Izraelci doufají, že očkování proti koronaviru bude hotové v řádu týdnů. Upravili kuřecí vakcínu

Očkování proti novému koronaviru bude hotové v řádu týdnů. Tvrdí to tým izraelských vědců z Galilejského výzkumného ústavu, který na vakcíně pracuje. Po nezbytném testování by pak mohlo být k dispozici do několika měsíců. Vlády by ale musely registrační proces výrazně urychlit. Na účinnou ochranu proti novému koronaviru čeká celý svět. Zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě měl jedinečnou příležitost izraelskou laboratoř navštívit.

Od stálého zpravodaje Kirjat Šmona (Izrael) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelští vědci upozorňují, že jde čistě o vakcínu, nikoliv o lék pro už nakažené koronavirem

Izraelští vědci upozorňují, že jde čistě o vakcínu, nikoliv o lék pro už nakažené koronavirem | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

„Bude nám trvat několik týdnů, než dokončíme své testy tady v laboratoři. Pak nás čeká preklinické testování malých vzorků, abychom si byli jistí bezpečností a účinností vakcíny. To podle nás může trvat až tři měsíce, a pak začnou klinické testy,“ vysvětluje Radiožurnálu Uri Benatzer. Působí v obchodním oddělení Migalu, tedy Galilejského výzkumného ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak v Izraeli vyvíjí vakcínu proti koronaviru? Poslechněte si reportáž

Státem financovaná instituce sídlí v nezajímavé betonové budově na dalekém severu země, pár kilometrů od hranic s Libanonem. „Klinické testy trvají většinou několik let. V tomto případě ale předpokládáme, že budou hotové během několika měsíců. Jednak proto, že je to přece jen celosvětová epidemie, a jednak proto, že půjde o ústně, nikoliv nitrožilně podávanou vakcínu. V takových případech bývá proces kratší,“ říká Benatzer.

Pomohla náhoda

Ve velké open space laboratoři institutu Migal pracuje několik desítek výzkumníků a studentů. Police přetékají zkumavkami, lahvičkami, hadičkami, a právě tady se teď rodí slibná vakcína proti novému koronaviru.

Proč je karanténa prospěšná? Podle dat mírní rychlost šíření nákazy a ‚zachraňuje‘ nemocnice

Číst článek

„Je to celé náhoda. Čtyři roky jsme totiž dělali na ptačím viru, který postihoval hlavně kuřata. Drůbežářský průmysl na celém světě tím hodně trpěl. Byl to první virus z rodiny koronavirů, virus infekční bronchitidy. A když se u člověka objevil tenhle nový koronavirus, pochopili jsme, že je tam hodně podobností,“ popisuje vznik vakcíny Uri Benatzer.

Zdejší vědci tak mají několikaletý náskok před jinými pracovišti. Experti udělali modely úprav kuřecí vakcíny a výsledky byly velmi uspokojivé, takže se pustili do vývoje očkování pro lidi. Jde ale čistě o vakcínu, nikoliv tedy o lék pro už nemocné.

„Vakcína by mohla být používaná podobně jako očkování proti chřipce. V postižených oblastech klidně i plošně. Záleží na případných výrobcích a distributorech, ale my ji pojímáme jako vakcínu pro široké použití,“ říká Benatzer zatímco jdeme velkou laboratoří. Jedna výzkumnice tu právě připravuje a sterilizuje nádobu, ve které bude kultivovat mikroorganizmy. „Živé viry tu nemáme, používáme jen syntetické proteiny a je to velmi bezpečné.“

Nesnadné schvalování

Bude ale věda stíhat proměny samotného koronaviru? „S tím, jak se virus šíří a zasahuje stále větší počet lidí, stoupají i šance, že se bude virus vyvíjet a měnit. Ale upřímně: zatím nevíme, jak rychlé ty změny budou,“ reaguje na dotaz Radiožurnálu odborník na výpočetní chemii Itaj Bloch.

Omezení dopravy, uzavření měst. S čím počítají české pandemické plány a jak koronavirus řeší v Evropě?

Číst článek

Stejně jako u vakcíny proti ptačímu koronaviru se i v případě lidského očkování počítá se snadnými úpravami pro pozměněné viry. „U ptačího koronaviru už můžeme pozorovat, že se vyvíjí velmi rychle a že změny jsou zásadní. Vidíme tedy potřebu aktualizovat a měnit vakcínu tak, aby mohla chránit proti nejnovějšímu kmeni viru,“ říká Bloch.

Odpověď na otázku, zda se může člověk koronavirem nakazit opakovaně, zatím nezná. „Když se ale ohlédneme do posledních desetiletí na vakcíny proti virům MERS a SARS, což jsou všechno viry ze stejné rodiny jako nový koronavirus, tak neznám žádný případ, že by se pacienti nakazili opakovaně. Nicméně každá taková epidemie, jakou zažíváme nyní, vyžaduje přehodnocení a aktualizaci vakcíny,“ vysvětluje.

Výkonný ředitel Galilejského výzkumného ústavu David Zigdon popisuje peripetie, které vývoj provázejí: „Opravdu to chceme dokončit co nejdříve. Často ale jen dojednání schůzky se schvalovacími úředníky trvá třeba půl roku. Myslím si ale, že vzhledem k naléhavosti případu to tentokrát bude otázka pouhých dní.“

Podle něj bude velkou předností vakcíny její ústní podávání. „Je to bezpečnější a mnohem levnější. Důležitá je i dostupnost. Takto ji budou moci aplikovat i lidé ve venkovských oblastech, kde je nedostatek doktorů či sester,“ nastiňuje.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme