Cítila jsem, že ostatní jsou se mnou, říká švédská studentka, která v letadle bránila deportaci migranta
Už více než dva miliony lidí vidělo záběry 21leté švédské studentky Elin Erssonová z paluby letadla, které se chystalo na cestu z Göteborgu do Istanbulu. Dívka v něm komentuje, proč stojí mezi sedačkami, a snaží se tak zabránit tomu, aby byl ze země deportován Afghánec. Protože se odmítala posadit, nesmělo letadlo vzlétnout, se stojícím člověkem na palubě do vzduchu nemůže.
„Byla jsem tak vtažená do té situace, že jsem si ani neuvědomovala, že na mě všichni koukají. Soustředila jsem se na to, abych udělala všechno pro zastavení deportace do Afghánistánu,“ řekla studentka serveru Guardian.
Na záběrech z mobilního telefonu je sice vidět jen ona, zároveň je ale možné slyšet podporu i protest proti jejímu kroku. „Rozčilujete všechny lidi. Nezajímá mě, co si myslíte,“ osočil se na aktivistku jeden z cestujících.
„Bráníte pasažérům dostat se tam, kam potřebují,“ vyčítal jí další z nich, jak je vidět na videu. Na to Erssonová odpověděla: „Oni po přistání nezemřou, zatímco ten muž ano.“ I přes několik agresivních komentářů a výpadů údajně cítila od dalších lidí na palubě letadla spíše podporu. „Jeden turecký pasažér mě ujišťoval, že v tom nejsem sama. Říkal mi, že dělám správnou věc,“ říká studentka.
Kromě zmíněného cestujícího se ze sedaček zvedl také tým fotbalistů. Zhruba 50letý Afghánec se nakonec z letadla dostal zadním východem. To ale studentka neviděla, protože se mezitím postavili další lidé. „Přinutili mě jít z přední části letadla pryč. Neviděla jsem ho, ale říkali mi, že je venku, a když jsem slyšela spolucestující, zdálo se, že jeho deportace byla opravdu přerušena.“
Ersson předpokládala, že na palubě měl být mnohem mladší žadatel o azyl. K případu se dostala díky skupině aktivistů, kteří sesbírali peníze na letenku, studentka se pak spolu s rodinou Afgánce, která na letišti čekala, snažila cestující oslovovat a informovat je o svém záměru. Nakonec zjistila, že na palubě je jiný Afghánec, než se původně domnívala.
Mladý muž, jehož deportaci chtěla zabránit, nakonec podle ní pravděpodobně ze Stockholmu odletěl. „Takhle to ve Švédsku funguje. Uprchlíci, kterých se to týká, neví nic a není jim ani umožněno, aby se spojili s právníky nebo svou rodinou,“ řekla britskému deníku Guardian studentka.
V roce 2015 hledalo podle něj ve Švédsku útočiště 163 000 lidí. Více než polovina z nich přišla z Afghánistánu, přičemž asi 28 procent získalo azyl. Švédsko vnímá Afghánistán oficiálně jako bezpečnou zemi. „Lidé tam nemají jistotu bezpečí. Neví, jestli přežijí další den. Mým hlavním cílem je ukončit deportace zpět do Afghánistánu,“ doplňuje studentka Ersson.
Migrace ve Švédsku
V roce 2015 přijalo Švédsko rekordních více než 163 000 žadatelů o azyl, což je z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila.
Letos v září se budou ve Švédsku konat parlamentní volby, v nichž bude podle očekávání migrace jedním z hlavních témat. V průzkumech veřejného mínění si přitom před volbami velmi dobře stojí pravicově populistická strana Švédští demokraté, která prosazuje nekompromisní migrační politiku.
Deportace migrantů zůstává kontroverzním tématem v řadě evropských zemí. Tento měsíc čelil německý ministr vnitra Horst Seehofer výzvám k rezignaci, když poukázal žertovným tónem na vyhoštění 69 afghánských migrantů ze země právě v den jeho 69. narozenin. Krátce poté jeden z vyhoštěných Afghánců, který byl v Německu odsouzen za četné kriminální delikty, spáchal sebevraždu.
