatřením se ale stává, že se imigranti ocitnou v několika málo čtvrtích.
Jednou takovou je Rinkeby, čtvrť asi dvacet minut metrem z centra Stockholmu. Z podzemí pak člověk vyjde rovnou na malé náměstíčko. Devadesát procent místních tu podle statistik tvoří lidé cizího původu - tedy občané jiných zemí nebo jejich děti, které se narodily ve Švédsku.
Nejdůležitější volby? Ve Švédsku může vyhrát protiimigrační strana, průzkumy naznačují zmatek
Číst článek
Oblast je také na seznamu potenciálně ohrožených lokalit. Ty vytipovává policie, která vybírá oblasti, kde mají obyvatelé nízké vzdělání, je tam vysoká nezaměstnanost a velká kriminalita. Je to tedy podobné jako české „vyloučené lokality“.
Takovýmto místům pak hrozí vznik místních gangů, které komplikují práci policie. Místní se totiž ze strachu z odplaty bojí spolupracovat se strážci zákona a vzniká tak jakási spirála trestné činnosti. Dezinformační weby označují Rinkeby za no-go zónu.
Nižší míra kriminality než v Británii
Hanne na náměstí jako dobrovolnice rozdává letáky a po dotazu, zda bychom se tu měli bát, propukne v hurónský smích.
„Ne, nemám strach. Abych se přiznala, já tu nebydlím, jsem tu podruhé v životě. A vlastně jsem tu s docela provokativním úmyslem, alespoň pro některé. Ale nemám strach, ani trochu. A vy byste taky neměl.“
Švédsko před volbami bojuje s dezinformacemi. ‚Úřady a média musí lži aktivně vyvracet,‘ říká expert
Číst článek
Podle oficiálních statistik jsou tady ve čtvrti násilné trestné činy častější než ve zbytku země. Míra kriminality je ale podle britského Guardianu nižší než například ve Velké Británii jako celku.
O tom, že mít strach je zbytečné, je přesvědčen i odhadem čtyřicetiletý Damir, který v Rinkeby strávil půlku svého života. „Ne, není to tu nebezpečné. Nikdy jsem tu neměl žádné problémy a nikdy se mi tu nic nestalo.“
Nepokoje se tu odehrály loni v únoru, kdy se místní mladíci dostali do křížku s policisty, kteří přišli zatknout zdejšího rappera.
Na jaře se pak objevily informace, že místní poštovní firma kvůli obavám o bezpečnost přestala ve čtvrti doručovat. „O ničem takovém nevím. A jo, cítím se tu docela bezpečně,“ říká Radiožurnálu pošťák Stefan.
Velké volební téma
Většina stran se před volbami shoduje na mírném zpřísnění a vylepšení současného přijímacího procesu.
Současná vláda hodlá zlepšit deportace těch, kterým Švédsko neudělí azyl. Největší opoziční strana Umírnění zase chce více vydávat jen dočasná povolení k pobytu a ta trvalá dávat až těm, kteří se budou schopni o sebe prokazatelně postarat sami.
Úplně jiný postoj má - podle předvolebních průzkumů pravděpodobně třetí nejsilnější strana - protipřistěhovalecká strana Švédští demokraté. Ta by přijímala žadatele o azyl jen ze sousedních zemí a ty migranty, kteří už v zemi jsou, vracela zpět do jejich vlastí.